Dekáda OSN pro obnovu ekosystému

Dekáda OSN pro obnovu ekosystému^[1] na období 2021–2030 vyhlásila Organizace spojených národů. Je koncipována jako prostředek ke zdůraznění potřeby výrazně posílené globální spolupráce při obnově poškozených a zničených ekosystémů, což přispěje k úsilí v boji proti globálnímu oteplování a ochraně biologické diverzity, potravinové bezpečnosti a zásobování vodou.^[2]

Dekáda OSN pro obnovu ekosystému na období 2021–2030 se zaměří na vyvážení ekologických, sociálních a rozvojových priorit v krajině, kde dochází k interakci různých forem využívání půdy, s cílem podpořit dlouhodobou odolnost.^[2]

Ekosystém zahrnuje všechny živé organismy a jejich vzájemnou interakci a fyzické prostředí (jako je půda, podnebí, atmosféra a počasí).^[3] Každý organismus hraje klíčovou roli a přispívá ke zdraví a produktivitě celého ekosystému. Ekosystémy jsou vzájemně závislé a poškození nebo nerovnováha mohou mít zničující a dalekosáhlé důsledky.^[4] Základem všech ekosystémových služeb jsou biologická rozmanitost, což jsou výhody, které lidé získávají z ekosystémů, nepostradatelné pro zdraví, přežití a pohodu.^[5] Zahrnují služby zajišťující (jídlo, sladká voda, dřevo a vláknina a palivo),^[6] regulační služby (moderace klimatu, nemoci, potravní řetězce a čistění vody) a kulturní služby (sloužící estetickým, duchovním a vzdělávacím potřebám).^[7]

Člověk svojí činnost ovlivňují schopnost ekosystémů poskytovat toto zboží a služby.^[8] Mezi příčiny ztráty biologické rozmanitosti a úpadku fungování ekosystému patří globální oteplování, odlesňování, dezertifikace a degradace půd, úbytek sladké vody, nadměrné využívání zdrojů, stratosférická ozonová díra a znečištění. Degradace suchozemských a mořských ekosystémů zvyšuje hrozbu hromadného vyhynutí druhů a má negativní dopad na blahobyt přibližně 3,2 miliardy lidí, což představuje ztrátu kolem 10% ročního globálního hrubého domácího produktu (cca 6,3 bilionu amerických dolarů) ve ztrátě druhů a ekosystémových služeb.^[9] Degradace zemědělské půdy a ekosystémů snižuje odolnost vůči změně klimatu, což zvyšuje riziko katastrofického kolapsu tváří v tvář rostoucím teplotám a změnám ve vzorcích srážek.^[10] Výhody, které mohou budoucí generace získat z ekosystémů, se výrazně sníží, pokud nebudou tyto problémy vyřešeny.^[11]

Ekologie obnovy se snaží napravit některé škody způsobené na ekosystémech a biodiverzity. Pomáhá při obnově degradovaných, poškozených a zničených ekosystémů, při obnově ekologické funkčnosti a při poskytování hodnotného zboží a služeb lidem.^[12][13] Mezi příznivé účinky obnovy ekosystémů patří zvýšená bezpečnost potravin a vody, příspěvek ke zmírňování a přizpůsobování se změně klimatu a řízení souvisejících rizik konfliktů a migrace.^[10] Obnova 350 milionů hektarů degradovaných suchozemských a vodních ekosystémů do roku 2030 by mohla generovat ekosystémové služby ve výši 9 bilionů amerických dolarů a odstranit 13 až 26 gigatun skleníkových plynů z atmosféry.^[14] Výhody získané z ekosystémů generují výhody v průměru převyšují náklady na počáteční investici desetkrát, zatímco náklady na nečinnost jsou nejméně trojnásobkem nákladů na obnovu ekosystému.

Asi 2 miliardy hektarů (20 000 000 km²) degradovaných půd po celém světě má potenciál pro obnovu ekosystému.^[15] Většina obnovovacích prací by mohla mít podobu „obnovy mozaiky“, kdy jsou lesy kombinovány s chráněnými územími, plochami pro zemědělství, vodními plochami a lidskými sídly v měřítku celé krajiny.^[16]

Obnova transformačního ekosystému vyžaduje silné odhodlání a úsilí zemí, mezinárodního společenství, občanské společnosti, soukromého sektoru a dalších aktérů. Dosažení cíle Bonnské výzvy spočívajícího v obnově nejméně 350 milionů hektarů degradované krajiny do roku 2030^[2] by mohlo dosáhnout čistých výhod až 9 bilionů dolarů a zmírnit chudobu v mnoha venkovských komunitách.^[17] Dekáda OSN si klade za cíl podporovat koordinovaný a holistický, na krajinu zaměřený přístup k vzájemné závislosti ekosystémů, lidských potřeb a biologické rozmanitosti, aby se urychlil pokrok potřebný k udržení a obnově ekosystémů.

Dekáda OSN o obnově ekosystémů byla založena za účelem:^[2]

• Vytvořit společnou vizi a upřednostnit obnovu ekosystémů z globální na místní úroveň, aby se urychlila zvrácení degradace ekosystému
• Začlenění obnovy ekosystémů do politik a plánování řešení současných rozvojových výzev v důsledku degradace půdy, ztráty biologické rozmanitosti a zranitelnosti klimatické změny
• Podporovat holistický přístup k dosažení mezinárodních závazků a národních priorit prostřednictvím obnovy ekosystémů a krajiny
• Posílit spolupráci a mobilizaci zdrojů za účelem zvýšení toku finančních zdrojů, technologií, znalostí a budování kapacit do zemí a jurisdikcí usilujících o splnění národních cílů a mezinárodních závazků, včetně cílů udržitelného rozvoje, prostřednictvím obnovy ekosystémů
• Podporovat partnerství a investice podporující odolnou ekonomiku zvyšováním podpory pro generování hodnoty pro drobné zemědělce z produktů využití půdy a potenciál přispět k obnově ekosystému
• Podporovat spolupráci mezi poskytovateli finančních prostředků, vládami, občanskou společností a soukromým sektorem s cílem pomoci překonat překážky rozšiřování produktivních systémů účinně využívajících zdroje ve spojení s obnovou ekosystému
• Zvyšovat povědomí o důležitosti funkčních ekosystémů pro blahobyt člověka a produktivní činnosti, místní rozvoj a ekonomickou udržitelnost společnosti.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku UN Decade on Ecosystem Restoration na anglické Wikipedii.

• Dekáda OSN o obnově ekosystémů, oficiální stránky dekády
• (anglicky) Obnova lesů a krajiny: klíč k udržitelné budoucnosti Archivováno 11. 4. 2019 na Wayback Machine.
• (anglicky) Hodnotící zpráva o degradaci a obnově půdy