Daviscupový tým České republiky

Česko

KapitánJaroslav Navrátil
Žebříček ITF10.
Nejvýše v žebříčku ITF1. místo (8. dubna 2013)
Barvy      červená
      modrá
Poprvé v soutěži1921
Odehraných let90
Zápasů celkem223 (137–86)
Roky ve Světové skupině41 (44–39)
Vítěz3 (1980, 2012, 2013)
Finalista2 (1975, 2009)
Nejvíce výher, celkemJan Kodeš (60–34)
Nejvíce výher, dvouhraRoderich Menzel (40–12)
Nejvíce výher, čtyřhraTomáš Berdych (21–2)
Jan Kodeš (21–15)
Nejlepší párBerdych / Štěpánek (16–2)
Nejvíce zápasůJan Kodeš (39)
Nejvíce odehraných letJan Kodeš (15)

Údaje v infoboxu aktuální k únoru 2024

Daviscupový tým České republiky je od roku 1993 nástupnické družstvo Československa, které v Davis Cupu debutovalo v roce 1921. Jeho řídící organizací je Český tenisový svaz.

Český tým vyhrál soutěž třikrát, v roce 1980 pod hlavičkou Československa a v letech 2012 a 2013 jako Česká republika. Mezinárodní tenisová federace mu připsala všechny výsledky, které dosáhl v rámci Československa.

Do roku 2017 bylo české družstvo se Spojenými státy jedním ze dvou týmů, které vyjma jednoho ročníku (2006) odehrály všechny sezóny světové skupiny zavedené v roce 1981. Po druhém pádu z nejvyšší úrovně v Davis Cupu 2017 Češi sestoupili do euroafrické kontinentální zóny.

Po vítězném čtvrtfinále Světové skupiny 2013 se Česká republika stala šestou zemí od zavedení žebříčku ITF v roce 2001, která dosáhla na 1. místo. Po Francii a Rusku pak byla třetím státem historie, jenž souběžně vedl mužský i ženský žebříček ITF, když čelo ženské klasifikace patřilo české fedcupové reprezentaci.[1]

Týmovým statistikám vévodí wimbledonský vítěz Jan Kodeš, jenž zaznamenal nejvyšší počet 60 vyhraných zápasů, 21 vítězných čtyřher (jako Berdych) a odehrál 39 mezistátních utkání v 15 sezónách. Nejvyšší počet 40 vyhraných dvouher dosáhl Roderich Menzel. Jiří Lehečka se v kvalifikačním kole Davis Cupu 2019 stal v 17 letech a 85 dnech nejmladším hráčem, jenž zasáhl do zápasu. Naopak jako nejstarší nastoupil Ladislav Žemla do semifinále evropského pásma v roce 1927, kdy mu bylo 39 let a 244 dní.

Historie

Československo vyhrálo Davisův pohár v roce 1980, když ve finále zdolalo Itálii 4–1 na zápasy. Jednalo se o poslední ročník před zavedením Světové skupiny. Družstvo tvořili Ivan Lendl, Tomáš Šmíd (nastoupili spolu i ve čtyřhře), Pavel Složil a Jan Kodeš. Nehrajícím kapitánem byl Antonín Bolardt. O pět let dříve, v Davis Cupu 1975, odešel tým z finále poražen od domácího Švédska 2–3 na zápasy.

Tomáš BerdychJo-Wilfried Tsonga (vlevo) ve čtyřhře semifinále Světové skupiny Davis Cupu 2014 na dvorci Philippa Chatriera, v němž Francie vyhrála 4:1 na zápasy

Do roku 2005 byla Česká republika jediným státem v soutěži, který nikdy nesestoupil ze Světové skupiny Davisova poháru od jejího zavedení v roce 1981. V roce 2009 celek postoupil poprvé do finále Světové skupiny v rámci samostatné České republiky. Na barcelonské halové antuce však prohrál se Španělskem 0–5. Za tento výkon byl vyhlášen nejlepším kolektivem České republiky pro rok 2009 v anketě Sportovec roku a vyhrál i anketu Zlatý kanár.[2]

V roce 2012 se tým probojoval do stého finále v Praze, kde oplatil tři roky starou porážku Španělsku 3–2. Úvodní hrací den porazil Tomáš Berdych španělskou dvojku Nicoláse Almagra a vybojoval první bod. V sobotu zvládl s Radkem Štěpánkem čtyřhru. V neděli nejdříve Berdych podlehl Davidu Ferrerovi. O šampionech tak rozhodl až poslední singl, v němž Štěpánek přehrál Almagra. Český tým získal druhý titul ve složení Tomáš Berdych, Radek Štěpánek, Lukáš Rosol a Ivo Minář. Nehrajícím kapitánem byl Jaroslav Navrátil. Česko se v sezóně 2012 stalo první zemí v historii tenisu, která v jediném roce vyhrála Davis Cup, Fed Cup a Hopman Cup.[3][2] Po třech letech se stal daviscupový tým opět nejlepším kolektivem České republiky pro rok 2012 v anketě Sportovec roku a vyhrál prvenství v tenisové anketě Zlatý kanár.

V utkání prvního kola Světové skupiny 2013 proti Švýcarsku padl během čtyřhry daviscupový rekord v délce trvání zápasu. Vítězství si připsal český pár Tomáš BerdychLukáš Rosol, který po setech 6–4, 5–7, 6–4, 6–7 a 24–22 zdolal dvojici Marco ChiudinelliStanislas Wawrinka, když proměnil třináctý mečbol. Utkání se délkou trvání 7 hodin 2 minuty stalo vůbec nejdelším zápasem v historii Davisova poháru.[4] Stejně tak byl odehrán rekordní počet 46 gamů v páté sadě daviscupového utkání (od zavedení Světové skupiny). Pátá sada se zároveň stala nejdelší v této soutěži, když trvala 3 hodiny 35 minut.[5]V dubnovém čtvrtfinále přehráli bez Berdycha v sestavě Kazachstán poměrem 3–1, když roli jedničky na astanské antuce zvládl Lukáš Rosol přispěním dvou bodů. V repríze zářijového semifinále z roku 2012 pak český tým vybojoval vítězný duel v pražské O2 areně, kde si poradil s Argentinou, a vítězstvím 3–2 na zápasy postoupil po roce opět do finále. V bělehradském boji o „salátovou mísu“ zajistil dva body srbskému týmu Novak Djoković. Berdych se Štěpánkem vyhráli čtyřhru a oba zdolali srbskou dvojku Dušana Lajoviće, čímž jako páté družstvo od zavedení Světové skupiny obhájili titul.

Po zavedení kvalifikačního kola v Davis Cupu 2019 čeští reprezentanti prohráli s Nizozemskem 1–3 na zápasy. V zářijové I. skupině euroafrické zóny 2019 pak zvítězili na půdě Bosny a Hercegoviny 3–2.

Přehled zápasů

2010–2018

Rokúroveňdatummístopovrchsoupeřskórevýsledek
2010Světová skupina, 1. kolo5.–7. březnaBree, Belgieantuka (h)Belgie Belgie4–1výhra
Světová skupina, čtvrtfinále9.–11. červenceCoquimbo, ChileantukaChile Chile4–1výhra
Světová skupina, semifinále17.–19. záříBělehrad, Srbskotvrdý (h)Srbsko Srbsko2–3prohra
2011Světová skupina, 1. kolo4.–6. březnaOstrava, Českotvrdý (h)Kazachstán Kazachstán2–3prohra
Světová skupina, baráž16.–18. záříBukurešť, RumunskoantukaRumunsko Rumunsko5–0výhra
2012Světová skupina, 1. kolo10.–12. únoraOstrava, Českotvrdý (h)Itálie Itálie4–1výhra
Světová skupina, čtvrtfinále6.–8. dubnaPraha, Českoantuka (h)Srbsko Srbsko4–1výhra
Světová skupina, semifinále14.–16. záříBuenos Aires, ArgentinaantukaArgentina Argentina3–2výhra
Světová skupina, finále16.–18. listopaduPraha, Českotvrdý (h)Španělsko Španělsko3–2vítězství
2013Světová skupina, 1. kolo1.–3. únoraŽeneva, Švýcarskotvrdý (h)Švýcarsko Švýcarsko3-2výhra
Světová skupina, čtvrtfinále5.–7. dubnaAstana, Kazachstánantuka (h)Kazachstán Kazachstán3–1výhra
Světová skupina, semifinále13.–15. záříPraha, Českotvrdý (h)Argentina Argentina3–2výhra
Světová skupina, finále15.–17. listopaduBělehrad, Srbskotvrdý (h)Srbsko Srbsko3–2vítězství
2014Světová skupina, 1. kolo31. ledna – 2. únoraOstrava, Českotvrdý (h)Nizozemsko Nizozemsko3-2výhra
Světová skupina, čtvrtfinále4.–6. dubnaTokio, Japonskotvrdý (h)Japonsko Japonsko5–0výhra
Světová skupina, semifinále12.–14. záříPaříž, FrancieantukaFrancie Francie1–4prohra
2015Světová skupina, 1. kolo6.–8. březnaOstrava, Českotvrdý (h)Austrálie Austrálie2–3prohra
Světová skupina, baráž18.–20. záříNové Dillí, IndietvrdýIndie Indie3–1výhra
2016Světová skupina, 1. kolo4.–6. březnaHannover, Německotvrdý (h)Německo Německo3–2výhra
Světová skupina, čtvrtfinále15.–17. červenceTřinec, Českotvrdý (h)Francie Francie1–3prohra
2017Světová skupina, 1. kolo3.–5. únoraMelbourne, AustrálietvrdýAustrálie Austrálie1–4prohra
Světová skupina, baráž15.–17. záříHaag, Nizozemskoantuka (h)Nizozemsko Nizozemsko2–3prohra
20181. skupina euroafrické zóny6.–7. dubnaOstrava, Českoantuka (h)Izrael Izrael3–1výhra
Světová skupina, baráž14.–16. záříBudapešť, MaďarskoantukaMaďarsko Maďarsko3–2výhra

2019–2029

Rokúroveňdatummístopovrchsoupeřskórevýsledek
2019Kvalifikační kolo1.–2. únoraOstrava, Českotvrdý (h)Nizozemsko Nizozemsko1–3prohra
1. skupina euroafrické zóny14.–15. záříZenica, Bosna a Hercegovinatvrdý (h)Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina3–2výhra
2021Kvalifikační kolo6.–7. března 2020Bratislava, Slovenskotvrdý (h)Slovensko Slovensko3–1výhra
Finálový turnaj, základní skupina25. listopadu 2021Innsbruck, Rakouskotvrdý (h)Francie Francie1–2prohra
28. listopadu 2021Spojené království Velká Británie1–2prohra
2022Kvalifikační kolo4.–5. březnaBuenos Aires, ArgentinaantukaArgentina Argentina0–4prohra
1. světová skupina16.–17. záříTel Aviv, Izraeltvrdý (h)Izrael Izrael3–1výhra
2023Kvalifikační kolo4.–5. únoraMaia, Portugalskoantuka (h)Portugalsko Portugalsko3–1výhra
Finálový turnaj, základní skupina13. záříValencie, Španělskotvrdý (h)Španělsko Španělsko3–0výhra
14. záříJižní Korea Jižní Korea3–0výhra
16. záříSrbsko Srbsko3–0výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále22. listopaduMálaga, Španělskotvrdý (h)Austrálie Austrálie1–2prohra


2024Kvalifikační kolo3.–4. únoraTřinec, Českotvrdý (h)Izrael Izrael4–0výhra
Finálový turnaj, základní skupinatýden od 10. záříbude oznámenobude oznámeno
bude oznámeno
bude oznámeno

Přehled finále

1975: Švédsko vs. Československo

Švédsko3  :2Československo
Kungliga tennishallen, Stockholm, Švédsko[6]
19.–21. prosince 1975
koberec (hala)
1.2.3.4.5.
1.
Björn Borg
Jiří Hřebec
6
1
6
3
6
0
   
2.
Ove Bengtson
Jan Kodeš
6
4
2
6
5
7
4
6
  
3.
Ove Bengtson / Björn Borg
Jan Kodeš / Vladimír Zedník
6
4
6
4
6
4
   
4.
Björn Borg
Jan Kodeš
6
4
6
2
6
2
   
5.
Ove Bengtson
Jiří Hřebec
6
1
3
6
1
6
4
6
  

1980: Československo vs. Itálie

Podrobnější informace naleznete v článku Finále Davis Cupu 1980.
Československo4  :1Itálie
Sportovní hala, Praha, Československo[7]
5.–7. prosince 1980
koberec (hala)
1.2.3.4.5.
1.
Tomáš Šmíd
Adriano Panatta
3
6
3
6
6
3
6
4
6
4
 
2.
Ivan Lendl
Corrado Barazzutti
4
6
6
1
6
1
6
2
  
3.
Ivan Lendl / Tomáš Šmíd
Paolo Bertolucci / Adriano Panatta
3
6
6
3
3
6
6
3
6
4
 
4.
Tomáš Šmíd
Corrado Barazzutti
6
3
3
6
2
6
   
5.
Ivan Lendl
Gianni Ocleppo
6
3
6
3
6
4
   

2009: Španělsko vs. Česko

Španělsko5  :0Česko
Palau Sant Jordi, Barcelona, Španělsko[8]
4.–6. prosince 2009
antuka (hala)
1.2.3.4.5.
1.
Rafael Nadal
Tomáš Berdych
7
5
6
0
6
2
   
2.
David Ferrer
Radek Štěpánek
1
6
2
6
6
4
6
4
8
6
 
3.
Feliciano López / Fernando Verdasco
Tomáš Berdych / Radek Štěpánek
79
67
7
5
6
2
   
4.
Rafael Nadal
Jan Hájek
6
3
6
4
    
5.
David Ferrer
Lukáš Dlouhý
6
2
6
4
    

2012: Česko vs. Španělsko

Podrobnější informace naleznete v článku Finále Davis Cupu 2012.
Česko3  :2Španělsko
O2 arena, Praha, Česko[9]
16.–18. listopadu 2012
tvrdý (hala)
1.2.3.4.5.
1.
Radek Štěpánek
David Ferrer
3
6
4
6
4
6
   
2.
Tomáš Berdych
Nicolás Almagro
6
3
3
6
6
3
65
77
6
3
 
3.
Tomáš Berdych / Radek Štěpánek
Marcel Granollers / Marc López
3
6
7
5
7
5
6
3
  
4.
Tomáš Berdych
David Ferrer
2
6
3
6
5
7
   
5.
Radek Štěpánek
Nicolás Almagro
6
4
77
60
3
6
6
3
  

2013: Srbsko vs. Česko

Podrobnější informace naleznete v článku Finále Davis Cupu 2013.
Srbsko2  :3Česko
Kombank Arena, Bělehrad, Srbsko[10]
15.–17. listopadu 2013
tvrdý – RuKortHard Tournament MF (hala)
1.2.3.4.5.
1.
Novak Djoković
Radek Štěpánek
7
5
6
1
6
4
   
2.
Dušan Lajović
Tomáš Berdych
3
6
4
6
3
6
   
3.
Ilija Bozoljac / Nenad Zimonjić
Tomáš Berdych / Radek Štěpánek
2
6
4
6
64
77
   
4.
Novak Djoković
Tomáš Berdych
6
4
77
65
6
2
   
5.
Dušan Lajović
Radek Štěpánek
3
6
1
6
1
6
   

Složení týmu

Složení týmu v roce 2024.

Odkazy

Reference

  1. Czech Republic claims No. 1 Nations Ranking. www.daviscup.com [online]. Davis Cup, 2013-04-07 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Daviscupový tým získal za salátovou mísu Zlatého kanára | Ostatní sporty. Lidovky.cz [online]. 2012-12-21 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  3. BEREŇ, Michael. Třetí den finále: Berdych Ferrerovi podlehl, Španěly dorazil Štěpánek. iDNES.cz [online]. 2012-11-18 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  4. BEREŇ, Michael. Češi vedou. Berdych, Rosol vyhráli nejdelší zápas historie Davis Cupu. iDNES.cz [online]. 2013-02-02 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  5. PUNČOCHÁŘ, Jiří. Berdych s Rosolem se zapsali do historie. Hned několikrát. iSport.cz [online]. 2013-02-02 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  6. Sweden v Czechoslovakia [online]. Daviscup.com [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Czechoslovakia v Italy [online]. Daviscup.com [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Spain v Czechia [online]. Daviscup.com [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Czechia v Spain [online]. Daviscup.com [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Serbia v Czechia [online]. Daviscup.com [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
DavisCup 2014 FRA-CZE - 10.JPG
Autor: Shev123, Licence: CC BY-SA 4.0
Demi-finale entre la France et la République tchèque

Double

Victoire de la France
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.