Dean Lukin

Dean Lukin
Osobní informace
Datum narození26. května 1960 (63 let)
Místo narozeníPort Lincoln
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Vzpírání na LOH
zlatoLos Angeles 1984supertěžká váha
Hry Commonwealthu
zlatoBrisbane 1982supertěžká váha
zlatoEdinburgh 1986supertěžká váha

Dean Lukin (* 26. května 1960 Sydney) je bývalý australský vzpěrač supertěžké váhy, olympijský vítěz z roku 1984.

Narodil se jako Dinko Lukin v rodině chorvatských přistěhovalců.[1] Žil v jihoaustralském Port Lincolnu a pracoval v rodinné firmě zabývající se lovem a zpracováním tuňáků. Vzpírání se amatérsky věnoval od roku 1975, jeho trenérem byl Leon Holme. Na vrcholu své kariéry Lukin měřil 180 cm a vážil 138 kg.

Získal stříbrnou medaili na mistrovství světa juniorů v roce 1981. V roce 1982 zvítězil na Hrách Commonwealthu.[2] Na Letních olympijských hrách 1984 v Los Angeles se stal vítězem v supertěžké kategorii. Po trhu byl na třetím místě, avšak závěrečným pokusem v nadhozu dokázal překonat favorizovaného domácího reprezentanta Maria Martineze.[3] Získal tak pro Austrálii první olympijské zlato ve vzpírání a dostalo se mu pocty nést australskou vlajku při závěrečném ceremoniálu olympiády. Úroveň soutěže však byla poznamenána bojkotem zemí sovětského bloku; Lukinův výkon v olympijském dvojboji byl 412,5 kg, zatímco vítěz konkurenční soutěže Družba 84 Anatolij Pisarenko dosáhl 465 kg.[4]

V roce 1985 vytvořil svůj osobní rekord v nadhozu výkonem 240,5 kg. Na Hrách Commonwealthu v roce 1986 obhájil titul, poté ukončil kariéru. Byl mu udělen Řád Austrálie a byl uveden do Síně slávy australského sportu.

Reference

  1. What connection does Croatia have to tuna and a Melbourne Cup-winning horse?. Australian Broadcasting Corporation [online]. 2017-06-17 [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Dean Lukin OAM [online]. Sport Australia Hall of Fame [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. From the archives, 1984: Dean Lukin wins Olympic gold. Sydney Morning Herald [online]. 2019-08-09 [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Anatoly Pisarenko. 70sbig.com [online]. 70’s Big [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.