Dekánská plošina

Dekánská plošina दक्खन के पठार दख्खनचे पठार سطح مرتفع دکن దక్కను దిద్దుబాటు ದಖನ್ ಪ್ರಸ್ತಭೂಮಿ Deccan Plateau
Dekánská plošina
Nejvyšší bod	1000 m n. m.
Délka	1000 km
Šířka	600 km
Rozloha	1 000 000 km²
Nadřazená jednotka	Indický subkontinent
Sousední jednotky	Sátpurá, Východní Ghát, Západní Ghát
Světadíl	Asie
Stát	Indie Indie
Povodí	Gódávarí, Kršná
Souřadnice	14° s. š., 77° v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dekánská plošina (ang. Deccan Plateau) je rozsáhlá náhorní plošina, která zabírá střední část Indického subkontinentu (zejména státy Maháráštra, Telangána a Karnátaka). Její rozloha činí okolo 1 miliónu km². Její nadmořská výška se nejčastěji pohybuje mezi 400 až 600 m, na severu se místy svažuje až na 100 m n. m. naopak vrcholy kopců na jihu šplhají přes 900 m.^[1]

Předpokládá se, že název vznikl zkomolením sanskrtského slova dakšin („jih“).

Geologie a geomorfologie

Jedná se o geologicky velmi staré území (platformu), které bylo až do druhohor spojeno s Madagaskarem. Tvoří jej krystalické horniny (nejvíce žuly a ruly), které se objevují zejména na jihu, východu a severovýchodu. Tektonické pohyby celé oblasti v období alpsko-himálajského vrásnění přispěly k mohutným výlevům čedičových láv v severozápadní části plošiny. Lávové příkrovy jsou místy 1,8 až 2 km mocné a zabírají plochu ca 500 000 km². Jelikož výlevy měly přibližně stejný plošný dosah, vytvářejí reliéf tabulových plošin (z geomorf. hlediska se jedná o platformní vulkanickou tabuli), jejichž rozdělením vznikají stolové hory se stupňovitými stráněmi, tzv. Dekánské trapy. Okraje vyzdvižených a nakloněných ker se rozčlenily a získaly vzhled pohoří, výrazných zejména při pobřeží - Západní Ghát (2 695 m n. m.), Východní Ghát (1 680 m n. m.). Na severu je Dekánská plošina ohraničená hřebenem Vindhja (881 m n. m.).

Zajímavosti

Název v místních jazycích

• hindsky दक्खन के पठार, Dakkhan ké pathár,
• maráthsky दख्खनचे पठार, Dakkhančé pathár,
• urdsky سطح مرتفع دکن, Satah martfa'a Dakan,
• telugsky దక్కను దిద్దుబాటు, Dakkanu diddubátu,
• kannadsky ದಖನ್ ಪ್ರಸ್ತಭೂಮಿ, Dakhan prastabhúmi,

Souvislost s vyhynutím dinosaurů

Tato plošina vznikla silně zvýšenou vulkanickou činností na přelomu druhohor a třetihor (asi před 67 až 66 miliony let), tento jev mohl být také jednou z příčin vyhynutí neptačích dinosaurů před 66 miliony let.^[2] Podle některých studií odstartoval nejintenzivnější fázi sopečného běsnění dopad asteroidu Chicxulub.^[3][4] Dekkánské trapy jsou dnes jednou z největších známých magmatických provincií světa.^[5][6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dekanská plošina na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dekánská plošina na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dekánská plošina