Davit Chachaleišvili

Davit Chachaleišvili
Rodné jménoდავით ხახალეიშვილი
Narození28. února 1971
Kutaisi
Úmrtí11. ledna 2021 (ve věku 49 let)
Povoláníjudista
Oceněnízasloužilý mistr sportu SSSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
zlatoLOH 1992těžká váha
Mistrovství světa v judu
stříbroMS 1993těžká váha
bronzMS 1995těžká váha
Mistrovství Evropy v judu
zlatoME 1993těžká váha
zlatoME 1996těžká váha
MS v judu - bez rozdílu vah
stříbroMSbrv 1991bez rozdílu vah
bronzMSbrv 1993bez rozdílu vah
ME v judu - bez rozdílu vah
zlatoMEbrv 1993bez rozdílu vah
bronzMEbrv 1990bez rozdílu vah
Mistrovství světa v sambu
zlatoMS 1996supertěžká váha
zlatoMS 1997supertěžká váha

Davit Chachaleišvili (gruzínsky დავით ხახალეიშვილი), (28. února 1971 Kutaisi, Sovětský svaz11. ledna 2021) byl reprezentant Sovětského svazu a Gruzie v judu a sambu. Byl olympijským vítězem z roku 1992.

Sportovní kariéra

S judem začínal v 8 letech v rodném městě pod vedením Omara Merabišviliho. Po dvou titulech mistra Evropy v juniorech se v roce 1989 stal členem sovětské reprezentace. V roce 1992 se stal hlavním aktérem často složité sportovní politiky. Trenér Sovětů Vladimir Kaplin měl v těžké váze svého favorita Sergeje Kosorotova. Kosorotov dosahoval velmi dobrých výsledků a měl reprezentovat Společenství nezávislých států na olympijských hrách v Barceloně, i když měl s Chachaleišvilim zápornou bilanci. Do hry tak vstoupila zákulisní hra funkcionářů, kteří přiměli Kaplina přehodnotit svojí nominaci na základě dodatečného zápasu. Chachaleišvili Kosorotova porazil a na olympijské hry v roce 1992 nakonec odcestoval. Při úvodním ceremoniálu byl vlajkonošem gruzínské vlajky[1] a svoje vystoupení na hrách ozdobil ziskem zlaté olympijské medaile, když ve finále přejel na wazari-ippon Japonce Ogawu.

V roce 1993 potvrdil olympijskou formu ziskem medailí z mistrovství světa a Evropy, ale v dalších letech na něho dolehla ekonomická krize postsovětských zemí. Peníze na přípravu sehnal až s blížícími se olympijskými hrami v Atlantě. V roce 1996 se vrátil v plné síle a patřil k hlavním favoritům na olympijských hrách. Jenže k schylovanému finále mezi ním a Francouzem Davidem Douilletem nakonec nedošlo z těžko uvěřitelných důvodů. Na předzápasové vážení dorazil pozdě[2] a byl z olympijského turnaje diskvalifikován. Tato sportovní tragédie na něm zanechala stopu v podobě nezájmu dále zápasit. Chuť si nespravil ani ziskem titulu mistra světa v sambu. V roce 1997 se navíc nepohodl se staronovým trenérem Chabarelim a ukončil sportovní kariéru. V roce 1999 se ještě pokusil o návrat, ale bez lepšího výsledku. Věnoval se politické činnosti.

Vyznamenání

Výsledky

Váhové kategorie

TurnajSovětský svaz
1988198919901991199219931994199519961997
17181920212223242526
těžká váha
Olympijské hry1.dns
Mistrovství světa2.3.
Mistrovství Evropy1.1.úč.
ME juniorů1.1.

Bez rozdílu vah

Turnaj1988198919901991199219931994199519961997
17181920212223242526
Mistrovství světa2.3.
Mistrovství Evropy3.1.úč.

Podrobnější výsledky

Olympijské hry

RokKategorie1/641/321/16čtvrtfinálesemifinálefinále
LOH 1992těžká váhaxvýhra – 4:37/kys
Senegal Khalifa Diouf
výhra – waz/hrm
Kuba Frank Moreno
výhra – kok/hkg
Polsko Rafał Kubacki
výhra – waz/tos
Maďarsko Imre Csősz
výhra – 1:04/hrm+tno (wip)
Japonsko Naoja Ogawa
LOH 1996těžká váhaprohra – (fus)
Rumunsko Alexandru Lungu

Mistrovství světa

RokKategorie1/641/321/16čtvrtfinálesemifináleopravyopravyopravyo bronzfinále
MS 1991těžká váhanestartoval – Sergej Kosorotov
MS 1993těžká váhaxvýhra
Čína Liou Šeng-kang
výhra
Belgie Harry Van Barneveld
výhra
Jižní Korea Kim Kon-su
výhra
Německo Frank Möller
prohra
Francie David Douillet
MS 1995těžká váhavolný losprohra
Japonsko Naoja Ogawa
výhra
Belgie Harry Van Barneveld
výhra
Čína Liou Šeng-kang
výhra
Estonsko Indrek Pertelson
výhra
Španělsko Ernesto Pérez

Mistrovství Evropy

RokKategorie1/321/16čtvrtfinálesemifináleopravyopravyo bronzfinále
ME 1991těžká váhanestartoval – Sergej Kosorotov
ME 1992těžká váhanestartoval – Sergej Kosorotov
ME 1993těžká váhavýhra
Španělsko Ernesto Pérez
výhra
Bulharsko Damjan Stojkov
výhra
Ruslan Šarapov
výhra
Lucembursko Igor Muller
výhra
Francie David Douillet
ME 1994těžká váhanestartoval – Alexandre Davitašvili
ME 1995těžká váhanestartoval – Alexandre Davitašvili
ME 1996těžká váhavolný losvýhra
Německo Ralf Koser
výhra
Rumunsko Alexandru Lungu
výhra
Maďarsko Imre Csősz
výhra
Rusko Sergej Kosorotov
ME 1997těžká váhavýhra
Rusko Tamerlan Tmenov
výhra
Řecko Charalabos Papajoanu
prohra
Nizozemsko Dennis van der Geest
prohra
Estonsko Indrek Pertelson

Reference

  1. Mezinárodní olympijský výbor povolil Společenství nezávislých států aby jejich zástupci směli nastupovat pod vlajkami svých zemí a v případě vítězství hrála jejich národní hymna.
  2. Vedoucí výpravy údajně špatně pochopil místo vážení a jel s ním na jiné místo.
  3. President Margvelashvili Awards Presidential Order of Excellence to Olympic Champions. president.gov.ge [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of Senegal.svg
Flag of Senegal
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Japan (1870–1999).svg
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Georgia (1990-2004).svg
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
Flag of Belarus (1918, 1991-1995).svg
Flag of Belarus in 1991—1995