Dekretista
V dějinách kanonického práva byl dekretista studentem a vykladačem Gratiánova dekretu. Stejně jako Gratián se dekretisté snažili o „harmonii nesourodých kánonů“ (concordia discordantium canonum) a pracovali na tom prostřednictvím glos (glossae) a shrnutí (summae) ke Gratiánovi.[1] Stojí v protikladu k dekretalistům, jejichž práce se zaměřovala především na papežské dekretály.
Mezi první dekretisty italské školy patří Paucapalea, Gratiánův žák, Rufinus, který napsal Summa Decretorum, a Huguccio, který napsal Summa super Decreta, nejrozsáhlejší dekretální dílo.[1] Existovala také francouzská škola dekretistů, která začínala Štěpánem z Tournai.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Decretist na anglické Wikipedii.
- ↑ a b JONES, Rhidian. The Canon Law of the Roman Catholic Church and the Church of England: A Handbook. [s.l.]: T&T Clark, 2000. Dostupné online. S. 45–46. (angličtina)
- ↑ WEIGAND, Rudolf. The Transmontane Decretists. In: Wilfried Hartmann a Kenneth Pennington. The History of Medieval Canon Law in the Classical period, 1140–1234: From Gratian to the Decretals of Pope Gregory IX. Washington, D.C: History of Medieval Canon Law: Catholic University of America Press, 2008. S. 174–210. (angličtina)
Média použitá na této stránce
Autor: Ktr101, Licence: CC BY-SA 3.0
Balanced scales of justice, with Holy See emblem overlaid.