Delfín dlouholebý
Delfín dlouholebý | |
---|---|
delfín dlouholebý | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | sudokopytníci (Cetartiodactyla) |
Infrařád | kytovci (Cetacea) |
Malořád | ozubení (Odontoceti) |
Čeleď | delfínovití (Delphinidae) |
Rod | delfín (Stenella) |
Binomické jméno | |
Stenella longirostris (Gray, 1828) | |
rozšíření delfína dlouholebého | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Delfín dlouholebý (Stenella longirostris) patří k nejobratnějším kytovcům a je proslulý svými akrobatickými kousky ve vzduchu. Má štíhlý dlouhý zobák a nápadně vysokou hřbetní ploutev trojúhelníkového tvaru. Existují čtyři poddruhy delfína dlouholebého, lišících se hlavně tvarem těla, velikostí a zbarvením. Dospělý jedinec váží 45–75 kg[2] a dorůstá délky 1,3–2 m. Zbarvení těla je černé nebo tmavě šedé, spodní část těla je světlá nebo i bílá, okraje očí a pysků jsou černé.
Chování
Žije v hejnech, která mohou mít stovky až tisíce členů. Živí se malými rybami a hlavonožci, pro které se potápí do středních hloubek.[3] Loví v noci, s výjimkou poddruhu S. l. roseiventris, který se živí na útesech během dne rybami a bezobratlými. Když vyskakuje z vody, skáče až tři metry nad hladinu[4], přitom různě prohýbá tělo, vlní se nebo se otáčí kolem podélné osy až sedmkrát při jediném skoku. Význam tohoto chování není znám,ale pravděpodobně kvůli zábavě.
Rozšíření
Místy obývá teplé vody mírného pásma, ale hlavně tropická moře mezi 40° severní šířky a 40° jižní šířky.[3] Poddruh S. l. longirostris se vyskytuje především v okolí ostrovů v Atlantiku, v Indickém oceánu a v západní a střední části Pacifiku, nejjižněji byl zaznamenám na Novém Zélandu. S. l. orientalis obývá pelagické oblasti ve východním Tichém oceánu, areál poddruhu S. l. centroamericana zahrnuje kontinentální šelf východního Tichého oceánu v pásu od Tehuantepeckého zálivu až k pobřeží Kostariky. Nejmenší poddruh, S. l. roseiventris, obývá Thajský záliv a mělká moře Jihovýchodní Asie.[3]
V Tichém oceánu žijí delfíni dlouholebí i daleko od pevniny, jinde se vyskytují spíše v blízkosti ostrovů či v zálivech.[3] Často se objevují ve společnosti delfínů mexických a tuňáků žlutoploutvých.[3] S. l. roseiventris obývá výhradně korálové útesy.
Ohrožení
Kvůli své tendenci shlukovat se s hejny tuňáků je delfín dlouholebý častou obětí jejich lovu. Populace poddruhu S. l. orientalis poklesla v důsledku rybolovu o 65% a v Červené knize ohrožených druhů je proto veden jako zranitelný druh.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ BURNE, David. Zvíře. Překlad RNDr. Jiří Šmaha. Praha: Euromedia group - Knižní klub, 2001. 624 s. ISBN 80-242-0862-8. S. 171.
- ↑ a b c d e f Bearzi, G., Bjørge, A., Forney, K.A., Hammond, P.S., Karkzmarski, L., Kasuya, T., Perrin, W.F., Scott, M.D., Wang, J.Y. , Wells, R.S. & Wilson, B. Stenella longirostris [online]. IUCN Red List of Threatened Species, 2012 [cit. 2012-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.stoplusjednicka.cz/komu-je-nejvic-do-skoku-nejlepsi-skokani-mezi-zviraty
Literatura
- BURNE, David. Zvíře. Překlad RNDr. Jiří Šmaha. Praha: Euromedia group - Knižní klub, 2001. 624 s. ISBN 80-242-0862-8.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu delfín dlouholebý na Wikimedia Commons
- Taxon Stenella longirostris ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Chris_huh, Licence: CC BY-SA 3.0
Size comparison of an average human and a spinner dolphin (Stenella longirostris).
Autor: User:Pcb21 after User:Vardion, Licence: CC BY-SA 3.0
Spinner Dolphin (Stenella longirostris) range map