Daviscupový tým Kanady
| Kanada | ||
| ||
| Kapitán | Frank Dancevic | |
| Žebříček ITF | 2. | |
| Nejvýše v žebříčku ITF | 1. (6. února 2023) | |
| Barvy | bílá červená | |
| Poprvé v soutěži | 1913 | |
| Odehraných let | 93 | |
| Zápasů celkem | 173 (79–94) | |
| Roky ve Světové skupině | 14 (16–16) | |
| Vítěz | 1 (2022) | |
| Finalista | 1 (2019) | |
| Nejvíce výher, celkem | Daniel Nestor (48–28) | |
| Nejvíce výher, dvouhra | Sébastien Lareau (17–16) | |
| Nejvíce výher, čtyřhra | Daniel Nestor (33–13) | |
| Nejlepší pár | Niemeyer / Nestor (12–1) | |
| Nejvíce zápasů | Daniel Nestor (53) | |
| Nejvíce odehraných let | Daniel Nestor (25) | |
Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2023 | ||
zleva:Henry George Mayes, Bernie Schwengers (vstoje), Robert Powell (vsedě), and J. F. Foulkes
Daviscupový tým Kanady reprezentuje Kanadu v soutěži od roku 1913 pod vedením národního tenisového svazu Tennis Canada.
Historie
Hned při svém debutu v soutěži v roce 1913 postoupila Kanada do semifinále, kde podlehla Spojeným státům po výsledku 0–3.
Mezi lety 1921 až 1991 tým ani jednou nehrál Světovou skupinu, resp. nejvyšší úroveň soutěže. V roce 1992 již opět ve Světové skupině prohrál v úvodním kole doma se Švédskem 2–3, přestože po pátku Kanada vedla 2–0. Daniel Nestor porazil v první den Stefana Edberga. Rozhodující třetí bod Švédi získali v pátém zápase, v němž Nestor nestačil na Magnuse Gustafssona v pěti setech.
V roce 2011 Kanada postoupila z 1. skupiny Americké zóny a v úvodním kole Světové skupiny 2012 hostila ve Vancouveru čtvrtou nasazenou Francii, se kterou prohrála 4–1. Jediný bod tehdy uhrál Milos Raonic proti Julienu Benneteau a Kanada musela do baráže, kde narazila na Jihoafrickou republiku, se kterou vyhrála 4-1.
Sezóna ve Světové skupině začala pro Kanadu vítězstvím nad favorizovaným Španělskem, které ale ovšem hrálo bez Rafaela Nadala a Davida Ferrera. Překvapivou výhru Kanady 3-2 zařídili Frank Dancevic a Milos Raonic.[1] následně zvládla roli favoritů proti Itálii a po výhrách Milose Raonice v singlech a Daniela Nestora spolu s Vaskem Pospisilem ve čtyřhře vyhrála 3-1, když se probojovala se do semifinále Davisova poháru poprvé od roku 1913, kdy v soutěži debutovala.[2] V semifinále se nestačili na Srbsko.
Vůbec na první finálovou účast dosáhli Kanaďané v roce 2019, tedy prvním ročníku hraným novým formátem s finálovým turnaje, kam se kvalifikovali výhrou nad Slovenskem. Po výhrách v základní skupině proti Itálii a Spojeným státům přehráli Austrálii a Rusko. V boji o titul nestačili na domácí Španěly.
Přehled finále: 2 (1–1)
| Výsledek | Č. | Datum a místo konání | Kanaďané | Soupeři | Skóre | Zdroj |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | Davis Cup 2019 24. listopadu 2019 Madrid, Španělsko tvrdý (hala), Caja Mágica | Denis Shapovalov Félix Auger-Aliassime Brayden Schnur Vasek Pospisil |  Španělsko | 0–2 | [3] |
| Rafael Nadal Roberto Bautista Agut Pablo Carreño Busta Feliciano López Marcel Granollers | ||||||
| Vítěz | 1. | Davis Cup 2022 27. listopadu 2022 Málaga, Španělsko tvrdý (hala), Martin Carpena Arena | Félix Auger-Aliassime Denis Shapovalov Vasek Pospisil Alexis Galarneau Gabriel Diallo |  Austrálie | 2–0 | [4] |
| Alex de Minaur Jordan Thompson Thanasi Kokkinakis Max Purcell Matthew Ebden |
Chronologie výsledků
2019–2029
| Rok | Soutěž | Datum | Místo | Povrch | Soupeř | Skóre | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2019 | Kvalifikační kolo | 1.–2. února | Bratislava, Slovensko | antuka (h) |  Slovensko | 3–2 | výhra |
| Finálový turnaj, základní skupina | 18. listopadu | Madrid, Španělsko | tvrdý (h) |  Itálie | 2–1 | výhra | |
| 19. listopadu |  Spojené státy | 2–1 | výhra | ||||
| Finálový turnaj, čtvrtfinále | 21. listopadu | Austrálie | 2–1 | výhra | |||
| Finálový turnaj, čtvrtfinále | 23. listopadu |  Rusko | 2–1 | výhra | |||
| Finálový turnaj, finále | 24. listopadu | Španělsko | 0–2 | prohra | |||
| 2021 | Finálový turnaj, základní skupina | 25. listopadu | Madrid, Španělsko | tvrdý (h) |  Švédsko | 0–3 | prohra |
| 28. listopadu |  Kazachstán | 0–3 | prohra | ||||
| 2022 | Kvalifikační kolo | 4.–5. března | Haag, Nizozemí | antuka (h) |  Nizozemsko | 0–4 | prohra |
| Finálový turnaj, základní skupina | 13. září | Valencie, Španělsko | tvrdý (h) |  Jižní Korea | 2–1 | výhra | |
| 16. září | Španělsko | 2–1 | výhra | ||||
| 17. září |  Srbsko | 1–2 | prohra | ||||
| Finálový turnaj, čtvrtfinále | 24. listopadu | Málaga, Španělsko | tvrdý (h) |  Německo | 2–1 | výhra | |
| Finálový turnaj, semifinále | 26. listopadu | Itálie | 2–1 | výhra | |||
| Finálový turnaj, finále | 27. listopadu | Austrálie | 2–0 | vítězství | |||
| 2023 | Finálový turnaj, základní skupina | 13. září | Bologna, Itálie | tvrdý (h) | Itálie | 3–0 | výhra |
| 14. září | Švédsko | 3–0 | výhra | ||||
| 16. září |  Chile | 2–1 | výhra | ||||
| Finálový turnaj, čtvrtfinále | 21. listopadu | Málaga, Španělsko | tvrdý (h) |  Finsko | 1–2 | prohra |
Složení týmu
| Rok | Členové týmu | |||
|---|---|---|---|---|
| 2023 | Félix Auger-Aliassime | Denis Shapovalov | Gabriel Diallo | Alexis Galarneau |
| Milos Raonic | Vasek Pospisil | Kelsey Stevenson | — | |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Canada Davis Cup team na anglické Wikipedii.
- ↑ http://www.tenisportal.cz/zpravy/cesi-ve-ctvrtfinale-poleti-do-kazachstanu-spanely-ceka-baraz-11658/
- ↑ http://www.tenisportal.cz/zpravy/raonic-poslal-kanadu-poprve-do-semifinale-davis-cupu-12016/
- ↑ Davis Cup - Draws & Results. www.daviscup.com [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Australia v Canada [online]. Daviscup.com [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daviscupový tým Kanady na Wikimedia Commons - Daviscupový tým Kanady na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
.svg)
1913 Canadian Davis Cup Team. Pictured from left: Henry George Mayes, Bernie Schwengers (standing), Robert Powell (sitting), and J. F. Foulkes.