Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje | |
---|---|
Svatý Cyril a Metoděj na obrazu Josefa Zeleného v Rajhradském klášteře | |
Slavený | Česko Slovensko |
Druh | státní, církevní |
Význam a smysl | Symbolické výročí příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863. |
Datum | 5. červenec |
Oslavy | Národní pouť na Velehradě |
Souvisí s | Cyril a Metoděj |
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 5. července. Je daný § 1 zákona číslo 245/2000 Sb.
Slavení svátku
Česko i Slovensko slaví svátek Cyrila a Metoděje 5. července, stejně tak římští katolíci v některých zemích. Poprvé byly na tento den na žádost olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka stanoveny papežem Piem IX. oslavy tisíciletého výročí příchodu bratří v roce 863. Toto datum, ačkoliv nemá zřejmou souvislost s životem Cyrila a Metoděje ani s cyrilometodějstvím obecně, se od té doby začalo používat v Čechách, na Moravě, v Chorvatsku a nakonec i na Slovensku. Mezi důvody pro přesun byla nevhodná roční i liturgická doba dřívějšího data 9. března a také vzrůstající kult Jana Husa, jehož svátek připadá na 6. července. Okružním listem „Grande munus“ ze 30. září 1880 vyzdvihl papež Lev XIII. zásluhy obou bratří a rozšířil jejich svátek na celou římskokatolickou církev.[1]
Slovanské pravoslavné církve mají vlastní den oslavy svatých Cyrila a Metoděje, kterým je 11. květen podle pravoslavného kalendáře (24. květen dle občanského kalendáře), kdy podle tradice Cyril a Metoděj ze Soluně na Velkou Moravu přišli. Historicky doloženo je pouze to, že se tak stalo na jaře roku 863. Tradice o příchodu věrozvěstů na Moravu ze Soluně je však zavádějící, neboť bratři se v Soluni sice narodili, ale ještě cca do 16. let věku rodné město definitivně opustili. Na Moravu přišli z Konstantinopole jako vyslanci byzantského císaře. V Bulharsku a Severní Makedonii je 24. květen slaven jako Den sv. Cyrila a Metoděje, Den slovanské kultury a vzdělávání a je též svátkem a dnem pracovního klidu. Všeobecný římský kalendář platící od roku 1970 klade zase památku na den 14. února, což je datum úmrtí sv. Cyrila.[2]
Reference
- ↑ Encyklika Grande Munus (anglický překlad)
- ↑ VOTRUBA, Martin. Slovak Studies Program [online]. University of Pittsburg [cit. 2013-06-12]. Kapitola Holiday date. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Wikimedia Commons
- Zákon č. 245/2000 Sb. ze dne 29. června 2000, o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu (změna 101/2004 Sb.). [cit. 2016-11-16]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Svatý Cyril a Metoděj, obraz od Josefa Zeleného v Rajhradském klášteře