Daviscupový tým Velké Británie
Velká Británie | |
---|---|
![]() | |
Kapitán | Leon Smith |
Žebříček ITF | 7. |
Nejvýše v žebříčku | 1. (30. listopadu 2015) |
Barvy | modrá bílá |
Týmové statistiky | |
Poprvé v soutěži | 1900 |
Odehraných ročníků | 111 |
Zápasů celkem | 265 (163–102) |
Roky ve Světové skupině | 21 (21–21) |
Tituly | 10 (1903, 1904, 1905, 1906, 1912, 1933, 1934, 1935, 1936, 2015) |
Finalisté | 8 (1900, 1902, 1907, 1913, 1919, 1931, 1937, 1978) |
Hráčské rekordy | |
Nejvíce výher, celkem | Fred Perry (45–7) |
Nejvíce výher, dvouhra | Bunny Austin (36–12) |
Nejvíce výher, čtyřhra | Bobby Wilson (25–8) |
Nejlepší pár | Sangster / Wilson (11–3) |
Nejvíce zápasů | Bobby Wilson (34) |
Nejvíce odehraných let | Greg Rusedski Andy Murray (13) |
Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2023 |
Daviscupový tým Velké Británie reprezentuje Velkou Británii v Davisově poháru od prvního ročníku v roce 1900 pod vedením národního tenisového svazu Lawn Tennis Association. Po Spojených státech a Austrálii představuje třetí nejúspěšnější družstvo v historických statistikách.
Družstvo získalo deset trofejí. Jako poražený finalista skončilo osmkrát. Převážná většina úspěchů Britů byla datována mezi ranou éru soutěže až do čtyřicátých let dvacátého století. Finále odehráli také v roce 1978. Jubilejní desátou trofej pak britští reprezentanti vybojovali roku 2015.[1] Jednalo se o nejdelší interval mezi dvěma tituly konkrétního týmu v historii Davis Cupu.
Historie
Po vypadnutí ze světové skupiny v roce 2003 se tým snažil vrátit do elitní úrovně. To se mu podařilo o pět let později, když roku 2008 podlehl v jejím úvodním kole Argentině 1:4 na zápasy. Následně se opět vrátil zpátky v sezóně 2014. Po sandiegské výhře nad Spojenými státy, však Britové dohráli ve čtvrtfinále po prohře od Itálie 2:3.
2015: Desátý titul po 79 letech

Dva nejdéle působící účastníci v soutěži – Spojené státy a Velká Británie, se střetli potřetí za předešlých 37 let a podruhé za sebou v prvním kole Světové skupiny. Britští tenisté vyhráli stejně jako ve Světové skupině 2014, tentokrát poměrem 3:2 na zápasy. Celková vzájemná bilance po tomto střetnutí vyznívala ve prospěch Američanů poměrem 11:9.[2] Dvouhra mezi Isnerem a Wardem představovala nejdelší zápas amerického tenisty v Davisově poháru od zavedení tiebreaku v roce 1989.[3] Britové porazili Američany na domácí půdě poprvé od roku 1935.[4]
Družstvo pak zvítězilo ve čtvrtfinále poprvé od roku 1981, kdy byla zavedena Světová skupina.[5] Na londýnské trávě v Queen's Clubu přehrálo Francii 3:1 na zápasy. Od roku 1998 si poprvé připsala tři body bratrská dvojice – Andy a Jamie Murrayovi, když naposledy předtím tohoto výkonu dosáhli zimbabwští bratři Blackovi proti Austrálii.[6] V semifinále nezastavila Ostrovany ani Austrálie, která odešla poražena z glasgowské haly 2:3.
Jubilejní desátou trofej pak tým vyhrál v gentském finále, hraném v hale na antuce, kde zdolal Belgii 3:1 na zápasy. Salátovou mísu získal po 79 letech (naposledy předtím se to britským hráčům podařilo v roce 1936),[7] což znamenalo nejdelší interval mezi dvěma tituly konkrétního týmu v historii soutěže. Lídr družstva Andy Murray se stal třetím tenistou od nastolení světové skupiny, který dokázal vyhrát všem osm dvouher v jediném ročníku Davisova poháru. Navázal tak na Američana Johna McEnroea a Švéda Matse Wilandera.[8] Navíc během ročníku přidal i tři deblová vítězství. Dalšími členy družstva byli Kyle Edmund, James Ward a Jamie Murray.
Chronologie výsledků
2019–2029
Rok | úroveň | datum | místo | povrch | soupeř | skóre | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2019 | Finálový turnaj, základní skupina | 20. listopadu | Madrid, Španělsko | tvrdý (h) | ![]() | 2–1 | výhra |
21. listopadu | ![]() | 2–1 | výhra | ||||
Finálový turnaj, čtvrtfinále | 22. listopadu | ![]() | 2–0 | výhra | |||
Finálový turnaj, semifinále | 23. listopadu | ![]() | 1–2 | prohra | |||
2021 | Finálový turnaj, základní skupina | 27. listopadu | Innsbruck, Rakousko | tvrdý (h) | ![]() | 2–1 | výhra |
28. listopadu | ![]() | 2–1 | výhra | ||||
Finálový turnaj, čtvrtfinále | 30. listopadu | ![]() | 1–2 | prohra | |||
2022 | Finálový turnaj, základní skupina | 14. září | Glasgow, Spojené království | tvrdý (h) | ![]() | 1–2 | prohra |
16. září | ![]() | 1–2 | prohra | ||||
18. září | ![]() | 2–1 | výhra | ||||
2023 | Kvalifikační kolo | 3.–4. února | Cota, Kolumbie | antuka | ![]() | 3–1 | výhra |
Finálový turnaj, základní skupina | 13. září | Manchester, Spojené království | tvrdý (h) | ![]() | 1–2 | prohra | |
15. září | ![]() | 2–1 | výhra | ||||
17. září | ![]() | 2–1 | výhra | ||||
Finálový turnaj, čtvrtfinále | 24. listopadu | Málaga, Španělsko | tvrdý (h) | ![]() | 0–2 | prohra |
Složení týmu
Rok | Členové týmu | |||
---|---|---|---|---|
2023 | Cameron Norrie | Daniel Evans | Andy Murray | Jack Draper |
Liam Broady | Joe Salisbury | Neal Skupski | — |
Odkazy
Reference
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Murray vybojoval pro Velkou Británii první Salátovou mísu po 79 letech. TenisPortal.cz [online]. 2015-11-29 [cit. 2015-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Head to Head Summary: USA v Great Britain [online]. Davis Cup [cit. 2015-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ward tops Isner in five sets to give Britain 2-0 lead. Tennis.com [online]. 2015-03-06 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Davis Cup 2015: Andy Murray beats John Isner in straight sets to take. The Independent [online]. 2015-03-09 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NEWBERY, Piers. Murray win puts GB into semi-finals. BBC Sport [online]. 2015-07-19 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Murray sends Britain into semifinals. www.daviscup.com [online]. Davis Cup, 2015-07-19 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Murray vybojoval pro Velkou Británii první Salátovou mísu po 79 letech. TenisPortal.cz [online]. 2015-11-29 [cit. 2015-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Získá Andy Murray pro Británii »Salátovou mísu«?. Haló Noviny [online]. 2015-11-26 [cit. 2015-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-08.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daviscupový tým Velké Británie na Wikimedia Commons
- Daviscupový tým Velké Británie na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Finská vlajka
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Autor: Carine06, Licence: CC BY-SA 2.0
From left tor right: Leon Smith (captain), James Ward, Dan Evans, Colin Fleming, Jonny Marray.
The team beat Russia 3-2, in Coventry, April 5th-7th 2013.