Den daňové svobody

Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, která rozděluje kalendářní rok do dvou období. V prvním období vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády a ostatních institucí státu. Teprve až o penězích, které vydělají počínaje dnem daňové svobody (včetně), rozhodují svobodně oni sami.

Koncept dne daňové svobody vytvořil floridský podnikatel Dallas Hostetler již v roce 1948,^[1] avšak metodika jeho výpočtu, zejména používaných vstupních dat, není dnes jednotná.

• Zatímco ve Spojených státech se den daňové svobody vypočítá jako podíl veškerých daní na celkových příjmech obyvatel,^[2]
• V Česku jej každoročně vypočítává Liberální institut jako podíl veřejných výdajů na hrubém domácím produktu. Výpočet Liberálního institutu vychází z odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tato metodika umožňuje srovnání Česka s ostatními zeměmi.^[3]
• Deloitte naproti tomu rok rozděluje na části v poměru celkových daňových příjmů státu a čistého národního důchodu, tedy počítá podíl celkových daňových příjmů státu na čistém národním důchodu.

Rozdíl těchto dvou v ČR používaných způsobů výpočtu tedy je v tom, že Liberální institut porovnává výdaje státu oproti domácímu produktu, kdežto Deloitte naopak příjmy státu oproti národnímu důchodu. Národní důchod nezapočítává příjmy nerezidentních fyzických a právnických osob, tedy zahraničních pracovníků a firem na území ČR. Tak vzniká největší rozdíl mezi oběma metodami.

V roce 2012 byl v Česku den daňové svobody 9. června, náklady veřejných rozpočtů Češi uhradili během 160 dnů – dle výpočtů Liberálního institutu.^[4]

V roce 2013 u nás den daňové svobody připadl podle výpočtů Liberálního institutu na 11. června.

V roce 2014 podle výpočtů stejnojmenného portálu "Den daňové svobody" (napojeného na Liberální institut a Centrum ekonomických a tržních analýz CETA) nastal o den dříve než rok předešlý: 10. června.^[5] Ovšem podle metodiky Patrie se předpokládá až 27. června,^[6] takže by občan na stát pracoval bez tří kalendářních dnů celou polovinu roku (přesně se to ukáže až zpětně v roce 2015, podle revize skutečných výdajů státu za rok 2014). Na den daňové svobody podle výpočtů Patrie odkazují například Svobodní rozdáváním novinové připomínky toho faktu v ulicích obcí po celé ČR.^[7] V USA pro rok 2014 spočítali celkový den daňové svobody na 21. duben 2014, ovšem každý dílčí stát má svůj: od 30. března v Louisianě až po 9. května v New Jersey a Connecticutu. Podle tohoto výpočtu na daních Američané zaplatí více než utratí za jídlo, oblečení a bydlení dohromady.^[8]

V roce 2017 Liberální institut vypočítal den daňové svobody na 29. května.^[9]

Pro rok 2018 vypočítal Liberální institut den daňové svobody na 22. května ^[10] a Deloitte na 23. června. Podle tohoto výpočtu by Češi na daně pracovali 174 dní. ^[11]

V roce 2019 byl v Česku den daňové svobody 28. května, na zajištění příjmů veřejných rozpočtů resp. na pokrytí jejich výdajů tak Češi museli pracovat 148 dní.

V letech koronavirové pandemie 2020 a 2021 museli Češi na pokrytí výdajů veřejných rozpočtů pracovat shodně 175 dní, Den daňové svobody se tak posunul na historické maximum, 24. a 25. června (rok 2020 byl přestupný).

V roce 2022 došlo oproti předpokladům k dalšímu zpomalení ekonomického růstu a zvýšení výdajů v důsledku války na Ukrajině, přesto se Den daňové svobody posunul o osm dní blíže začátku roku, přibližně na úroveň let 2009–2011, kdy se ekonomika potýkala s důsledky velké recese.

• Rahnova křivka
• veřejné výdaje
• Lafferova křivka
• daňová spravedlnost
• přerozdělování

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Den daňové svobody na Wikimedia Commons
• Centrum pro studium ekonomické svobody, danova-svoboda.cz
• Stránky věnované dni daňové svobody, dendanovesvobody.cz
• Svobodné noviny o dni daňové svobody, PDF, 27.06. 2014.