Davron Gaipov

Davron Gaipov
Základní informace
Narození7. října 1961
Urgenč, Chórezm, Uzbecká sovětská socialistická republika
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Úmrtí7. října 2022 (ve věku 61 let)
Taškent
UzbekistánUzbekistán Uzbekistán
ŽánryRock, rock and roll, pop
PovoláníZpěvák, příležitostný herec
Nástrojevokál, klavír, kytara
Aktivní roky1978–2022
VydavatelRed Lables
Partner(ka)Iroda Iskandarovová
Marina Gončarovová
DětiAybek Gaipoov
Aida Gaipovová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Davron Gaipov (uzbecky Davron Gaipov / Даврон Гаипов, 7. října 1961, Urgenč, Chórezm, Uzbecká SSR, SSSR — 7. října 2022[1], Taškent, Uzbekistán) byl uzbecký resp. sovětský zpěvák, jenž se zasloužil o rozvoj uzbecké rockové muziky a v této zemi byl považován za rockovou legendu.[2] Největší úspěchy zažil se svou kapelou Original, v níž kromě pozice frontmana zastával od roku 1982 funkci uměleckého ředitele.[3]

Biografie

Davron Gaipov se narodil 7. října 1961 v jihouzbeckém městě Urgenč ležícím v provincii Chórezm. Jeho otec Ruzmet Gaipov byl funkcionářem uzbecké větve Komunistické strany Sovětského Svazu a v letech 1964 až 1983 působil jako první tajemník Kaškadarjského regionálního výboru (v současnosti takovou funkci již vykonává Hokim – uzbecký titul pro guvernéra regionu).

V mládí se Gaipov učil hrát na kytaru a byl v této činnosti natolik skvělý, že již v 17 letech, těsně po skončení povinné školní docházky, dostal místo baskytaristy v mezinárodně úspěšné uzbecké hudební folkové skupině Yalla, v níž působil necelé dva roky.[2] V roce 1980 se rozhodl založit rockovou kapelu Original a Yallu proto opustil. S Originalem zahájil činnost hned v následujícím roce 1981 a kapela tvořená mladými umělci byla od počátku velmi úspěšná, a to nejen v Uzbecké SSR, ale v celém Sovětském svazu. Písně, které s kapelou zpíval, byly na sovětské poměry velmi odvážné a inovativní, a to se odráželo i na chování publika, jež nebylo v sovětských podmínkách do té doby zvyklé při koncertních vystoupeních aplaudovat, a bylo Gaipovovou hudbou šokované.[2][4] Avšak v Kyjevě a Leningradu byla tvorba kapely Original přijata s neskutečným nadšením, neboť se jedná o kolébky sovětského rocku. První písně, jež byly složeny ještě před zahájením činnosti, ale byly vydány na desce až v roce 1982, se staly oblíbenými. Patřily sem například písně „Kerak emas“, „Bu nima bu?“ a „Šošmagin“ (Není třeba, Co to je?, Nepospíchej) a mnoho dalších.

K tomuto úspěchu potkalo Gaipova i štěstí v osobním životě, když se mu a jeho manželce 9. března 1982 narodil syn Aybek.

Avšak v roce 1984 přišel tvrdý pád, neboť v Uzbekistánu vrcholil obří korupční skandál známý jako „Případ bavlna“ (rusky: Хлопковое дело)[5] a do ilegálních transakcí i úplatků s nimi spojených byl zapleten i Davronův otec Ruzmet Gaipov, jenž během vyšetřování čelil značnému nátlaku ze strany vyšetřovatelů, zejména ve věci osudu jeho dětí včetně teprve 22letého Davrona.[2][4] Ruzmet Gaipov byl totiž v únoru toho roku poslán do penze a v té době se jeho jmění odhadovalo na několik desítek milionů sovětských rublů.[6] V této nečisté politické hře, kdy byl podobný nátlak vyvíjen i na ostatní aktéry skandálu, byla na Davrona Gaipova nakonec podána žaloba za opakované organizování akcí spojených s užíváním alkoholu a psychotropních látek.

Davron Gaipov byl odsouzen k trestu vězení, který si od roku 1984 do 1989 odpykával ve věznici Angarském okresu v Irkutské oblasti, kde musel tvrdě pracovat ve vězeňském pracovním táboře v sibiřském podnebí, což se na jeho zdraví a psychickém stavu výrazně podepsalo, neboť byl zvyklý na stepní a polopouštní podnebí.[2][4] Navíc 25. března 1985 zemřel jeho otec Ruzmet, na kterého byl o tři dny dříve vydán příkaz k zatčení, a tak spáchal sebevraždu v momentě, kdy ho vyšetřovatelé přišli zatknout.[6] Davronův bratr Adylbek byl toho roku rovněž uvězněn. Mezitím se vězněný Davron rozvedl se svou první manželkou, aby ji i svého jediného syna, kteří se odstěhovali pryč z Uzbekistánu, ochránil před represemi. V průběhu jeho věznění ho však těšily povzbudivé dopisy, které mu do Angarsku posílali jeho fanoušci z celého Sovětského svazu.[2][4]

Po odpykání trestu se vrátil s chutí do práce, obnovil skupinu Original, jež se v důsledku jeho věznění rozpadla, a v roce 1990 natočil s hercem Obidem Asomovem muzikál Bu nima bu? o dvou rozdělených bratrech dvojčatech, které v dvojroli hrál právě Gaipov. Ve filmu jsou použity převážně Gaipovovy písně. Dále vydal své jediné sólové album Ko'zlaring.

Se svou poslední manželkou Marinou Gončarovovou má dceru Aidu, jež se narodila v roce 2012. Kromě muziky, kdy koncertoval se svou skupinou Original, ale již bez tvorby nových písní, se v té době věnoval i práci šéfproducenta v uzbecké filmařské společnosti Bayram Film.[2] Přidaly se však zdravotní problémy a byla mu v témže roce chirurgicky odstraněna jedna ledvina.[1]

V únoru 2022 se jeho zdravotní stav dále zhoršil poté, kdy se na sinici Kamčik stal za hustého deště účastníkem dopravní nehody při cestě domů z pracovní akce v Surchandarském kraji, při které se jeho automobil převrátil a on utrpěl závažné poranění páteře. Strávil patnáct dní na jednotce intenzivní péče v nemocnici ve městě Kárší. Davron Gaipov se z této nehody nikdy plně nezotavil a 7. října 2022, v den svých 61. narozenin, zemřel v Taškentu následkem selhání druhé ledviny a vysokého krevního tlaku.[1]

Diskografie

  • Ko'zlaring (1991) – vydavatelství Melodija[7]

Filmografie

  • Bu nima bu? (1990) – dvojrole dvojčat Hasana a Husejna[8]

Reference

  1. ↑ a b c Davron G‘oyipovning qanday kasallikdan vafot etgani ma’lum qilindi [online]. Daryo.uz, 2022-10-07. Dostupné online. (uzbecky) 
  2. ↑ a b c d e f g Даврон Гаипов. Naše KINO. [cit. 2021-09-18]. Dostupné online.
  3. ↑ Дискография ВИА "Оригинал". Vokaľno-instrumentaľnyje ansambly SSSR. [cit. 2021-09-18]. Dostupné online.
  4. ↑ a b c d Группа "Оригинал", год создания - 1980, руководитель - Давран Гаипов. Vokaľno-instrumentaľnyje ansambly SSSR. [cit. 2021-09-18]. Dostupné online.
  5. ↑ VAŠKEVIČ, Štěpán. Pěstování bavlny po pádu Sovětského svazu (případ Uzbekistán). Prohuman. 2018. [cit. 2019-05-23]. Dostupné online.
  6. ↑ a b KARGAPOLCOV, Sergej. Гаипов, Рузмет Гаипович. ГЕРОИ СТРАНЫ. [cit. 2021-09-18]. Dostupné online.
  7. ↑ Даврон Гаипов. Discogs. [cit. 2021-09-18]. Dostupné online.
  8. ↑ Davron Gaipov. Allmovie. [cit. 2021-09-18]. Dostupné online.

Média použitá na této stránce