Delfín drsnozubý

Jak číst taxoboxDelfín drsnozubý
alternativní popis obrázku chybí
Delfín drsnozubý (Steno bredanensis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádkytovci (Cetacea)
Podřádozubení (Odontoceti)
Čeleďdelfínovití (Delphinidae)
RodSteno
Gray, 1846
Binomické jméno
Steno bredanensis
Lesson, 1826
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Delfín drsnozubý (Steno bredanensis) je poměrně málo známý, jediný druh monotypického rodu Steno. Svými ze stran mírně zploštělými čelistmi i dalšími znaky ve stavbě kostry připomíná své vzdálené příbuzné suchozemské savce a je proto považován za evolučně nejstaršího příslušníka čeledi delfínovitých.

Výskyt

Obývá hlavně hluboké tropické a subtropické vody v Atlantském, Indickém a Tichém oceánu. Přestože žije převážně mimo kontinentální šelf bývá spatřen i v mělčích pobřežních vodách polozavřených vodních útvarů jako např. Středozemní, Rudé i Karibské moře a Mexický, Kalifornský a Thajský záliv. Jen řídce se vyskytuje severněji než 40° s. š. a jižněji pod 35° j. š.

Dává přednost vodám s povrchovou teplotou 25 °C, žije v hloubkách do 2000 m. Jejich momentální výskyt je vázán na množství dostupné potravy. Předpokládá se, že ve světových mořích žije okolo 150 000 jedinců a tudíž ohrožení druhu nehrozí.

Popis

Dosahuje délky 200 až 260 cm a hmotnosti 90 až 160 kg, samice bývá o něco málo menší. Jako jediný z delfínů má čenich protáhlý do dlouhého zobáku který je ze stran nevýrazně zploštělý, horní čelist je modrá a šedá, spodní světle růžová a bílá. Tělo má zbarvené tmavě šedě s řídkými, nepravidelnými bílými nebo světlými skvrnami po obou stranách, břicho a pysky má bílé. Barva těla se může geograficky lišit. Velké ploutve jsou umístěny hodně vzadu. V horní i dolní čelisti má na každé straně 20 až 27 zubů s pro ně charakteristickými, svisle orientovanými žlábky a vyvýšeninami; zde má původ druhové jméno "drsnozubý".

Je rychlý plavec, často pluje těsně pod hladinou s viditelnou srpovitě zahnutou hřbetní ploutví. Je dobrý potápěč, může zůstat ponořen i 15 minut. Někdy také "surfuje" na mořských vlnách. Se svými druhy se dorozumívá echolokací na několika frekvencích, vyšší tóny slouží k dorozumívání ve skupině, nižší vydává osamocený jedinec.

Stravování

Delfín drsnozubý je masožravec který loví ve 3- až 5členných skupinách, o kořist roztrhanou ostrými zuby se dělí. Za potravou, která je tvořena rybami zlakovitými (převážně koryfénou velkou) a dále gavúnovitými, rohoretkovitými, jehlicovitými a také krakaticemi se potápí do velkých hloubek.

Chování

Nejčastěji jsou pozorovány skupiny 10 až 30 jedinců, někdy jsou v těchto skupinách i delfíni rodů kulohlavec, plískavice, Stenella a Tursiops. I u tohoto druhu delfínů byly pozorovány případy altruismu, kdy po dobu několika hodin vytlačují zemřelé delfíny k nadechnutí na hladinu. Typickým znakem je relativně velký mozek a vysoká inteligence těchto kytovců.[2]

Rozmnožování

Ze života ve volném moři není mnoho zpráv, jsou pouze poznatky ze zajetí. Narozené mládě je dlouhé 1 až 1,3 m a snaží se ihned dostat k mateřskému mléku. Matka je mu nápomocná a přistrkává ho na hladinu k nadechnutí. Ve věku asi dvou měsíců začíná žrát ryby a brzy následuje odstavení. Při plavání ve skupině pluje mládě vždy mezi matkou a druhým dospělým.

Samice pohlavně dospívají v 9 až 10 a samci v 5 až 10 létech. Odhaduje se, že se mohou dožít průměrně 32 let, nejstarší známý jedinec žil 48 roků, v zajetí žádné zvíře nepřežilo 12 let.

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. https://synapsida.blogspot.com/2022/02/how-dolphins-got-their-large-brains.html

Literatura

  • MAZÁK, Vratislav. Zvířata celého světa: Kytovci. Ilustrace Vratislav Mazák. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. 312 s. 07-034-88. Kapitola Delfín drsnozubý, s. 185–186. 
  • IUCN Red List of Threatened Species: Steno bredanensis [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2012 [cit. 2013-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-10. (anglicky) 
  • GREENWOOD, Jennifer. Animal Diversity Web: Steno bredanensis [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 20.03.2001 [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • ARKive: Steno bredanensis [online]. ARKive, Wildscreen Trading Ltd., Bristol, UK [cit. 2013-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-12. (anglicky) 
  • CULIK, Boris M. Odontocetes, The toothed whales: "Steno bredanensis" [online]. UNEP/CMS Secretariat, Bonn, DE, rev. 2010 [cit. 2013-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 25-04-2017. (anglicky) 
  • Rough-toothed Dolphins, Steno bredanensis [online]. MarineBio.org, Encinitas, CA, USA [cit. 2013-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-18. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Steno bredanensis 2.jpg
Autor: Gustavo Pérez, Licence: CC BY-SA 3.0
Steno bredanesis - delfín de diente rugoso - delfín de hocico estrecho