Denis McDonough

Denis McDonough
Denis McDonough, 2021
Denis McDonough, 2021
11. ministr pro záležitosti veteránů USA
Ve funkci:
9. února 2021 – 20. ledna 2025
PrezidentJoe Biden
PředchůdceRobert Wilkie
NástupceTodd Hunter (zastupující)
26. ředitel kanceláře Bílého domu
Ve funkci:
20. ledna 2013 – 20. ledna 2017
PrezidentBarack Obama
PředchůdceJack Lew
NástupceReince Priebus
25. náměstek poradce
pro národní bezpečnost
Ve funkci:
20. října 2010 – 20. ledna 2013
PrezidentBarack Obama
PředchůdceThomas E. Donilon
NástupceAntony Blinken
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana
Rodné jménoDenis Richard McDonough
Narození2. prosince 1969 (55 let)
Stillwater, Minnesota
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
ChoťKarin Hillstromová
Dětitři
Alma materSaint John's University (BA)
Georgetownská univerzita (MS)
Profesestátní úředník
Náboženstvířímskokatolické
CommonsDenis McDonough
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Denis McDonough (sedící 3. zprava), vedle ministryně Clintonové, sleduje v Situační místnosti s prezidentem Obamou, viceprezidentem Bidenem a členy bezpečnostní rady přenos operace Navy SEALs „Neptunovo kopí“, při níž byl 2. května 2011 zabit Usáma bin Ládin

Denis McDonough (* 2. prosince 1969 Stillwater, Minnesota) je americký politik a státní úředník, člen Demokratické strany. V letech 2021–2025 zastával úřad ministra pro záležitosti veteránů Spojených států amerických ve vládě Joea Bidena. Ve funkci nahradil republikána Roberta Wilkieho, který do ledna téhož roku sloužil v Trumpově vládě.

Během prezidentství Baracka Obamy působil v letech 2009–2010 nejdříve jako vedoucí kanceláře Národní bezpečnostní rady. Mezi roky 2010–2013 se stal náměstkem poradce pro národní bezpečnost Thomase E. Donilona. Po celé druhé období Obamova kabinetu, v letech 2013–2017, vedl kancelář Bílého domu jako člen administrativy na vládní úrovni.

Mládí a vzdělání

Narodil se roku 1969 v desetitisícovém Stillwateru, městě ležícím ve východní Minnesotě.[1] Vychován byl ve zbožné rodině irských katolíků, která čítala jedenáct dětí. Prvních šest se narodilo v Bostonu, než se rodina přestěhovala do Minnesoty. Dva bratři se stali duchovními.[2] Prarodiče přicestovali do Ameriky z irského regionu Connemara v hrabství Galway.[3][2]

V roce 1988 maturoval na státní střední škole Stillwater Area High School.[4] Bakalářským studiem pokračoval na Saint John's University se sídlem v minnesotském Collegeville.[5] Za univerzitní tým amerického fotbalu Saint John's Johnnies nastupoval pod vedením trenéra Johna Gagliardiho na pozici „safetymana“, posledního hráče obranné linie.[6][7] S týmem vyhrál dva tituly v minnesotské meziuniverzitní konferenci hrané v rámci NCAA.[6] V roce 1992 absolvoval s vyznamenáním bakalářské obory historie a španělština (BA).[6] Poté se rozhodl procestovat Latinskou Ameriku. Během pobytu v Belize učinil pedagogickou zkušenost na místní střední škole.[6]

Magisterský obor zahraniční služba ukončil v roce 1996 na Fakultě zahraniční služby Edmunda A. Walshe washingtonské Georgetownské univerzity (MS).[6]

Profesní kariéra

Mezi roky 1996 až 1999 pracoval jako asistent v zahraničním výboru americké Sněmovny reprezentantů,[8] v němž se zaměřoval na Latinskou Ameriku.[1] Následně působil jako služebně starší poradce demokratického senátora Toma Daschleho z Jižní Dakoty, jenž byl vůdcem senátní většiny a poté menšiny.[6] Po Daschleho nezdaru o znovuzvolení v roce 2004 se stal asistentem pro legislativu u nově nastupujícího senátora Kena Salazara z Colorada.[6] V roce 2004 byl také zaměstnán ve washingtonském think tanku Center for American Progress, založeném o rok dříve Johnem Podestou.[1]

V roce 2007 byl do aktivní služby povolán rezervista námořnictva Mark Lippert, který působil jako zahraniční šéfporadce senátora Baracka Obamy z Illinois.[9] Lippert jej před nasazením v Iráku oslovil, aby ho ve funkci nahradil.[6][10] McDonough tak nastoupil na pozici senátorova zahraničního poradce, kde setrval až do Obamova vítězství v prezidentských volbách 2008.[1][11]

Obamova administrativa

Po nástupu prezidenta Baracka Obamy do Bílého domu v lednu 2009 se připojil k administrativě, když získal pozici vedoucího strategické komunikace a úřadujícího ředitele kanceláře[12] v Národní bezpečnostní radě, hlavním prezidentově poradním orgánu v oblasti zajišťování národní bezpečnosti, vojenství a zahraniční politiky.[8][13]

Barack Obama oznámil 20. října 2010 úmysl jej jmenovat náměstkem poradce pro národní bezpečnost namísto Thomase E. Donilona, který měl vystřídat generála Jamese L. Jonesa přímo v úřadu poradce pro národní bezpečnost.[14] McDonough byl s prezidentem a dalšími zachycen na fotografii ze Situační místnosti Bílého domu při sledování živě přenášené operace Navy SEALs „Neptunovo kopí“, při níž byl v květnu 2011 zabit Usáma bin Ládin.[15]

Po znovuzvolení jej Barack Obama v lednu 2013 jmenoval ředitelem kanceláře Bílého domu, kde setrval celé druhé volební období do ledna 2017.[5] V únoru 2013 naléhal na zákonodárce k rychlému potvrzení Chucka Hagela do funkce ministra obrany a Johna O. Brennana za ředitele CIA, jakožto členy Obamova bezpečnostního týmu, když vyjádřil „vážné znepokojení“ nad pomalostí schvalovacího procesu.[16]

Návrat do soukromého života

Po konci Obamova prezidentství v lednu 2017 nastoupil do Markle Foundation,[17] neziskové nadace založené Johnem Marklem a jeho ženou pro „transformaci zastaralého amerického trhu práce, aby odrážel potřeby digitální ekonomiky“, s cílem podpory pracovních příležitostí a zintenzivnění školících programů pro zaměstnance. Jako vrchní ředitel[18] se snažil o růst organizace v celostátním měřítku a navazování spolupráce s vládami unijních států jako v případě Colorada. Rovněž podporoval vztahy s veřejnými institucemi typu Arizonské státní univerzity i soukromým sektorem jako u LinkedIn.[19] [18]

Na University of Notre Dame se stal profesorem na Keough School of Global Affairs (Keoughově fakultě globálních záležitostí), zaměřující se na aspekty globalizace a globální politiky, kde začal vést semináře. Byl také jmenován hostujícím členem programu pro technologie a mezinárodní vztahy v zahraničněpolitickém think tanku Carnegie Endowment for International Peace, sídlícím ve Washingtonu, D.C.[20][17]

Ministr pro záležitosti veteránů v Bidenově vládě

Videozáznam ministerské přísahy McDonougha vedené viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, 9. února 2021

Po listopadovém vítězství Joea Bidena v amerických prezidentských volbách 2020 zvolený prezident oznámil 10. prosince 2020 záměr jej nominovat do úřadu ministra pro záležitosti veteránů.[12]

Po odeslání nominační listiny do Senátu se v horní komoře 27. ledna 2021 McDonough zúčastnil slyšení před výborem pro záležitosti veteránů.[21] Na plénu Senátu pak byla 8. února téhož roku jeho nominace potvrzena senátorskými hlasy v poměru 87 : 7. Pro hlasovalo všech 48 demokratů, 2 nezávislí a 37 republikánů, dalších 7 republikánů bylo proti a 6 se zasedání nezúčastnilo.[12][22] Úřadu se ujal následujícího dne složením přísahy do rukou viceprezidentky Kamaly Harrisové[23] a stal se druhým ministrem tohoto rezortu, který nebyl rezervistou.[24]

Soukromý život

McDonough se oženil s Karin Hillstromovou. Manželka se švédskými a norskými kořeny vyrostla na jihu Chicaga v Beverly.[2] Do manželství se narodili dcera Adeline a synové Liam a Teddy.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Denis McDonough na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d The New Team. The New York Times [online]. [cit. 18-12-2020]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d O'DOWD, Niall. Denis McDonough new Obama Chief of Staff deeply proud of his Irish heritage. Irish Central [online]. 2013-01-25 [cit. 2018-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Who is Denis McDonough? [online]. Our Daily Thread, 2013-01-25 [cit. 2013-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-05. 
  4. ↑ BOLDT, Megan. Denis McDonough: Obama picks Stillwater native as chief of staff [online]. St. Paul Pioneer Press, 25-01-2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Denis McDonough – Keough School – University of Notre Dame [online]. [cit. 2019-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-17. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e f g h Arthur Eisele. At Home in the West Wing: An Interview with Denis McDonough '92 [online]. Saint John's Magazine, zima 2009 [cit. 2010-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 04-01-2011. 
  7. ↑ Thayer Evans. No Whistles, No Tackling and No End in Sight for St. John's Coach. The New York Times [online]. 18-09-2009 [cit. 23-10-2010]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Garance Franke-Ruta. Denis McDonough: Five things worth knowing [online]. The Washington Post Company, 22-10-2010 [cit. 2010-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25-10-2010. 
  9. ↑ KEATING, Joshua E. 6 Things You Need to Know About Denis McDonough [online]. Foreign Policy [cit. 2019-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Monica Langley. From the Campaign to the Battlefront. The Wall Street Journal [online]. 22-09-2007 [cit. 23-10-2010]. Dostupné online. 
  11. ↑ Obama's People. The New York Times Magazine [online]. 18-01-2009 [cit. 23-10-2010]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c Confirmation process for Denis McDonough for secretary of veterans affairs [online]. Ballotpedia [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Helene Cooper. The Saturday Profile: The Adviser at the Heart of National Security. The New York Times [online]. 09-07-2010 [cit. 23-10-2010]. Dostupné online. 
  14. ↑ Peter Baker. Obama Making National Security Appointment [online]. The New York Times, 22-10-2010 [cit. 2010-10-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ Osama bin Laden Situation Room Photo: Where Are They Now? [online]. Time [cit. 2019-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ CALMES, Jackie. White House Concerned About Delay in Security Confirmations. The New York Times [online]. 2013-02-17 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  17. ↑ a b Denis McDonough – Keough School – University of Notre Dame [online]. [cit. 2018-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-17. (anglicky) 
  18. ↑ a b Denis McDonough Joins the Markle Foundation [online]. Markle | Advancing America's Future, 2017-02-13 [cit. 2019-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Megan R. Wilson. Obama's chief of staff joins foundation with focus on jobs [online]. The Hill, 15-02-2017 [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ Denis McDonough [online]. Carnegie Endowment for International Peace [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ WATCH: VA Secretary nominee Denis McDonough testifies in Senate confirmation hearing [online]. PBS News Hour, 27-01-2021 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. 
  22. ↑ U.S. Senate: U.S. Senate Roll Call Votes 117th Congress - 1st Session. On the Nomination (Confirmation: Denis Richard McDonough, of Maryland, to be Secretary of Veterans Affairs ) [online]. U.S. Senate, 2021-02-08 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ WENTLING, Nikki. McDonough is sworn in as VA secretary; calls it the 'honor of my lifetime'. Stars and Stripes [online]. 09-02-2021 [cit. 09-02-2021]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ SHANE III, Leo. Biden to name former WH Chief of Staff Denis McDonough as VA Secretary nominee [online]. Defense News, 10-12-2020 [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vice President Harris Will Ceremonially Swear in Denis McDonough as Secretary of Veterans Affairs.webm
Vice President Harris will Ceremonially Swear in Denis McDonough as Secretary of Veterans Affairs
Secretary McDonough, official photo.jpg
Official photo of U.S. Veterans Affairs Secretary Denis McDonough
Obama and Biden await updates on bin Laden.jpg
U.S. President Barack Obama and Vice President Joe Biden, along with members of the national security team, receive an update on Operation Neptune Spear, a mission against Osama bin Laden, in one of the conference rooms of the Situation Room of the White House, May 1, 2011. They are watching live feed from drones operating over the bin Laden complex.

Seated, from left to right, are:

  1. a person with black hair (only part of the head is visible);
  2. Vice President of the United States Joe Biden,
  3. President Obama,
  4. Brigadier General Marshall B. "Brad" Webb, USAF, Assistant Commanding General, Joint Special Operations Command;
  5. Denis McDonough, Deputy National Security Advisor;
  6. Hillary Rodham Clinton, Secretary of State; and
  7. Robert Gates, Secretary of Defense.

Standing, from left to right, are:

  1. Admiral Mike Mullen, USN, Chairman of the Joint Chiefs of Staff;
  2. Tom Donilon, National Security Advisor;
  3. Bill Daley, Chief of Staff;
  4. Tony Blinken, National Security Advisor to the Vice President;
  5. Audrey Tomason, Director for Counterterrorism;
  6. a person in a beige shirt (only part of the shoulder is visible);
  7. John Brennan, Assistant to the President for Homeland Security and Counterterrorism;
  8. James Clapper, Director of National Intelligence; and
  9. a person in a black suit with a white tie, similar to the one seen here.

A classified document in front of Hillary Clinton has been obscured by the White House.

Photographer's note:

"Much has been made of this photograph that shows the President and Vice President and the national security team monitoring in real time the mission against Osama bin Laden. Some more background on the photograph: The White House Situation Room is actually comprised of several different conference rooms. The majority of the time, the President convenes meetings in the large conference room with assigned seats. But to monitor this mission, the group moved into the much smaller conference room. The President chose to sit next to Brigadier General Marshall B. “Brad” Webb, Assistant Commanding General of Joint Special Operations Command, who was point man for the communications taking place. With so few chairs, others just stood at the back of the room. I was jammed into a corner of the room with no room to move. During the mission itself, I made approximately 100 photographs, almost all from this cramped spot in the corner. There were several other meetings throughout the day."