Dešovská pahorkatina
Dešovská pahorkatina | |
---|---|
Dešovská pahorkatina nedaleko Suché hory a Dešova | |
Nejvyšší bod | 571,0 m n. m. (Suchá hora) |
Rozloha | 105,91 km² |
Nadřazená jednotka | Bítovská pahorkatina |
Sousední jednotky | Jemnická kotlina Markvartická pahorkatina Moravskobudějovická kotlina Uherčická pahorkatina Vranovská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Povodí | Želetavka / Jevišovka → Dyje → Morava → Dunaj |
Souřadnice | 49°0′6″ s. š., 15°44′11″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dešovská pahorkatina je geomorfologický okrsek v severní části Bítovské pahorkatiny, ležící větší částí v okrese Třebíč v kraji Vysočina a menší částí v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji.
Poloha a sídla
Okrsek se rozkládá zhruba v prostoru mezi obcemi Vranín (na severu), Nové Syrovice (na východě), Zálesí (na jihovýchodě), Zblovice (na jihozápadě) a Hornice (na západě). Uvnitř okrsku leží například obce Kojatice, Dědice či Dešov.[1]
Charakter území
Je to většinou členitá pahorkatina, v menší jižní části až vrchovina, tvořená rulami a migmatity moldanubika, ve sníženinách ostrůvky neogenních usazenin. Omezuje výrazným svahem na východě Jemnickou kotlinu. Jsou zde poměrně rozsáhlé plošiny holoroviny, údolí vodních toků jsou v pramenných částech rozevřená, směrem po toku se zařezávají, hluboké průlomové údolí říčky Želetavky se zaklesnutými meandry v jižní vrchovinné části okrsku. V jižní části převážně, v severní části středně zalesněná, smrkové a borové porosty s příměsí buku, dubu a lípy, vzácněji jedle, v podrostu nápadný brambořík nachový. Jsou zde pole, méně louky a drobné rybníky s mokřadními lemy.[2]
Geomorfologické členění
Okrsek Dešovská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka IIC-7B-1) náleží do celku Jevišovická pahorkatina a podcelku Bítovská pahorkatina.[2]
Pahorkatina sousedí s Jemnickou kotlinou (na západě), s jedním okrskem Brtnické vrchoviny (Markvartická pahorkatina na severozápadě), s jedním okrskem Jaroměřické kotliny (Moravskobudějovická kotlina na severovýchodě) a se dvěma okrsky Bítovské pahorkatiny (Vranovská pahorkatina na jihu a Uherčická pahorkatina na jihozápadě).[2]
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Dešovské pahorkatiny je Suchá hora (571,0 m n. m.).
- Suchá hora (571 m)
- Skalka (560 m)
- Budkovský vrch (559 m)
- Velký Radvan (548 m)
- Kojatická horka (549 m)
- Stříbrný kopec (524 m)
- Horka (521 m)
- Špitálka (519 m)
- Velký kopec (494 m)
- Petrův kopec (482 m)
- Lopata (465 m)
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Kopce Dešovské pahorkatiny u Suché Hory a Dešova, okr. Třebíč.
Opaque red circle