Delray Beach International Tennis Championships 2014 – mužská dvouhra
Delray Beach International Tennis Championships 2014 | ||||
---|---|---|---|---|
Vítěz: | Marin Čilić | |||
Finalista: | Kevin Anderson | |||
Výsledek: | 7–6(8–6), 6–7(7–9), 6–4 | |||
Soutěže | ||||
mužská dvouhra • mužská čtyřhra | ||||
|
Do soutěže mužské dvouhry na tenisovém turnaji Delray Beach International Tennis Championships 2013 nastoupilo třicet dva hráčů. Obhájcem titulu byl lotyšský tenista Ernests Gulbis, který se však rozhodl hrát na turnaji v Marseille.
Trofej si odnesl Chorvat Marin Čilić, když ve finále vyhrál tříhodinový zápas s Kevinem Andersonem po setech 7–6(6), 6–7(7) a 6–4. Jednalo se o Čilićovo třetí finále v řadě, z nichž dvakrát slavil vítězství.[1]
Nasazení hráčů
- Tommy Haas (2. kolo)
- John Isner (semifinále)
- Kei Nišikori (2. kolo, skreč)
- Kevin Anderson (finále)
- Vasek Pospisil (odstoupil)
- Feliciano López (čtvrtfinále)
- Marin Čilić (vítěz)
- Lleyton Hewitt (2. kolo, skreč)
Pavouk
Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
Semifinále | Finále | |||||||||||
Q | Steve Johnson | 2 | 4 | |||||||||
4 | Kevin Anderson | 6 | 6 | |||||||||
4 | Kevin Anderson | 66 | 79 | 4 | ||||||||
7 | Marin Čilić | 78 | 67 | 6 | ||||||||
7 | Marin Čilić | 77 | 6 | |||||||||
2 | John Isner | 65 | 3 |
Horní polovina
První kolo | Druhé kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | ||||||||||||||||||||||
1 | T Haas | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||||
Q | W Odesnik | 2 | 1 | 1 | T Haas | 4 | 6 | 62 | |||||||||||||||||
Q | S Johnson | 6 | 6 | Q | S Johnson | 6 | 2 | 77 | |||||||||||||||||
M Kukuškin | 4 | 3 | Q | S Johnson | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
WC | J Sock | 4 | 2 | 6 | F López | 3 | 2 | ||||||||||||||||||
A Mannarino | 6 | 6 | A Mannarino | 6 | 4 | 2 | |||||||||||||||||||
S Querrey | 6 | 2 | 3 | 6 | F López | 4 | 6 | 6 | |||||||||||||||||
6 | F López | 4 | 6 | 6 | Q | S Johnson | 2 | 4 | |||||||||||||||||
4 | K Anderson | 4 | 6 | 6 | 4 | K Anderson | 6 | 6 | |||||||||||||||||
T Smyczek | 6 | 1 | 3 | 4 | K Anderson | 1 | |||||||||||||||||||
I Karlović | 77 | 6 | I Karlović | 0r | |||||||||||||||||||||
LL | S Groth | 64 | 3 | 4 | K Anderson | 63 | 6 | 6 | |||||||||||||||||
M Matosevic | 6 | 6 | M Matosevic | 77 | 3 | 3 | |||||||||||||||||||
D Goffin | 2 | 4 | M Matosevic | 77 | 0 | ||||||||||||||||||||
B Klahn | 3 | 1 | 8 | L Hewitt | 62 | 0r | |||||||||||||||||||
8 | L Hewitt | 6 | 6 |
Dolní polovina
První kolo | Druhé kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | ||||||||||||||||||||||
7 | M Čilić | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||||
B Becker | 1 | 3 | 7 | M Čilić | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
J-s Lu | 6 | 0r | WC | R Harrison | 3 | 4 | |||||||||||||||||||
WC | R Harrison | 4 | 1 | 7 | M Čilić | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
T Gabašvili | 2 | 6 | 6 | T Gabašvili | 2 | 3 | |||||||||||||||||||
M Ebden | 6 | 3 | 2 | T Gabašvili | 4 | ||||||||||||||||||||
Q | G Elias | 1 | 7 | 2 | 3 | K Nišikori | 2r | ||||||||||||||||||
3 | K Nišikori | 6 | 5 | 6 | 7 | M Čilić | 77 | 6 | |||||||||||||||||
Q | R Williams | 6 | 4 | 2 | J Isner | 65 | 3 | ||||||||||||||||||
A Falla | 3 | 0r | Q | R Williams | 67 | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
WC | M Baghdatis | 3 | 6 | 6 | WC | M Baghdatis | 79 | 4 | 2 | ||||||||||||||||
J Veselý | 6 | 2 | 1 | Q | R Williams | 6 | 3 | 2 | |||||||||||||||||
A Bogomolov | 0 | 2 | 2 | J Isner | 4 | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
D Sela | 6 | 6 | D Sela | 6 | 1 | 65 | |||||||||||||||||||
M Russell | 6 | 63 | 4 | 2 | J Isner | 3 | 6 | 77 | |||||||||||||||||
2 | J Isner | 4 | 77 | 6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2014 Delray Beach International Tennis Championships – Singles na anglické Wikipedii.
- ↑ Čilič vyhrál finálový maratón s Andersonem a získal druhý titul v sezoně. tenisportal.cz [online]. 2014-02-24 [cit. 2014-03-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Mužská dvouhra Delray Beach International Tennis Championships 2014 [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- Kvalifikace mužské dvouhry Delray Beach International Tennis Championships 2014 [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“