De Havilland Goblin

Goblin
Řez motorem Goblin II
Řez motorem Goblin II
Typproudový motor
Výrobcede Havilland Engine Company
KonstruktérFrank Halford
První rozběh13. dubna 1942
Hlavní použitíde Havilland Vampire
Gloster Meteor
Další vývojde Havilland Ghost

De Havilland Goblin, původně Halford H-1, byl jeden z prvních proudových motorů, který navrhl Frank Halford. Motor Goblin vyráběný společností de Havilland byl druhým britským proudovým motorem, který vzlétl s letounem a prvním motorem, který prošel úspěšně zkouškami a získal typové osvědčení.[1]

Motory Goblin byly určeny hlavně pro letouny de Havilland Vampire, ale byl vyráběn i licenčně (např. ve Spojených státech pod označením Allis-Chalmers J36) a poháněl i letouny Saab 21R, Fiat G.80 a de Havilland Swallow. Z motoru Goblin byl později vyvinut větší motor de Havilland Ghost, přičemž číslování modelů navazovalo na označování motorů Goblin.

Vývoj a popis

Návrh motoru vzešel z londýnské poradenské společnosti Franka Halforda, když na něm začal pracovat v dubnu 1941.[2] Motor byl založen na základním průkopnickém návrhu, který již dříve vypracoval Frank Whittle. Používal radiální kompresor, který vháněl stlačený vzduch do šestnácti samostatných spalovacích komor, odkud proud plynů poháněl jednostupňovou axiální turbínu. Ve srovnání s návrhem Whittlea byl motor H-1 „čistější“, protože používal jednostranný kompresor se vstupem vzduchu z přední strany, který dále proudil přímo „rovně“ přes spalovací komory do turbíny. Whittleův návrh používal „zpětné nasávání“ vzduchu uprostřed motoru, aby byl motor co nejkratší. Halford motor svými změnami zjednodušil, ale přesto motor zůstal poměrně kompaktní.

Motor H-1 byl poprvé spuštěn 13. dubna 1942, přičemž jeho ladění probíhalo rychle a do dvou měsíců dosahoval plného plánovaného tahu. Motor poprvé vzlétl 5. března 1943 na letounu Gloster Meteor a 26. září na letounu de Havilland Vampire.[3] V té samé době koupila společnost de Havilland Halfordovu firmu a samotného Halforda ustanovila ředitelem nově vzniklé společnosti de Havilland Engine Company. Označení motoru H-1 bylo změněno na „Goblin“, zatímco označení nového návrhu H-2 bylo změněno na „Ghost“.

V červenci 1943 byl jeden ze dvou motorů H-1, které byly v té době k dispozici (vlastně se jednalo o záložní motor k motoru, který byl namontován do prototypu letounu Vampire), poslán do Spojených států, kde byl vybrán, aby se stal hlavním motorem montovaným do letounu Lockheed P-80 Shooting Star. Tento motor byl namontován do prototypu, se kterým poprvé vzlétl 9. ledna 1944. Motor byl později zničen při pozemních zkouškách a byl nahrazen zbývajícím motorem H-1 z prototypu letounu Vampire.[3] Společnost Allis-Chalmers byla vybrána, aby motor vyráběla ve Spojených státech pod označením J36, ale zahájení výroby se neustále oddalovalo. Místo toho byl vybrán motor Allison J33 vyvinutý společností General Electric, aby se stal motorem pro sériové stroje P-80A.

Varianty

Kompletní motor Goblin

H.1/Goblin I

Vyvinut s tahem 10,2 kN (prototyp). Sériová verze měla tah 12,0 kN.

Goblin II

Tah 13,8 kN.

Goblin 3

Tah 14,9 kN.

Goblin 35

Tah 15,6 kN.

Goblin 4

Tah 16,7 kN.

Allis-Chalmers J36

Licenční výroba motoru ve Spojených státech u společnosti Allis-Chalmers.

Použití

Goblinem poháněný letoun DH.108 Swallow

Letouny

Další použití

  • Motorový člun Bluebird K4

Dochované motory

Několik motorů Goblin se dochovalo do dnešních dnů a jsou vystaveny převážně jako statické exponáty v různých leteckých muzeích převážně v Anglii, ale i ve Spojených státech (seznam uveden na anglické verzi této stránky).

V prosinci 2012 byly dva letouny de Havilland Vampire poháněné motory Goblin stále registrovány britskými úřady jako letuschopné.[4]

Specifikace (D.H Goblin II)

Data pocházejí z publikace „Gas Turbines and Jet Propulsion for Aircraft“.[5]

Technické údaje

Součásti motoru

Výkony

  • Tah motoru: 13,3 kN (3 000 lbf) při 10 200 otáčkách za minutu
  • Celkový kompresní poměr: 3,3:1
  • Teplota na výstupu turbíny: 790 °C
  • Spotřeba paliva: 1 687 kg/hod. (2 114 l/hod.)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku de Havilland Goblin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Gunston 1989, str.52
  2. ↑ Smith 1946, str.94.
  3. ↑ a b Gunston 1989, str. 51.
  4. ↑ G-INFO – UK CAA database Archivováno 6. 6. 2011 na Wayback Machine Citováno: 3. prosince 2012
  5. ↑ Smith 1946, str. 98.

Literatura

  • Gunston, Bill. World Encyclopedia of Aero Engines. Cambridge, England. Patrick Stephens Limited, 1989. ISBN 1-85260-163-9
  • Smith, Geoffrey G.Gas Turbines and Jet Propulsion for Aircraft, London S.E.1, Flight Publishing Co.Ltd., 1946.

Související články

Související vývoj

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

De Havilland Goblin-001.jpg
Autor: NJR ZA, Licence: CC BY-SA 3.0
de Havilland Goblin turbo jet engine. Photo taken at the SAAF museum, Port Elizabeth, South Africa
DeHavilland Swallow VW120 NAN7-49.jpg
The third prototype of the De Havilland DH. 108 Swallow (serial VW120). VW120 first flew on 24 July 1947 flown by John Cunningham, a wartime nightfighter ace. The following year, on 12 April 1948, it established a new World Air Speed Record of 974.02 km/h (604.98 mph) on a 100 km (62 mi) circuit. Then, on 9 September 1948, it exceeded the speed of sound in a shallow dive from 12,195 m (40,000 ft) to 9,145 m (30,000 ft). In 1949, VW120 scored a third place in the Society of British Aircraft Constructors Challenge Trophy Air Race before being turned over to the UK Ministry of Supply and test flown at Royal Aircraft Establishment at Farnborough. VW 120 was destroyed on 15 February 1950, in a fatal crash near Brickhill, Buckinghamshire, killing its test pilot, Squadron Leader Stuart Muller-Rowland. Accident investigation pointed to a faulty oxygen system that incapacitated the pilot.