Deinococcus radiodurans
Deinococcus radiodurans je extrémofilní kokovitá bakterie z kmene Deinococcus-Thermus.
Bakterie je odolná vůči nízké teplotě, suchu, kyselému prostředí a vakuu, ale především je známá svou velkou odolností vůči radioaktivitě – přežije i dávku záření gama o intenzitě 15 000 grayů, což je desetitisíckrát více než smrtelná dávka pro člověka. Při ozáření je sice rozlámána DNA bakterie, ta se ale během několika hodin znovu opraví.[1]
Poprvé byla bakterie izolována roku 1956 z konzervy s hovězím masem, které se zkazilo navzdory sterilizaci ozářením.[1] V roce 1999 byla publikována její kompletní DNA.
Kvůli svým vlastnostem je Deinococcus radiodurans nazýván „bakterie Conan“ podle hrdiny Conana z románů Roberta E. Howarda.[1]
Uvažuje se o využití této bakterie při odstraňování jaderného odpadu[2]. Vzhledem k odolnosti je také významným předmětem zájmu astrobiologie.
Reference
- ↑ a b c WEBB, Stephen. Kde tedy všichni jsou?. Překlad Michael Prouza, Martin Šolc, Eva Šlaufová. 1. vyd. Svazek 21. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2007. 352 s. (Fénix). ISBN 978-80-7185-877-5. Kapitola Řešení 27: Možnost katastrofy, s. 157. Dále jen „Webb“.
- ↑ Archivovaná kopie. www.21stoleti.cz [online]. [cit. 2014-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-24.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Deinococcus radiodurans na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Deinococcus radiodurans na anglické Wikipedii.
Média použitá na této stránce