Delray Beach Open 2023
| Delray Beach Open 2023 | |
|---|---|
| Datum | 13.–19. února 2023 |
| Ročník | 31. |
| Místo | Delray Beach, Florida, Spojené státy americké |
| Dějiště | Delray Beach Tennis Center |
| Kategorie | ATP Tour 250 |
| Dotace | 718 245 USD |
| Prize money | 642 735 USD |
| Ředitel | Mark S. Baron |
| Soutěže | 28 dvouhra / 16 čtyřhra |
| Povrch | tvrdý – Plexipave / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Taylor Fritz | |
| mužská čtyřhra | |
 Marcelo Arévalo /  Jean-Julien Rojer | |
| Delray Beach Open | |
< 2022 | |
Delray Beach Open 2023 byl tenisový turnaj hraný na mužském profesionálním okruhu ATP Tour v Delray Beach Tennis Center. Třicátý první ročník Delray Beach Open probíhal mezi 13. až 19. únorem 2023 ve floridském Delray Beach na dvorcích s tvrdým povrchem Plexipave.
Turnaj dotovaný 718 245 dolary patřil do kategorie ATP Tour 250. Nejvýše nasazeným singlistou se stal sedmý tenista světa Taylor Fritz. Jako poslední přímý účastník do hlavní soutěže nastoupil americký 108. hráč žebříčku Denis Kudla.[1] V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohli dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[2]
Pátý singlový titul na okruhu ATP Tour vybojoval Američan Taylor Fritz. Stal se tak prvním vítězem floridského turnaje z pozice člena elitní světové desítky.[3] Podruhé v řadě čtyřhru ovládli Salvadorec Marcelo Arévalo s Nizozemcem Jeanem-Julienem Rojerem, kteří si odvezli šestou společnou trofej.[4]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra | [1][5] | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | 12 | 6 | 0 |
| čtyřhra | [6] | 0 | — | — | — | — | ||||
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra | [1][5] | 97 760 $ | 57 025 $ | 33 525 $ | 19 425 $ | 11 280 $ | 6 895 $ | 3 445 $ | 1 880 $ |
| čtyřhra | [6] | 33 960 $ | 18 170 $ | 10 660 $ | 5 950 $ | 3 510 $ | — | — | — |
| částka ve čtyřhře je uvedena na pár | |||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[1] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
| USA | Taylor Fritz | 9. | 1. |
| USA | Tommy Paul | 19. | 2. |
 Kanada | Denis Shapovalov | 27. | 3. |
 Srbsko | Miomir Kecmanović | 33. | 4. |
 Japonsko | Jošihito Nišioka | 34. | 5. |
| USA | |||
| USA | |||
| USA | Ben Shelton | 41. | 8. |
| USA | J. J. Wolf | 43. | 9. |
| Žebříček ATP k 6. únoru 2023 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Aleksandar Kovacevic- Jack Sock
Fernando Verdasco
Následující hráč nevyužil zvláštní výjimku ke startu po titulu z předchozího týdne:
Následující hráči postoupili z kvalifikace[5]:
Nuno Borges- Christopher Eubanks
Matija Pecotić
Wu Tchung-lin
Následující hráči postoupili z kvalifikace jako šťastní poražení:
- Steve Johnson
Aleksandar Vukic
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Jenson Brooksby → nahradil jej Denis Kudla
- John Isner → nahradil jej Aleksandar Vukic
Jiří Lehečka → nahradil jej 
Emilio Gómez- Reilly Opelka → nahradil jej
Radu Albot 
Wu I-ping → nahradil jej Steve Johnson
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[6] | Stát | Hráč[6] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Salvador | Marcelo Arévalo | Nizozemsko | Jean-Julien Rojer | 10. | 1. |
 Spojené království | Jamie Murray |  Nový Zéland | Michael Venus | 50. | 2. |
| USA | Nathaniel Lammons | USA | Jackson Withrow | 94. | 3. |
| Spojené království | Julian Cash | Spojené království | Henry Patten | 127. | 4. |
| Žebříček ATP k 6. únoru 2023; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Christian Harrison / Denis Kudla
- Brandon Holt / Alex Lawson
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Jérémy Chardy / Fabrice Martin → nahradili je Diego Hidalgo / Hunter Reese
Aijsám Kúreší / 
Miguel Ángel Reyes-Varela → nahradili je Hans Hach Verdugo / Miguel Ángel Reyes-Varela
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Taylor Fritz vs.
Miomir Kecmanović, 6–0, 5–7, 6–2
Mužská čtyřhra
Marcelo Arévalo / 
Jean-Julien Rojer vs. Rinky Hijikata / Reese Stalder, 6–3, 6–4
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 Delray Beach Open na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Delray Beach Open 2023 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)
- ↑ Home Favourite Fritz Claims Delray Beach Crown | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-19 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arevalo/Rojer Retain Delray Beach Doubles Title | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-19 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Delray Beach Open 2023 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Delray Beach Open 2023 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
.svg)
