Dehetník

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Dehetník
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pohled na podmáčenou louku tvořící přírodní památku
Pohled na podmáčenou louku tvořící přírodní památku
Základní informace
Vyhlášení1. února 1986[1]
Nadm. výška455–460[2] m n. m.
Rozloha1,07 ha[3][4]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresPísek
UmístěníLíšnice, Milevsko
Souřadnice
Dehetník
Dehetník
Další informace
Kód988
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Dehetník je přírodní památka ležící 900 metrů[5] severozápadně od obce LíšniceSepekovaokrese Písek. Byla vyhlášena pro ochranu vlhké louky s bohatou květenou převážně ostřicovitého a ostřicovorašeliníkového porostu[6] a tůně[7] sloužící jako refugium obojživelníků. Přírodní památka je 1,07 hektarů velká a kolem ní se nachází ochranné pásmo do vzdálenosti 50 metrů[8] a celkové velikosti 2,65 hektarů.[7]

Na území památky se nachází chráněné rostliny jako například vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ostřice přioblá (Carex diandra), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata),[9] ze živočichů kuňka ohnivá (Bombina bombina), skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), bekasina otavní (Gallinago gallinago), konipas luční (Motacilla flava) a linduška luční (Anthus pratensis).[10] Památka je volně přístupná po naučné stezce Kolem Milevska vedoucí po polní cestě z Milevska směrem na obec Líšnice.

Lokalita

Dehetník leží 1 kilometr jihovýchodně od okraje města Milevsko a 900 metrů severozápadně od obce Líšnice.[5] Památka spadá do soustavy Českomoravské vrchoviny, geomorfologického celku Táborské pahorkatiny, do podcelku Písecké pahorkatiny a do okrsku Milevské pahorkatiny.[6] Terén zde je téměř plochý s nepatrným úklonem k východu, převýšení je pouhých 5 metrů[6] (nicméně jiný zdroj uvádí 10 metrů, konkrétně 455 až 465 m n. m.[5]). Louka samotná leží v malém údolí,[5] kterým protéká bezejmenný potok z rybníku Opršál do rybníku Pytlák. Tento bezejmenný potok tvoří severní hranici území. Na západě se památka přibližuje železniční trati Písek–Tábor, nicméně až do její bezprostřední blízkosti nezasahuje. Na jihu volně přechází do zemědělského pole, a na východě tvoří hranici polní cesta.

Mapa lokality s vyznačenými hranicemi
Mapka lokality s vyznačenými hranicemi území

Na území Dehetníku se v roce 2006 nacházela jedna malá tůně o rozměru přibližně dvou metrů čtverečních. Tůně je výrazně zarostlá.[11]

Historie

Přírodní památka byla vyhlášena 4. prosince 1985 s účinností od 1. února 1986 vyhláškou plenárního zasedání Okresního národního výboruPísku.[12] Původně se památka rozkládala na ploše 1,20 ha,[1] nicméně 19. července 2011 došlo Radou Jihočeského kraje k znovuvyhlášení památky na menším území, a to konkrétně na ploše 1,07 ha.[7] Znovuvyhlášení bylo nutné proto, že v době původního založení byla památka vytyčena dle tehdejší pozemkové mapy se snahou zahrnout celé parcely.[13] Hranice původní přírodní památky ale neodpovídaly aktuální velikosti pozemků, proto v roce 2006 muselo dojít k revizi, přeměření pozemků a následnému přehlášení dle skutečných hranic parcel.[13]

Území Dehetníku bylo dlouhodobě extenzivně hospodářsky využíváno s tím, že docházelo jedenkrát ročně ke kosení. V době reálného socialismu byla kosena jen ta část louky, která umožňovala nasazení mechanizace. Dříve byla památka větší, jelikož k ní spadala i západní část svahu přiléhající k železniční trati. Tato oblast nebyla udržována, a tak zarostla dřevinami. V této části docházelo k uskladnění slámy a sena, které zahnívalo. Později došlo k vyloučení této části z rozlohy památky a tedy k jejímu zmenšení.[14]

Dle záznamu z revizní knihy k chráněnému území je patrné, že v roce 1995 došlo k vyhrnutí bahna z otevřené meliorační stoky (potoka) tvořící severní hranici Dehetníku. Bahno bylo vyhrnuto na území přírodní památky.[15] Mezi lety 2003 a 2004 nejsou žádné záznamy o péči o památku, pravděpodobně z důvodu rušení okresních úřadů a převádění pravomocí na kraje.[15] Od roku 2005 byla péče opět obnovena, a to pravidelným jednoročním kosením louky za využití mechanizace.[16]

Přírodní poměry

Pohled na louku
Louka je jednou ročně kosena

Z celkové rozlohy 1,07 ha přírodní památky připadá přibližně 1 ha na trvale zatravněné porosty, cca 0,01 ha na ornou půdu, cca 0,04 ha na vodní toky a přibližně 0,02 ha na ostatní plochy (např. pozemní komunikace).[17] Povodím spadá Dehetník pod Milevský potok.[6] Klima na lokalitě je mírně vlhké s průměrným úhrnem srážek okolo 600 mm.[6] Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 7 °C.[6]

Geologie a půdy

Podloží tvoří horniny porfyrické amfibol-biotitové melanokrátní žuly typu čertova břemena. Jedná se o součást středočeského plutonu. Nicméně horniny samotné nevystupují na povrch, jelikož jsou překryté deluviofluviálními hlinitopísčitými sedimenty holocénního stáří.[5]

Půda je reprezentována kambizemí eudoglejovou a glejem typickým. V některých částech se nachází organozem glejová.[5]

Pohled na chráněnou louku z přilehlého pole
Pohled na přírodní památku z přilehlého pole, ze kterého jsou splavovány živiny ohrožující původní společenstva

Flóra

Většinu lokality pokrývá mozaikový porost vlhkomilného lučního společenstva kulturního charakteru. Dominantním druhem tohoto společenstva je psárka luční (Alopecurus pratensis), dále se zde ale vyskytuje i krvavec toten (Sanguisorba officinalis), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), šťovík kyselý (Rumex acetosa) a pcháč bahenní (Cirsium palustre).[5]

Jelikož na jižní okraj památky přiléhá zemědělsky využívané pole, jsou zde časté splachy živin deštěm. Tím dochází ke změně společenstev v jižní části, kde se vyvinuly nitrofilní vysokobylinné lemy, ve kterých převládá kerblík lesní (Anthriscus sylvestris).[5] Oproti tomu nejcennější východní část Dehetníku je tvořena ostřicovým rašelinným společenstvem svazu Caricion fuscae, s přechody k oligotrofním ostřicovorašeliníkovým fytocenózám svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Tato nejvlhčí oblast zaobírá přibližně 4 % území.[2] V rámci této části rostou malé populace chráněné vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata). Dále se zde nachází Ostřice přioblá (Carex diandra), ostřice obecná (C. nigra), ostřice prosová (C. panicea), ostřice šedavá (C. canescens),[9] kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), starček potoční (Tephroseris crispa), violka bahenní (Viola palustris), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata) a vrbovka bahenní (Epilobium palustre).[5]

Fauna

Ilustrační fotografie pěnice hnědokřídlé
Ilustrační fotografie pěnice hnědokřídlé (Sylvia communis) hnízdící na lokalitě

Ze zástupců bezobratlých má bohaté zastoupení dvoukřídlý hmyz. Z významnějších druhů jde o pestřici Geomyza martineki.[5] Říši obojživelníků zde zastupuje kuňka ohnivá (Bombina bombina) a skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae).[6]

Z ptactva zde hnízdí bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a linduška luční (Anthus pratensis).[6][5] V křovinách okolo Dehetníku dále pěnice pokřovní (Sylvia curruca), pěnice hnědokřídlá (S. communis) a sedmihlásek hajní (Hippolais icterina).[5] Plán péče o památku dále zmiňuje bekasinu otavní (Gallinago gallinago) a konipasa lučního (Motacilla flava).[6]

Ochrana

V rámci ochrany lokality byl v roce 2007 schválen plán péče o přírodní památku na období 2007 až 2016.[2] Rizikem je převážně splachování živin a hnojiv z pole přiléhajícího na jižní svah Dehetníku (nicméně zemědělská půda se nachází jak na jižním tak i na severním okraji památky). Splachy živin z polí způsobují ruderalizaci (převážně v jižní části území),[14] projevující se expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Ta postupuje od severovýchodního okraje Dehetníku, čímž redukuje množství původních druhů v oblasti.[14] Další nebezpečí představují náletové dřeviny, které se šíří v části oblasti železniční tratě. To je způsobeno dlouhodobým nekosením této části lokality.[5]

Fotografie zachycuje nejvlhčejší část území
Nejvlhčí část území

V rámci péče dochází jednou ročně k pravidelnému kosení (v srpnu),[5][11] které probíhá mechanizací. Nicméně do míst, kam se mechanizace nedostane, se doporučuje dokosení pomocí křovinořezu.[11] Plán péče taktéž zmiňuje vhodnost vybudovat na lokalitě nové tůně, které by zvýšily atraktivitu území pro chráněné druhy, převážně obojživelníky. Tůně by měly dle plánu vzniknout na východním okraji, kde se nachází staré skruže. Doporučená hloubka je do půl metru o velikosti maximálně 5×5 metrů.[11]

Turismus

Oblast je volně dostupná po polní cestě vedoucí z Líšnice do Milevska. Ta prochází na východním okraji památky.[5] Pro návštěvníky je zde zbudována informační cedule.[18] Taktéž se zde nachází výklenková kaple z roku 1897 zasvěcená Panně Marii Sepekovské.[19]

Galerie

Flóra

Fauna

Odkazy

Reference

  1. a b PP Dehetník [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2010-09-24]. Dostupné online. 
  2. a b c Plán péče o památku Dehetník mezi lety 2007 až 2016 [online]. Jihočeský kraj [cit. 2010-09-24]. Dále jen: Plán péče. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-26. 
  3. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  4. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  5. a b c d e f g h i j k l m n o ALBRECHT, Josef a kol. Chráněná území ČR VIII., Českobudějovicko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2003. ISBN 80-86064-65-4. S. 277. 
  6. a b c d e f g h i Plán péče, str. 8.
  7. a b c NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 31/2011, kterým se zřizuje přírodní památka Dehetník [online]. Jihočeský kraj [cit. 2012-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-20. 
  8. Záměr nově vyhlásit PP Dehetník [online]. [cit. 2012-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-26. 
  9. a b Plán péče, str. 12 a 13.
  10. Plán péče, str. 6.
  11. a b c d Plán péče, str. 12.
  12. Plán péče, str. 2.
  13. a b Plán péče, str. 3.
  14. a b c Plán péče, str. 9.
  15. a b Plán péče, str. 11.
  16. Plán péče, str. 18.
  17. Plán péče, str. 5.
  18. Plán péče, str. 17.
  19. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 52. 

Literatura

  • ALBRECHT, Josef a kol. Chráněná území ČR VIII., Českobudějovicko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Dehetník, s. 277. (česky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Dehetnik in 2010 (6).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Přírodní památka Dehetnik, okres Písek, Česko
Dehetnik in 2010 (5).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Přírodní památka Dehetnik, okres Písek, Česko
Dehetnik in 2010 (3).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Přírodní památka Dehetnik, okres Písek, Česko
River Ching footpath 10, Cow parsley Anthriscus sylvestris, South Chingford, London, England.jpg
Autor: Acabashi, Licence: CC BY-SA 4.0
Anthriscus sylvestris, cow parsley, on the footpath beside the River Ching, and off the A112 Chingford Road, east from Sainsbury's Low Hall supermarket, and just north from the Crooked Billet Interchange of the A406 North Circular Road, in the London Borough of Waltham Forest, England.
Camera: Canon PowerShot SX60 HS
Software: File lens-corrected, optimized, perhaps cropped, with DxO OpticsPro 11 Elite, and further optimized with Adobe Photoshop CS2.
Bekassine (Blick nach oben).jpg
Autor: Hobbyfotowiki, Licence: CC0
Common snipe (Gallinago gallinago), S'Albufera, Mallorca, Spain
Kveten npr brouskuv mlyn 15.jpg
Autor: Atriplexmedia, Licence: CC BY-SA 3.0
Brouskův mlýn - (národní přírodní rezervace) - Tephroseris crispa (Jacq.) Schur, starček potoční - C4a (vzácnější taxony vyžadující pozornost)
Carex panicea fruchtstand.jpeg
Autor: Kristian Peters -- Fabelfroh 15:28, 18 July 2006 (UTC), Licence: CC-BY-SA-3.0
Hirse-Segge Carex panicea, Warnow-Wiesen
Flickr - Rainbirder - Common Whitethroat (Sylvia communis).jpg
Autor: Steve Garvie from Dunfermline, Fife, Scotland, Licence: CC BY-SA 2.0

A singing bird in scrub.

Image taken near Culross, Fife, Scotland.
Carex nigra.JPG
Autor: No machine-readable author provided. Thommybe assumed (based on copyright claims)., Licence: CC-BY-SA-3.0

Carex nigra

  • Zermatt, Riffelberg (Kanton Wallis, Switzerland), 2500 m
  • Author: Barbara Studer – own photograph
  • Date: 2.08.06
Hippolais icterina, Riga, Latvia 1.jpg
Autor: Jevgenijs Slihto from Riga, Latvia, Licence: CC BY 2.0
Icterine Warbler Hippolais icterina, Riga, Latvia
20150423Rumex acetosa4.jpg
Autor: AnRo0002, Licence: CC0
Wiesen-Sauerampfer (Rumex acetosa) am Kraichbach bei Hockenheim
Dehetnik in 2010 (1).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Přírodní památka Dehetnik, okres Písek, Česko
Epilobium palustre bluete.jpeg
Autor: Kristian Peters -- Fabelfroh 08:57, 17 August 2007 (UTC), Licence: CC-BY-SA-3.0
Sumpf-Weidenröschen (Epilobium palustre)
Alopecurus pratensis Grote vossenstaart (1).jpg
Autor: Rasbak, Licence: CC-BY-SA-3.0
Alopecurus pratensis (Grote vossenstaart);
Fieberklee2.jpg
Autor: Fotograf/Zeichner: Martin Zahnd, Licence: CC BY-SA 2.0 de
Fieberklee
Map of natural monument Dehetnik.png
Autor: © Přispěvatelé OpenStreetMap, upravil wikipedista Chmee2 z české Wikipedie, Licence: CC BY-SA 2.0
Mapa přírodní památky Dehetník v okrese Písek, Česko
Carex.curta.2.jpg
(c) James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0

Picture taken in Commanster, Belgian High Ardennes .



Species:

Carex curta
Carex diandra.jpg
Ostřice přioblá
Cirsium palustre inflorescence - Niitvälja.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Marsh thistle inflorescence covered with morning dew
Sanguisorba officinalis.jpg
Sanguisorba officinalis
Valeriana dioica (male) 001.jpg
Autor: Meneerke bloem, Licence: CC BY-SA 3.0
Valeriana dioica (male plant)
Wiesenschafstelze.JPG
Autor: Frebeck, Licence: CC BY-SA 3.0
Wiesenschafstelze auf Zaunpfahl im Naturschutzgebiet Bislicher Insel in NRW, Deutschland
00 3892 Schmalblättrige Wollgras (Eriophorum angustifolium).jpg
Autor: W. Bulach, Licence: CC BY-SA 4.0
Tall cotton grass (Eriophorum angustifolium), a perennial plant that is mainly found in moorland (sedge family). The photo shows the white silky filaments.
Saxicola rubetra -Belgium -male-8.jpg
Autor: Frank Vassen from Brussels, Belgium, Licence: CC BY 2.0
A male Saxicola rubetra in Belgium.
Tallareta vulgar 01 (Sylvia communis).jpg
Autor: markkilner, Licence: CC BY-SA 2.0
Whitethroat (Sylvia communis)
Rana lessonae.jpg
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0