Dean Lukin
Dean Lukin | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 26. května 1960 (63 let) |
Místo narození | Port Lincoln |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Vzpírání na LOH | ||
zlato | Los Angeles 1984 | supertěžká váha |
Hry Commonwealthu | ||
zlato | Brisbane 1982 | supertěžká váha |
zlato | Edinburgh 1986 | supertěžká váha |
Dean Lukin (* 26. května 1960 Sydney) je bývalý australský vzpěrač supertěžké váhy, olympijský vítěz z roku 1984.
Narodil se jako Dinko Lukin v rodině chorvatských přistěhovalců.[1] Žil v jihoaustralském Port Lincolnu a pracoval v rodinné firmě zabývající se lovem a zpracováním tuňáků. Vzpírání se amatérsky věnoval od roku 1975, jeho trenérem byl Leon Holme. Na vrcholu své kariéry Lukin měřil 180 cm a vážil 138 kg.
Získal stříbrnou medaili na mistrovství světa juniorů v roce 1981. V roce 1982 zvítězil na Hrách Commonwealthu.[2] Na Letních olympijských hrách 1984 v Los Angeles se stal vítězem v supertěžké kategorii. Po trhu byl na třetím místě, avšak závěrečným pokusem v nadhozu dokázal překonat favorizovaného domácího reprezentanta Maria Martineze.[3] Získal tak pro Austrálii první olympijské zlato ve vzpírání a dostalo se mu pocty nést australskou vlajku při závěrečném ceremoniálu olympiády. Úroveň soutěže však byla poznamenána bojkotem zemí sovětského bloku; Lukinův výkon v olympijském dvojboji byl 412,5 kg, zatímco vítěz konkurenční soutěže Družba 84 Anatolij Pisarenko dosáhl 465 kg.[4]
V roce 1985 vytvořil svůj osobní rekord v nadhozu výkonem 240,5 kg. Na Hrách Commonwealthu v roce 1986 obhájil titul, poté ukončil kariéru. Byl mu udělen Řád Austrálie a byl uveden do Síně slávy australského sportu.
Reference
- ↑ What connection does Croatia have to tuna and a Melbourne Cup-winning horse?. Australian Broadcasting Corporation [online]. 2017-06-17 [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dean Lukin OAM [online]. Sport Australia Hall of Fame [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ From the archives, 1984: Dean Lukin wins Olympic gold. Sydney Morning Herald [online]. 2019-08-09 [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Anatoly Pisarenko. 70sbig.com [online]. 70’s Big [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Dean Lukin v databázi Olympedia (anglicky)
- Životopis na stránkách Australského olympijského výboru
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Olympijská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.