Daviscupový tým Československa

Daviscupový tým Československa debutoval v Davis Cupu v roce 1921 a naposledy ho hrál roku 1992. Zúčastnil se 59 ročníků. V nich sehrál 149 utkání (92 vítězství, 57 porážek). Jeho organizátorem byl Československý tenisový svaz.

V roce 1980 soutěž vyhrál.[1] Ve finále zdolal Itálii 4–1 na zápasy. Jednalo se o poslední ročník před zavedením Světové skupiny. Družstvo tvořili Ivan Lendl, Tomáš Šmíd (nastoupili spolu i ve čtyřhře), Pavel Složil a Jan Kodeš. O pět let dříve, v Davis Cupu 1975, odešel tým z finále poražen od domácího Švédska 2–3 na zápasy.[2] Týmovým statistikám vévodí wimbledonský vítěz Jan Kodeš, jenž zaznamenal nejvyšší počet 60 vyhraných zápasů, 21 vítězných čtyřher a odehrál 39 mezistátních utkání v 15 sezónách. Nejvyšší počet 40 vyhraných dvouher dosáhl Roderich Menzel.

Po zániku Československa Mezinárodní tenisová federace připsala všechny výsledky Československa Česku. Na jeho úspěších se ovšem podíleli i slovenští tenisté (např. Miloslav Mečíř). Po zániku Československa vznikl i slovenský daviscupový tým.

Přehled finále

1975: Švédsko vs. Československo

Švédsko3  :2Československo
Kungliga tennishallen, Stockholm, Švédsko[3]
19.–21. prosince 1975
koberec (hala)
1.2.3.4.5.
1.
Björn Borg
Jiří Hřebec
6
1
6
3
6
0
   
2.
Ove Bengtson
Jan Kodeš
6
4
2
6
5
7
4
6
  
3.
Ove Bengtson / Björn Borg
Jan Kodeš / Vladimír Zedník
6
4
6
4
6
4
   
4.
Björn Borg
Jan Kodeš
6
4
6
2
6
2
   
5.
Ove Bengtson
Jiří Hřebec
6
1
3
6
1
6
4
6
  

1980: Československo vs. Itálie

Podrobnější informace naleznete v článku Finále Davis Cupu 1980.
Československo4  :1Itálie
Sportovní hala, Praha, Československo[4]
5.–7. prosince 1980
koberec (hala)
1.2.3.4.5.
1.
Tomáš Šmíd
Adriano Panatta
3
6
3
6
6
3
6
4
6
4
 
2.
Ivan Lendl
Corrado Barazzutti
4
6
6
1
6
1
6
2
  
3.
Ivan Lendl / Tomáš Šmíd
Paolo Bertolucci / Adriano Panatta
3
6
6
3
3
6
6
3
6
4
 
4.
Tomáš Šmíd
Corrado Barazzutti
6
3
3
6
2
6
   
5.
Ivan Lendl
Gianni Ocleppo
6
3
6
3
6
4
   

Související články

Reference

  1. VÁVRA, Aleš; POLÁČEK, Dan. Lendla a spol. naháněly holky po Praze, Italové zuřili. 40 let od tenisové euforie. Aktuálně.cz [online]. 2020-12-07 [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. 
  2. SUCHAN, Ondřej. Vzpomínky na finále: Hvězdný Lendl i španělský výprask. Lidovky.cz [online]. 2012-09-17 [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. 
  3. Sweden v Czechoslovakia [online]. Daviscup.com [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Czechoslovakia v Italy [online]. Daviscup.com [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“