Den české státnosti

Den české státnosti
Iluminace zachycující vraždu svatého Václava ve Staré Boleslavi
Slavený	Česko Česko
Druh	státní, církevní
Význam a smysl	Připomenutí zavraždění českého knížete svatého Václava ve Staré Boleslavi v roce 935
Datum	28. září
Oslavy	Národní svatováclavská pouť, omezení prodeje

Den české státnosti je český státní svátek, který připadá na 28. září.^[1] Toto datum je zároveň svátkem sv. Václava, přemyslovského knížete, patrona Čech a Moravy a jednoho z tradičních symbolů českého státu. Svátek připadá na den jeho zavraždění asi v roce 935 za účasti Václavova bratra Boleslava.^[2] Někdy se k tomuto datu také připomíná rok 995, kdy byla za Boleslava II. dobyta Libice a vyvražděna většina Slavníkovců, což v důsledku vedlo k upevnění raného českého státu.

Historický vývoj

Svátek sv. Václava byl do 31. prosince 1951 památným dnem.^[3] V roce 1929 vyvrcholily v tento den oslavy Svatováclavského milénia za účasti prezidenta T. G. Masaryka. Tomáš Garrigue Masaryk byl hlavním řečníkem v předvečer svátku 27. září 1929 na Václavském náměstí v Praze, kde předal čestnou standartu Svatováclavskému jezdeckému pluku.^[4]

Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava, krátce zvaný „Svatováclavská orlice“ bylo jediné vyznamenání Protektorátu Čechy a Morava, založené 4. června 1944, tedy v den druhého výročí smrti Reinharda Heydricha, a založil jej německý státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank.

Státní svátek

Po sametové revoluci vznikla iniciativa usilující o zařazení svátku sv. Václava mezi státní svátky. Prvním politickým subjektem, který to už na začátku 90. let 20. století navrhl, byla Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska).^[5]

Vyhlášení dne státním svátkem bylo navrženo na základě usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z 24. března 2000. Výbor zvolil pro státní svátek označení „Den české státnosti – Svatý Václav“.^[6] Při druhém čtení návrhu zákona se k tomuto dni vyjádřil nejprve tehdejší premiér Miloš Zeman, který svátek s ohledem na historický kontext nepřímo označil za symbol servility a kolaborace.^[7] Poslanec Vojtěch Filip poté navrhl vypuštění tohoto dne ze seznamu státních svátků uvedených v návrhu zákona.^[8] Nakonec navrhl poslanec Vlastimil Tlustý, aby svátek nesl označení „Den české státnosti“.^[9]

Církevní oslavy

Velkou událostí konanou v den státního svátku je pravidelná Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi. Jejím vyvrcholením je poutní bohoslužba sloužená českými biskupy na tamějším Mariánském náměstí (do roku 1990 nesoucím název Václavské náměstí). Na václavské proboštské louce sloužil v tento den v jubilejním roce 2009 mši papež Benedikt XVI.^[10]

Poutní slavnosti se konají také v mnoha dalších kostelech zasvěcených svatému Václavu, což je jedno z nejčastějších patrocinií církevních staveb v českých zemích.

Reference

Externí odkazy

• Zákon č. 245/2000 Sb. ze dne 29. června 2000, o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu (změna 101/2004 Sb.). [cit. 2016-11-16]. Dostupné online.
• ZUNA, Pavel. Svátek svatého Václava. Den české Státnosti (28. září 935) - Slavné dny [online]. Stream.cz, 2010-11-17 [cit. 2016-11-16]. Dostupné online.