Dendrochronologie

Letokruhy stromu v zoo v Bristolu v Anglii. Každý letokruh představuje jeden rok; vnější poblíž kůry jsou nejmladší

Dendrochronologie (z řeckého δένδρον – strom, χρόνος – čas a λογία – věda) je vědecká metoda datování založená na analyzování letokruhů dřeva. Umožňuje určit stáří dřeva s přesností na kalendářní rok. Nejdelší známá souvislá řada jde asi 11 000 let do minulosti. Metoda posloužila také pro přesnější kalibraci radiokarbononové metody.

Historie

Nejstarší doložená pozorování letokruhů prováděl Leonardo da Vinci, jenž pravděpodobně jako první pochopil spojitost mezi jejich šířkou a množstvím srážek během vegetačního období stromů. Moderní dendrochronologii pak založil ve 20. století americký astronom Andrew Ellicott Douglass, zakladatel Laboratoře pro výzkum letokruhů (Laboratory of Tree-Ring Research) při Arizonské univerzitě, který pozoroval souvislost mezi šířkou letokruhů a cyklem slunečních skvrn. K prvním dendrochronologům v Evropě patřil německý botanik Bruno Huber.

Dendrochronologie v Česku

V Česku dendrochronologický výzkum probíhal od 70. let 20. století, významný byl zejména výzkum vlivu emisí na růst stromů. V současnosti se dendrochronologií zabývá několik dendrochronologických laboratoří a zahrnována je velká šíře dendrochronologických aplikací od datování archeologických a historických nálezů přes paleoekologii a paleoklimatologii až po datování svahových procesů. Jde o laboratoře:[1]

Princip metody

Dendrologický vrták pro pořizování vzorků dřeva a odebrané vzorky

Letokruhy jsou vrstvy, které lze pozorovat na příčném řezu kmenem stromu. Vznikají v důsledku pravidelného dorůstání cévnatiny (kambium), jehož rychlost závisí na ročním období. Letokruhy jsou obvykle výraznější v mírných klimatických oblastech, kde jsou větší rozdíly mezi teplými a chladnými částmi roku. Světlejší vnitřní část letokruhu vzniká na jaře, kdy růst je po zimním období klidu rychlejší a dřevní hmota je v důsledku toho řidší. Tmavší a hustší část na vnější straně letokruhu pak odpovídá pomalejšímu růstu v letním období. Celková rychlost růstu je v přímé souvislosti s klimatickými podmínkami daného roku: dlouhé teplé a vlhké růstové období se projevuje širokými letokruhy, naopak v suchém roce obvykle vznikají letokruhy úzké. Střídající se příznivé a nepříznivé počasí v jednom roce (například suché období uprostřed léta) může vést dokonce k tomu, že během jednoho roku naroste více než jedna vrstva letokruhů. Stromy rostoucí současně ve stejné oblasti a v podobných klimatických podmínkách tak zpravidla mívají velice blízkou posloupnost letokruhů; z toho lze sestavit chronologické řady pro příslušné druhy stromů a různé oblasti světa. Dřevo použité ve starých stavbách pak lze pomocí těchto řad poměrně přesně datovat. Toto porovnávání se provádělo dříve ručně, dnes se k němu využívají počítače.

Příklady použití

Dendrochronologická analýza významně přispěla k vyvrácení hypotézy o nálezu obrazu H. Bosche na zámku v Opočně. Prokázalo se, že dub, ze kterého byly vyrobeny desky, na kterých je obraz namalován, byl prokazatelně poražen až po Boschově smrti. [2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dendrochronology na anglické Wikipedii.

  1. Laboratoře [online]. Dendrochronologie.cz [cit. 2018-10-02]. Dostupné online. 
  2. Opočenská kopie je důležitá pro poznání Bosche [online]. Borgis a.s. [cit. 2012-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Tree.ring.arp.jpg

The growth rings of an unknown tree species, at Bristol Zoo, Bristol, England. This trunk is three feet (1 metre) across.
Notice that a ring is not of uniform width i.e. it cannot be assumed that a wide ring represents a good growing season since the opposite conclusion could be made elsewhere on the same ring.

Photographed by Adrian Pingstone in September 2005 and released to the public domain.
Dendrochronological drill hg.jpg
Autor: Hannes Grobe/AWI, Licence: CC BY-SA 2.5
Drill to take samples for dendrochronology from trees