Daviscupový tým Belgie
Belgie | |
---|---|
![]() | |
Kapitán | Johan Van Herck |
Žebříček ITF | 4. |
Týmové statistiky | |
Poprvé v soutěži | 1904 |
Odehraných ročníků | 97 |
Zápasů celkem | 194 (99–95) |
Roky ve Světové skupině | 21 (13–21) |
Finalisté | 3 (1904, 2015, 2017) |
Hráčské rekordy | |
Nejvíce výher, celkem | Jacques Brichant (71–49) |
Nejvíce výher, dvouhra | Jacques Brichant (52–27) |
Nejvíce výher, čtyřhra | Philippe Washer (20–18) |
Nejlepší pár | Washer / Brichant (16–14) |
Nejvíce zápasů | Jacques Brichant (42) |
Nejvíce odehraných let | Jacques Brichant (17) |
Údaje v infoboxu aktuální k 30. listopadu 2019 |
Daviscupový tým Belgie reprezentuje Belgii v Davisově poháru od roku 1904. Řídící organizací reprezentace je národní tenisový svaz Fédération Royale Belge de Tennis.
Při premiérové účasti roku 1904 skončilo družstvo jako poražený finalista, když podlehlo Spojenému království 0:5 na zápasy. Podruhé si o salátovou mísu zahrálo v roce 2015 opět se stejným soupeřem. Britové i tentokrát porazili Belgičany 3:1 na zápasy v gentském finále. Jediný bod poražených v úvodní dvouhře vybojoval David Goffin výhrou nad Kylem Edmundem.[1] Ani potřetí Belgičané nezvládli světové finále a roku 2017 podlehli Francii 2:3 na zápasy, když duel rozhodla až závěrečná dvouhra.[2]
Týmovým statistikám vévodí Jacques Brichant, jenž zaznamenal nejvyšší počet 71 vyhraných zápasů, 52 vítězných dvouher a 20 čtyřher, když odehrál 42 mezistátních utkání v 17 sezónách, počínaje rokem 1949.
Složení týmu 2019
Žebříček ATP je uveden k týdnu finálového turnaje 2019.
Tenista | žebříček ATP | daviscupové výhry–prohry | zdroj | |||
---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra | čtyřhra | celkem | dvouhra | čtyřhra | ||
David Goffin | 11. | 164. | 23–6 | 23–2 | 0–3 | [3] |
Steve Darcis | 158. | – | 23–18 | 22–11 | 1–7 | [4] |
Kimmer Coppejans | 161. | 279. | 4–2 | 3–2 | 1–0 | [5] |
Joran Vliegen | – | 39. | 1–1 | 0–0 | 1–1 | [6] |
Sander Gillé | – | 47. | 1–1 | 0–0 | 1–1 | [7] |
Kapitán: Johan Van Herck |
Chronologie zápasů
2010–2019
Rok | úroveň[8] | datum | místo | soupeř | skóre | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
2010 | Světová skupina, 1. kolo | 5.–7. března | Bree (BEL) | ![]() | 1–4 | prohra |
Světová skupina, baráž | 17–20. září | Cairns (AUS) | ![]() | 3–2 | výhra | |
2011 | Světová skupina, 1. kolo | 4.–6. března | Charleroi (BEL) | ![]() | 1–4 | prohra |
Světová skupina, baráž | 16.–18. září | Antverpy (BEL) | ![]() | 1–4 | prohra | |
2012 | 1. skupina euroafrické zóny | 6.–8. dubna | Glasgow (GBR) | ![]() | 4–1 | výhra |
Světová skupina, baráž | 16.–18. září | Brusel (BEL) | ![]() | 5–0 | výhra | |
2013 | Světová skupina, 1. kolo | 1.–3. února | Charleroi (BEL) | ![]() | 2–3 | prohra |
Světová skupina, baráž | 16.–18. září | Antverpy (BEL) | ![]() | 3–2 | výhra | |
2014 | Světová skupina, 1. kolo | 31. ledna – 2. února | Nur-Sultan (KAZ) | ![]() | 2–3 | prohra |
Světová skupina, baráž | 12.–14. září | Tallinn (EST) | ![]() | 3–2 | výhra | |
2015 | Světová skupina, 1. kolo | 6.–8. března | Lutych (BEL) | ![]() | 3–2 | výhra |
Světová skupina, čtvrtfinále | 17.–19. července | Middelkerke (BEL) | ![]() | 5–0 | výhra | |
Světová skupina, semifinále | 18.–20. září | Brusel (BEL) | ![]() | 3–2 | výhra | |
Světová skupina, finále | 27.–29. listopadu | Gent (BEL) | ![]() | 1–3 | prohra | |
2016 | Světová skupina, 1. kolo | 4.–6. března | Lutych (BEL) | ![]() | 2–3 | prohra |
Světová skupina, baráž | 15.–17. září | Ostend (BEL) | ![]() | 4–0 | výhra | |
2017 | Světová skupina, 1. kolo | 3.–5. února | Frankfurt (GER) | ![]() | 4–1 | výhra |
Světová skupina, čtvrtfinále | 7.–9. dubna | Charleroi (BEL) | ![]() | 3–2 | výhra | |
Světová skupina, semifinále | 15.–17. září | Brusel (BEL) | ![]() | 3–2 | výhra | |
Světová skupina, finále | 24.–26. listopadu | Villeneuve-d'Ascq (FRA) | ![]() | 2–3 | prohra | |
2018 | Světová skupina, 1. kolo | 2.–4. února | Lutych (BEL) | ![]() | 3–2 | výhra |
Světová skupina, čtvrtfinále | 6.–8. dubna | Nashville (USA) | ![]() | 0–4 | prohra | |
2019 | Kvalifikační kolo | 1.–2. února | Uberlândia (BRA) | ![]() | 3–1 | výhra |
Finále, základní skupina | 18. listopadu | Madrid (ESP) | ![]() | 2–1 | výhra | |
20. listopadu | ![]() | 1–2 | prohra |
Reference
- ↑ Získá Andy Murray pro Británii »Salátovou mísu«?. Haló Noviny [online]. 2015-11-26 [cit. 2015-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-08.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Francie slaví 10. triumf v Davis Cupu. Drtivou výhrou rozhodl Pouille [online]. TenisPortal.cz, 2017-11-26 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
- ↑ David Goffin, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Steve Darcis, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Kimmer Coppejans, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Joran Vliegen, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Sander Gillé, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Davis Cup - Team - BEL / Team Winn/Loss [online]. International Tennis Federation [cit. 2017-02-02]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daviscupový tým Belgie na Wikimedia Commons
- Daviscupový tým Belgie na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Finská vlajka
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování