Daviscupový tým Argentiny

Argentina

Flag of Argentina.svg

PřezdívkaLa Legión
KapitánGastón Gaudio
Žebříček ITF5.
Nejvýše v žebříčku ITF1. (28. listopadu 2016[1])
Barvy      bílá
      modrá
Poprvé v soutěži1923
1921 (přihlášena, nehrála)
Odehraných let65
Zápasů celkem158 (91–67)
Roky ve Světové skupině26 (40–26)
Vítěz1 (2016)
Finalista4 (1981, 2006, 2008, 2011)
Nejvíce výher, celkemGuillermo Vilas (57–24)
Nejvíce výher, dvouhraGuillermo Vilas (45–10)
Nejvíce výher, čtyřhraDavid Nalbandian (16–5)
Nejlepší párVilas / Clerc (7–7)
Nejvíce zápasůGuillermo Vilas (29)
Nejvíce odehraných letGuillermo Vilas (14)

Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2019

Členové vítězného týmu z roku 2016, kdy se Argentina stala prvním jihoamerickým šampionem v historii soutěže

Daviscupový tým Argentiny reprezentuje Argentinu v Davisově poháru od roku 1923 pod vedením národní tenisové federace Asociación Argentina de Tenis.

V dosavadní historii soutěže získalo družstvo jednu trofej, jakožto první vítěz z Jižní Ameriky a celkově patnáctý, když v roce 2016 vyhrálo finále proti Chorvatsku, v němž Jihoameričany dělil od porážky za stavu 1:2 na zápasy jediný prohraný set.[2] Po triumfu vystoupala Argentina poprvé na 1. místo žebříčku ITF, jakožto osmý tým od jeho zavedení v roce 2001.[1]

Čtyřikrát, v letech 1981, 2006 a 2008 a 2011, odešlo družstvo z boje o titul jako poražený finalista.[2]

Historie

Argentina debutovala v Davis Cupu v roce 1923 proti Švýcarsku, jemuž podlehla 1:4 na zápasy. Na své první finále dosáhla v roce 1981, při premiéře světové skupiny. Prohrála v něm se Spojenými státy 1:3. O dvacet pět let později, roku 2006 se střetla v moskevském Olympijském stadionu s Ruskem, s nímž prohrála po velké bitvě 2:3.

Ve finálovém duelu ročníku 2008 konaném v argentinském Mar del Plata narazila na Španělsko, jež získalo trofej po výhře 4:1. Také počtvrté odešla z boje o salátovou mísu poražena, když v závěrečném duelu Davis Cupu 2011 podlehla na sevillské halové antuce Španělsku 1:3. Jihoamerický tým si odvezl pouze jeden bod za deblové vítězství. Obě dvouhry vyhrála španělská jednička Rafael Nadal.

V roce 2012 se Argentina probojovala do semifinále, kde narazila na Českou republiku. Na antuce v Buenos Aires podlehla pozdějším vítězům 2:3. Následující sezónu 2013 postoupila přes Německo a Francii opět do semifinálové fáze, v němž se zopakoval rok starý scénář. Opět ji vyřadil český výběr poměrem 3:2, který následně celou soutěž vyhrál.

2016: První zisk salátové mísy

V úvodním březnovém kole roku 2016 Argentinci porazili debutanta ve světové skupině,[3] tým Polska. V gdaňské hale zvítězili 3:2 na zápasy, když dvěma body přispěl Leonardo Mayer.[4] V červencovém čtvrtfinále si poradili na pesarské antuce s Itálií poměrem 3:1. Hlavním strůjcem postupu se stal Federico Delbonis, jenž vyhrál obě dvouhry. Deblové vítězství v pětisetovém dramatu zaznamenali Guido Pella s Juanem Martínem del Potrem, vracejícím se na okruh po dlouhodobém zranění.[5] Také třetí mezistátní duel odehrála Argentina na půdě hostů, když je během září v glasgowském semifinále přivítali obhájci trofeje z Velké Británie v čele s bratry Murrayovými. Del Potrovi se na úvod podařilo zdolat světovou dvojku Andyho Murrayho po pětisetovém průběhu, když otočil vývoj utkání. Do dvoubodového náskoku se Jihoameričané dostali po výhře Guida Pelly nad Kylem Edmundem. Britové však vyrovnali skóre na 2:2. Rozhodující třetí bod ze závěrečné dvouhry připadl Leonardu Mayerovi po čtyřsetovém vítězství nad Danielem Evansem.[6]

V závěru listopadu Argentinu hostilo Chorvatsko v záhřebské hale Arena Zagreb. Jihoameričané vyhrali všechna tři předchozí mezistátní utkání.[7] V pátečním programu splnili roli favoritů jedničky týmů, když ve svých duelech triumfovali hráč elitní světové desítky Marin Čilić i Juan Martín del Potro. Chorvaté se po sobotní čtyřhře ujali vedení 2:1 na zápasy. V otevíracím nedělním singlu vedl Chorvat Čilić již 2–0 na sety nad del Potrem. Zbylou sadu, znamenající zisk salátové mísy, se mu však vyhrát nepodařilo a po téměř pětihodinovém dramatu odešel poražen 2–3 na sety. V závěrečné dvouhře již dominovala argentinská dvojka Federico Delbonis, který proti Ivu Karlovićovi neztratil ani jednu sadu. Argentina tak poprvé vybojovala titul. Teprve potřetí od zavedení světové skupiny v roce 1981 dokázalo družstvo ve finále otočit nepříznivý stav 1:2 na zápasy. V hale pro 15 tisíc diváků, kde byl přítomen i fotbalista Diego Maradona, pak nehrající kapitán vítězů Daniel Orsanic komentoval triumf slovy: „Musím tomu věřit, snili jsme o tom tolikrát, ale teď jsme to dokázali. Tenis je u nás tradiční sport a zasloužili jsme si to. Je to nejkrásnější okamžik mého života a je ctí být součástí tohoto týmu.“[8]

Vítězný tým Davisova poháru 2016 po příletu do země během přijetí u prezidenta republiky Mauricia Macriho

Dějiště

Do roku 1996 odehrála Argentina všechny své domácí zápasy v areálu Buenos Aires Lawn Tennis Club na otevřeném antukovém dvorci. Následně začala využívat i další dějiště, nejen v metropoli Buenos Aires.[9][10] Některá střetnutí tak odehrála v Córdobě,[11] Mendoze[12] a Mar del Plata,[13] jíž si vybrala pro finálový duel v roce 2008.[14] V Buenos Aires využívá od roku 2006 antukový kurt areálu Estadio Mary Terán de Weiss.[15]

Složení týmu 2019

Žebříček ATP je uveden k týdnu listopadového finále 2019.

Tenistažebříček ATPdaviscupové výhry–prohryzdroj
dvouhračtyřhracelkemdvouhračtyřhra
Diego Schwartzman14.40.4–44–30–1[16]
Guido Pella25.58.5–54–41–1[17]
Leonardo Mayer92.61.14–611–33–3[18]
Horacio Zeballos–4.7–52–15–4[19]
Máximo González–34.1–20–01–2[20]
Kapitán: Gastón Gaudio

Přehled finále: 5 (1–4)

VýsledekČ.Datum a místo konáníArgentinciSoupeřiSkóreZdroj
Finalista1.Davis Cup 1981
11.–13. prosince 1981
Cincinnati, Spojené státy
koberec, Riverfront Coliseum		José Luis Clerc
Guillermo Vilas
Eduardo Bengoechea
Ricardo Cano		USA Spojené státy1–3[21]
John McEnroe
Roscoe Tanner
Peter Fleming
Eliot Teltscher
Finalista2.Davis Cup 2006
1.–3. prosince 2006
Moskva, Rusko
koberec, Olympijský stadion		David Nalbandian
José Acasuso
Juan Ignacio Chela
Agustín Calleri		Rusko Rusko2–3[22]
Nikolaj Davyděnko
Dmitrij Tursunov
Michail Južnyj
Marat Safin
Finalista3.Davis Cup 2008
21.–23. listopadu 2008
Mar del Plata, Argentina
tvrdý, Estadio Polideportivo		Juan Martín del Potro
David Nalbandian
José Acasuso
Agustín Calleri		Španělsko Španělsko1–3[23]
David Ferrer
Fernando Verdasco
Feliciano López
Marcel Granollers
Finalista4.Davis Cup 2011
2.–4. prosince 2011
Sevilla, Španělsko
antuka, Estadio Olímpico		Juan Martín del Potro
Juan Mónaco
David Nalbandian
Eduardo Schwank		Španělsko Španělsko1–3[24]
Rafael Nadal
David Ferrer
Feliciano López
Fernando Verdasco
Vítěz1.Davis Cup 2016
26.–27. listopadu 2016
Záhřeb, Chorvatsko
tvrdý, Arena Zagreb		Juan Martín del Potro
Federico Delbonis
Guido Pella
Leonardo Mayer		Chorvatsko Chorvatsko3–2[7]
Marin Čilić
Ivo Karlović
Franco Škugor
Ivan Dodig

Chronologie zápasů

2010–2019

Rokúroveňdatummístosoupeřskórevýsledek
2010Světová skupina, 1. kolo5.–7. březnaStockholm (SWE)Švédsko Švédsko3–2výhra
Světová skupina, čtvrtfinále9.–11. červenceMoskva (RUS)Rusko Rusko3–2výhra
Světová skupina, semifinále17.–19. záříLyon (FRA)Francie Francie0–5prohra
2011Světová skupina, 1. kolo4.–6. březnaBuenos Aires (ARG)Rumunsko Rumunsko4–1výhra
Světová skupina, čtvrtfinále7.–9. červenceBuenos Aires (ARG)Kazachstán Kazachstán5–0výhra
Světová skupina, semifinále16.–18. záříBělehrad (SRB)Srbsko Srbsko3–2výhra
Světová skupina, finále2.–4. prosinceSevilla (ESP)Španělsko Španělsko1–3prohra
2012Světová skupina, 1. kolo10.–12. únoraBamberk (GER)Německo Německo4–1výhra
Světová skupina, čtvrtfinále6.–8. dubnaBuenos Aires (ARG)Chorvatsko Chorvatsko4–1výhra
Světová skupina, semifinále14.–16. záříBuenos Aires (ARG)Česko Česko2–3prohra
2013Světová skupina, 1. kolo1.–3. únoraBuenos Aires (ARG)Německo Německo5–0výhra
Světová skupina, čtvrtfinále5.–7. dubnaBuenos Aires (ARG)Francie Francie3–2výhra
Světová skupina, semifinále13.–15. záříPraha (CZE)Česko Česko2–3prohra
2014Světová skupina, 1. kolo31. ledna – 2. únoraMar del Plata (ARG)Itálie Itálie1–3prohra
Světová skupina, baráž12.–14. záříSunrise (USA)Izrael Izrael3–2výhra
2015Světová skupina, 1. kolo6.–8. březnaBuenos Aires (ARG)Brazílie Brazílie3–2výhra
Světová skupina, čtvrtfinále17.–19. červenceBuenos Aires (ARG)Srbsko Srbsko4–1výhra
Světová skupina, semifinále18.–20. záříBrusel (BEL)Belgie Belgie2–3prohra
2016Světová skupina, 1. kolo4.–6. březnaGdaňsk (POL)Polsko Polsko3–2výhra
Světová skupina, čtvrtfinále15.–17. červencePesaro (ITA)Itálie Itálie3–1výhra
Světová skupina, semifinále16.–18. záříGlasgow (GBR)Spojené království Velká Británie3–2výhra
Světová skupina, finále25.–27. listopaduZáhřeb (CRO)Chorvatsko Chorvatsko3–2vítěz
2017Světová skupina, 1. kolo3.–5. únoraBuenos Aires (ARG)Itálie Itálie2–3prohra
Světová skupina, baráž15.–17. záříAstana (KAZ)Kazachstán Kazachstán2–3prohra
2018Americká zóna, 1. skupina6.–7. dubnaSan Juan (ARG)Chile Chile3–2výhra
Světová skupina, baráž14.–16. záříSan Juan (ARG)Kolumbie Kolumbie4–0výhra
2019Finále, základní skupina19. listopaduMadrid (ESP)Chile Chile3–0výhra
20. listopaduMadrid (ESP)Německo Německo0–3prohra
Finále, čtvrtfinále22. listopaduMadrid (ESP)Španělsko Španělsko1–2prohra

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Argentina Davis Cup team na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Argentina on top after Davis Cup triumph [online]. Davis Cup, 2016-11-28 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Joyous Argentina claims maiden Davis Cup title [online]. Davis Cup, 2016-11-27 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ GB, Belgium handed home ties in 2016 Davis Cup Draw [online]. Davis Cup, 2015-09-23 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Poland vs. Argentina. www.daviscup.com. daviscup.com. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Italy v Argentina. www.daviscup.com. daviscup.com. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Great Britain v Argentina. www.daviscup.com. daviscup.com. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b Croatia v Argentina. www.daviscup.com. daviscup.com. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ iDNES.cz, ČTK. Davis Cup patří Argentině. Chorvatskou zkázu dokonal Delbonis. iDNES.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Argentina vs. Russia, 04 Apr – 06 Apr 2003, DavisCup.com.
  10. ↑ Argentina vs. Colombia, 13 Feb – 15 Feb 1998, DavisCup.com.
  11. ↑ Argentina vs. Belarus, 21 Sep – 23 Sep 2003, DavisCup.com.
  12. ↑ Argentina vs. Mexico, 09 Feb – 11 Feb 2001, DavisCup.com.
  13. ↑ Argentina vs. Bahamas, 05 Apr – 07 Apr 1996, DavisCup.com.
  14. ↑ Argentina vs. Spain, 21 Nov – 23 Nov 2008, DavisCup.com.
  15. ↑ Argentina vs. Sweden, 10 Feb – 12 Feb 2006, DavisCup.com.
  16. ↑ Diego Schwartzman, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  17. ↑ Guido Pella, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  18. ↑ Leonardo Mayer, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  19. ↑ Horacio Zeballos,] na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  20. ↑ Máximo González, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  21. ↑ Final Davis Cup World Group 1981 [online]. Davis Cup [cit. 2016-11-29]. (anglicky) 
  22. ↑ Final Davis Cup World Group 2006 [online]. Davis Cup [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Final Davis Cup World Group 2008 [online]. Davis Cup [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Final Davis Cup World Group 2011 [online]. Davis Cup [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

  • Fedcupový tým Argentiny

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
RTF tennis team flag.png
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Ilustrace pro reprezentaci tenisového týmu Ruské tenisové federace namísto ruské státní vlajky.
Argentina Davis Cup team crop.jpg
(c) Casa Rosada (
Argentina Presidency of the Nation
), CC BY 2.5 ar
The Argentina Davis Cup team during their visit to Casa Rosada, where they were hosted by President of Argentina, Mauricio Macri.
Argentina team Davis Cup 2016 Winner.jpg
Autor: Twilight Films, Licence: CC BY-SA 4.0
Cropped image of Davis Cup 2016 Winners from theatrical release poster of the Documentary film "Red Clay Heroes", directed by Milos Twilight, produced by Twilight Films.