David Vega Hernández

David Vega Hernández
David Vega Hernández na French Open 2022
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození23. června 1994 (29 let)[1]
Místo narozeníTelde, Španělsko[1]
BydlištěGran Canaria, Španělsko
Výška188 m[1]
Hmotnost78 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek357 541 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–1
Tituly0 ATP, 3 ITF
Nejvyšší umístění403. místo (21. července 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů34–20
Tituly5 ATP, 12 challengerů, 24 ITF
Nejvyšší umístění28. místo (13. února 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
French Openčtvrtfinále (2022)
Wimbledon3. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Openčtvrtfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230306a6. března 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Vega Hernández (* 23. června 1994 Telde) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2014 na 403. místě a ve čtyřhře v únoru 2023 na 28. místě. Trénuje ho Toni Colom.[1]

Tenisová kariéra

Na okruhu ATP Tour debutoval antukovým Estoril Open 2015, na němž obdržel divokou kartu do kvalifikace. Přestože v její druhé fázi prohrál, do hlavní soutěže postoupil jako šťastný poražený. Po volném losu nestačil ve druhém kole na krajana Pabla Carreña Bustu ze sedmé světové desítky. K létu 2022 si další singlovou soutěž na túře ATP nezahrál. Debut v nejvyšší grandslamové kategorii zaznamenal v mužském deblu French Open 2019, v němž startoval s Australanem Alexem de Minaurem. V úvodním kole však nenašli recept na Francouze Grégoira Barrèreho a Quentina Halyse, kteří figurovali ve třetí stovce žebříčku. Jednalo se zároveň o jeho premiérový start ve čtyřhře okruhu ATP Tour. První deblové semifinále si zahrál o dva týdny později na travnatém Libéma Open 2019 v 's-Hertogenboschi. Po boku Minaura prohráli s britsko-americkým párem Dominic Inglot a Austin Krajicek.[3]

První trofej si odvezl z antukového Croatia Open Umag 2021, do něhož zasáhl s Brazilcem Fernandem Rombolim. Ve finále zdolali hercegovsko-srbské turnajové jedničky Tomislava Brkiće s Nikolou Ćaćićem po dvousetovém průběhu. Ve čtvrtfinále přitom odvrátili čtyři mečboly a v semifinále další tři hrozby na vyřazení. Bodový zisk jej poprvé posunul do elitní světové stovky deblové klasifikace, když mu ve vydání z 26. června 2021 patřila 98. příčka.[4] Druhý titul přidal na dubnovém Grand Prix Hassan II 2022 v Marrákeši, kde startoval s dalším brazilským deblistou Rafaelem Matosem. V závěrečném utkání porazili italsko-polskou dvojici Andrea Vavassori a Jan Zieliński.[5] O čtrnácti dní později odešli oba poraženi z mnichovského finále BMW Open 2022, v němž nestačili na třetí nasazené Němce Kevina Krawietze a Andrease Miese.[6] Ve čtyřhře French Open 2022 se s Matosem probojoval do čtvrtfinále, kde jejich cestu soutěží ukončili pozdější vítězové Salvadorec Marcelo Arévalo s Nizozemcem Jeanem-Julienem Rojerem.[3]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 7 (5–2)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0–1)
ATP Tour 250 (5–1)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.červenec 2021Umag, ChorvatskoantukaBrazílie Fernando RomboliBosna a Hercegovina Tomislav Brkić
Srbsko Nikola Ćaćić
6–3, 7–5
Vítěz2.duben 2022Marrákeš, MarokoantukaBrazílie Rafael MatosItálie Andrea Vavassori
Polsko Jan Zieliński
6–1, 7–5
Finalista1.květen 2022Mnichov, NěmeckoantukaBrazílie Rafael MatosNěmecko Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
6–4, 4–6, [7–10]
Vítěz3.červen 2022Mallorca, ŠpanělskotrávaBrazílie Rafael MatosUruguay Ariel Behar
Ekvádor Gonzalo Escobar
7–67–5, 6–76–8, [10–1]
Vítěz4.červenec 2022Båstad, ŠvédskoantukaBrazílie Rafael MatosItálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
6–4, 3–6, [13–11]
Vítěz5.říjen 2022Sofie, Bulharskotvrdý (h)Brazílie Rafael MatosNěmecko Fabian Fallert
Německo Oscar Otte
3–6, 7–5, [10–8]
Finalista2.říjen 2022Tokio, JaponskotvrdýBrazílie Rafael MatosUSA Mackenzie McDonald
Brazílie Marcelo Melo
4–6, 6–3, [4–10]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
Challengery (0 D; 12 Č)
ITF (3 D; 24 Č)

Dvouhra (3 tituly)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.červenec 2013Denia, ŠpanělskoantukaRusko Alexandr Rumjancev6–4, 6–3
2.květen 2014Termas de Monfortinho, PortugalskokoberecFrancie Fabrice Martin5–7, 7–6(7–2), 6–3
3.srpen 2015Ourense, ŠpanělskotvrdýŠpanělsko Ricardo Ojeda Lara6–3, 4–6, 7–5

Čtyřhra (36 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.květen 2013Monfortinho, PortugalskokoberecŠpanělsko Adam Sanjurjo HermidaPortugalsko Gonçalo Falcão
Portugalsko Vasco Mensurado
4–6, 6–2, [10–6]
2.červenec 2013Denia, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Juan LizariturryŠpanělsko Ricardo Ojeda Lara
Španělsko Oriol Roca Batalla
6–3, 0–6, [10–8]
3.listopad 2013Puerto de la Cruz, ŠpanělskokoberecŠpanělsko Juan-Samuel Arauzo-MartínezKolumbie Juan Sebastián Gómez
Španělsko Adam Sanjurjo Hermida
6–1, 2–6, [10–6]
4.březen 2014Santa Margherita di Pula, ItálieantukaŠpanělsko Roberto Carballés BaenaItálie Filippo Baldi
Itálie Pietro Licciardi
6–4, 6–4
5.duben 2014Santa Margherita di Pula, ItálieantukaŠpanělsko Jaume Pla MalfeitoItálie Matteo Fago
Itálie Manuel Mazzella
6–4, 2–6, [10–4]
6.červen 2014Martos, ŠpanělskotvrdýŠpanělsko Iván Arenas-GualdaItálie Erik Crepaldi
Španělsko Borja Rodríguez Manzano
7–6(7–3), 6–7(7–9), [10–8]
7.srpen 2015Ourense, ŠpanělskotvrdýŠpanělsko Ricardo Villacorta-AlonsoŠpanělsko Marc Fornell Mestres
Španělsko Marco Neubau
3–6, 6–3, [10–4]
8.říjen 2015Porto, PortugalskoantukaŠpanělsko Iván Arenas-GualdaPortugalsko Nuno Deus
Portugalsko João Domingues
6–3, 6–0
9.březen 2016Hammámet, TuniskoantukaŠpanělsko Eduard Esteve LobatoRusko Alexandr Malyšev
Rusko Maxim Malyšev
5–7, 7–5, [10–3]
10.duben 2016Hammámet, TuniskoantukaŠpanělsko Oriol Roca BatallaAustrálie Dan Dowson
Spojené království Alexander Ward
6–4, 6–2
11.květen 2016Lleida, ŠpanělskoantukaIndie Ramkumar RamanathanŠpanělsko Carlos Boluda-Purkiss
Austrálie Alex de Minaur
6–3, 6–1
12.červen 2016Huelva, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Iván Arenas-GualdaBelgie Niels Desein
Maroko Lamine Ouahab
6–4, 6–2
13.září 2016Sevilla, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Gerard Granollers PujolŠpanělsko Eduard Esteve Lobato
Španělsko Sergio Martos Gornés
6–2, 7–5
14.říjen 2016Melilla, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Carlos Boluda-PurkissŠpanělsko Albert Alcaraz Ivorra
Španělsko Mario Vilella Martínez
6–7(9–11), 7–6(7–5), [10–6]
15.listopad 2016Cuevas del Almanzora, ŠpanělskotvrdýŠpanělsko Mario Vilella MartínezŠpanělsko Jorge Hernando Ruano
Španělsko Pablo Vivero González
6–4, 7–6(7–5)
16.únor 2017Murcia, ŠpanělskoantukaRusko Ivan GachovŠpanělsko Pedro Martínez
Španělsko Oriol Roca Batalla
5–7, 6–3, [10–8]
17.březen 2017Loulé, PortugalskotvrdýŠpanělsko Roberto Ortega OlmedoŠpanělsko Carlos Gómez-Herrera
Spojené království Nikki Roenn
6–4, 7–5
18.květen 2017Bacău, RumunskoantukaPortugalsko Frederico Ferreira SilvaRumunsko Vasile Antonescu
Rumunsko Patrick Grigoriu
7–5, 6–3
19.červenec 2017Bakio, ŠpanělskotvrdýŠpanělsko Roberto Ortega OlmedoŠpanělsko Carlos Gómez-Herrera
Španělsko Juan Lizariturry
6–3, 6–2
20.červenec 2017Getxo, ŠpanělskoantukaRusko Ivan GachovŠpanělsko Carlos Gómez-Herrera
Španělsko Juan Lizariturry
3–6, 6–3, [10–6]
21.září 2017Sevilla, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Pedro MartínezŠpanělsko Marc Giner
Španělsko Jaume Pla Malfeito
3–6, 6–4, [10–5]
22.leden 2018Manacor, ŠpanělskoantukaItálie Lorenzo GiustinoItálie Pietro Rondoni
Itálie Jacopo Stefanini
7–5, 7–5
23.březen 2018Loulé, PortugalskotvrdýŠpanělsko Roberto Ortega OlmedoRakousko Maximilian Neuchrist
Rakousko David Pichler
4–6, 6–4, [10–3]
1.červen 2018Blois, FrancieantukaBrazílie Fabrício NeisČínská Tchaj-pej Sie Čeng-pcheng
Austrálie Rameez Junaid
7–6(7–4), 6–1
2.červenec 2018Marburg, NěmeckoantukaBrazílie Fabrício NeisŠvýcarsko Henri Laaksonen
Švýcarsko Luca Margaroli
4–6, 6–4, [10–8]
24.červenec 2018Kassel, NěmeckoantukaBrazílie João SouzaBrazílie Orlando Luz
Brazílie Marcelo Zormann
6–1, 6–4
3.září 2018Biella, ItálieantukaBrazílie Fabrício NeisAustrálie Rameez Junaid
Indie Purav Radža
6–4, 6–4
4.říjen 2018Barcelona, ŠpanělskoantukaBrazílie Marcelo DemolinerAustrálie Rameez Junaid
Nizozemsko David Pel
7–6(7–3), 6–3
5.červen 2019Poznaň, PolskoantukaItálie Andrea VavassoriŠpanělsko Pedro Martínez
Nizozemsko Mark Vervoort
6–4, 6–7(4–7), [10–6]
6.říjen 2019Barcelona, ŠpanělskoantukaItálie Simone BolelliŠpanělsko Sergio Martos Gornés
Indie Ramkumar Ramanathan
6–4, 7–5
7.únor 2021Biella, Itálietvrdý (h)Venezuela Luis David MartinezPolsko Szymon Walków
Polsko Jan Zieliński
6–4, 3–6, [10–8]
8.září 2021Sevilla, ŠpanělskoantukaNizozemsko Mark VervoortŠpanělsko Javier Barranco Cosano
Španělsko Sergio Martos Gornés
6–3, 6–7(7–9), [10–7]
9.říjen 2021Alicante, ŠpanělskotvrdýUkrajina Denys MolčanovMonako Romain Arneodo
Austrálie Matt Reid
6–4, 6–2
10.leden 2022Quimper, Francietvrdý (h)Francie Albano OlivettiNizozemsko Sander Arends
Nizozemsko David Pel
3–6, 6–4, [10–8]
11.únor 2022Pau, Francietvrdý (h)Francie Albano OlivettiPolsko Karol Drzewiecki
Polsko Kacper Żuk
bez boje
12.květen 2022Bordeaux, FrancieantukaBrazílie Rafael MatosMonako Hugo Nys
Polsko Jan Zieliński
6–4, 6–0

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Vega Hernández na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e David Vega Hernández na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230306a6. března 2023
  2. David Vega Hernández na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230306a6. března 2023
  3. a b David Vega Hernandez | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Fernando Romboli/David Vega Hernandez Triumph In Umag [online]. ATP Tour, Inc., 2021-07-25 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Rafael Matos & David Vega Hernandez Win Marrakech Title In ATP Tour Team Debut. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-09 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Kevin Krawietz/Andreas Mies Take Munich Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-01 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vega Hernandez RG22 (35) (52144297074).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Vega Hernandez RG22 (35)