Dekaisnea
Dekaisnea | |
---|---|
Plodící dekaisnea | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
Čeleď | kokylovité (Lardizabalaceae) |
Rod | dekaisnea (Decaisnea) Hook.f. & Thomson, 1855 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dekaisnea[1] (Decaisnea) je rod rostlin patřící do čeledi kokylovité (Lardizabalaceae). Zahrnuje 2 druhy, rozšířené ve východní Asii. Dekaisney jsou opadavé keře s rozměrnými zpeřenými listy a zelenavými bezkorunnými květy. Mají nápadně modré válcovité plody, které mají jedlou dužninu. Dekaisnea Fargesova se pěstuje i v České republice jako zajímavá okrasná dřevina.
Popis
Dekaisney jsou opadavé jednodomé keře, dorůstající výšky až 5 metrů. Větve jsou nečetné a tlusté, s lenticelami. Zimní pupeny jsou vejcovité, na povrchu zašpičatělé, kryté 2 bradavčitými šupinami. Listy jsou lichozpeřené, rozměrné, řapíkaté, dlouhé 30 až 80 cm, složené ze 13 až 25 vstřícných, krátce řapíčkatých lístků. Lístky jsou vejčité až podlouhle vejčité, 6 až 14 cm dlouhé a 3 až 7 cm široké, tenké, na bázi zaokrouhlené až široce klínovité, na vrcholu zašpičatělé až dlouze zašpičatělé. Listy jsou na líci lysé, na rubu zprvu chlupaté a později olysávající. Květy jsou jednopohlavné, zelenavé, bezkorunné, uspořádané v řídkých, vrcholových, latovitých hroznech. Květenství jsou dlouhá asi 30 cm. Kalich je složen ze 6 kopinatých a dlouze zašpičatělých, až 2 cm dlouhých lístků. Samčí květy obsahují 6 tyčinek a drobné zakrnělé semeníky (pistilodia). Tyčinky jsou dlouhé asi 8 až 10 mm a na bázi jsou srostlé v krátkou trubičku. V samičích květech jsou 3 volné semeníky a krátké patyčinky (staminodia), srostlé do kruhu. Každý semeník obsahuje mnoho vajíček ve 2 řadách a na vrcholu nese podkovovitou přisedlou bliznu. Plody jsou válcovité, rovné nebo zakřivené, nicí, dužnaté a pukavé, 5 až 10 cm dlouhé a asi 2 cm široké měchýřky, za zralosti modré až modročerné. Obsahují mnoho semen obklopených bílou průsvitnou dužninou. Semena jsou plochá, obvejčitá až podlouhlá, asi 1 cm dlouhá.[2]
- Květenství dekaisney
- Dekaisnea Fargesova v zimě
- Otevřený plod dekaisney
Rozšíření
Rod zahrnuje 1 nebo 2 druhy (podle pojetí). Je rozšířen v Číně, Bhútánu, sv. Indii, Myanmaru a Nepálu. Dekaisney se vyskytují ve smíšených lesích a keřové vegetaci na horských svazích a podél řek v nadmořských výškách 900 až 3600 metrů. Vyhledávají vlhká stanoviště.[2]
Taxonomie
V současné taxonomii se často uvádí druh Decaisnea fargesii jako synonymum D. insignis a rod tak podle tohoto pojetí jediného zástupce - Decaisnea insignis.[2][3]
Zástupci
- dekaisnea Fargesova (Decaisnea fargesii)
- Decaisnea insignis
Význam
Dekaisnea Fargesova je v České republice celkem zřídka pěstována jako zajímavá okrasná dřevina neobvyklého vzhledu. Na podzim nese nápadné modré plody. Jejich dužnina je poživatelná, avšak nepříliš chutná.[4] Dekaisnea Fargesova je vysazena např. v Dendrologické zahradě v Průhonicích, v Oboře Průhonického parku nebo v Arboretu Žampach.[5]
Pěstování a množení
Dekaisnea Fargesova prospívá na výsluní nebo v polostínu na vlhčím, chráněném stanovišti. Půda by měla být výživnější, humózní a stejnoměrně přiměřeně vlhká (nepřemokřená). Nesnáší sucho a na výslunném stanovišti prospívá jen při stálém dostatku vláhy. Mladé výhony mohou být poškozovány pozdními mrazy. Řez se provádí pouze u namrzlých jedinců, jinak není potřebný. Kvete v červnu na nových výhonech. Množí se výsevem semen nebo kořenovými řízky na teple. Semena je třeba po sklizni plodů propláchnout a ihned vysít.[4][6][7][8]
Odkazy
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c CHEN, Dezhao; SHIMIZU, Tatemi. Flora of China: Decaisnea [online]. [cit. 2015-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ Plants for a future: Decaisnea fargesii [online]. [cit. 2015-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Decaisnea na Wikimedia Commons
- Taxon Decaisnea ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 4.0
Decaisnea fargesii shrub in winter, Pruhonice Park, Czech republic
Autor: Denis.prévôt, Licence: CC BY-SA 3.0
Carpelles de fleurs hermaphrodites de Decaisnea fargesii - Jardin botanique de Strasbourg - France
Autor: Franz Xaver, Licence: CC BY-SA 3.0
Decaisnea fargesii, Fingerfruchtgewächse (Lardizabalaceae) – Österreich/Austria/Autriche: Niederösterreich, Pottschach SW Ternitz, Schlosspark
Autor: MargaretRDonald, Licence: CC BY-SA 4.0
Decaisnea occurrence data downnloaded from GBIF.org (13th March 2019) GBIF Occurrence Download https://doi.org/10.15468/dl.jupgv1 GBIF had post processed the data to make all entries for species, Decaisnea insignis. Working on the basis that the scientificName was that determined by the determining botanist, of the 382 records with GPS co-ordinates, 8 specimens were identified to Decaisnea only (they are not plotted), 215 specimens had been determined to be D.insignis (plotted in red), and 159 determined as D. fargesii (over plotted in blue)