Denisa Saková
Ing. Denisa Saková, PhD. | |
---|---|
Denisa Saková (2023) | |
27. ministryně hospodářství SR | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 25. října 2023 | |
Prezidentka | Zuzana Čaputová |
Předseda vlády | Robert Fico |
Předchůdce | Peter Dovhun |
17. ministryně vnitra SR | |
Ve funkci: 26. dubna 2018 – 20. března 2020 | |
Prezident | Andrej Kiska Zuzana Čaputová |
Předseda vlády | Peter Pellegrini |
Předchůdce | Peter Pellegrini (pověřen řízením) |
Nástupce | Roman Mikulec |
Státní tajemnice Ministerstva vnitra SR | |
Ve funkci: 2016 – 25. dubna 2018 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | SMER-SD HLAS-SD |
Narození | 17. dubna 1976 (47 let) Nitra Československo |
Alma mater | Ekonomická univerzita v Bratislavě |
Profese | politička a ekonomka |
Commons | Denisa Saková |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Denisa Saková (* 17. dubna 1976 Nitra)[1] je slovenská politička, od října 2023 ministryně hospodářství SR ve čtvrté vládě Roberta Fica[2] a bývalá ministryně vnitra ve vládě Petera Pellegriniho.
Životopis
V roce 1994 absolvovala Gymnázium Eugena Gudernu v Nitře. V letech 1994 až 1999 vystudovala obor finanční správa, peněžnictví na Národohospodářské fakultě Ekonomické univerzity v Bratislavě. V letech 1999 až 2006 vystudovala na stejné fakultě doktorandský obor pojišťovnictví[1]
Během studia začala roku 1998 pracovat ve společnosti DELTA E.S., a.s. jako konzultantka. V letech 2001 až 2003 pracovala pro Cap Gemini Ernst & Young v Bratislavě a Berlíně. V letech 2003 až 2007 pracovala pro E.ON IT Slovakia, s.r.o. jako ředitelka divize aplikací.[1] Firma DELTA E.S. je podle portálu Aktuality.sk „pod názvem Ness známá jako jeden z nejproblémovějších dodavatelů ve státním IT, podílela se například na zpožděných projektech jako eHealth, nebo na elektronických službách katastru“.[3]
Politické působení
V letech 2007 až 2010 pracovala na ministerstvu vnitra jako generální ředitelka sekce informatiky, telekomunikací a bezpečnosti. V letech 2011 až 2012 opět pracovala pro E.ON IT Slovakia. V roce 2012 se vrátila na ministerstvo jako vedoucí služebního úřadu.[1] Během prvního působení na ministerstvu bylo jejím hlavním úkolem připravit Slovensko na schengenský informační systém. Vznikla podezření, že provize za zakázky byly vypláceny ministru vnitra Robertu Kaliňákovi a Jánovi Počiatkovi. Během druhého působení se věnovala reformě veřejné správy ESO.[3] V parlamentních volbách roku 2016 byla zvolená poslankyní NR SR.[4] Získala 2 668 preferenčních hlasů a z 29. místa kandidátky byla zvolená na 29. místě.[5] Ve volbách nebyla členkou strany SMER-SD. Po volbách se nestala poslankyní, ale byla jmenována státní tajemnicí ministerstva vnitra. Celkově na ministerstvu působila 10 let a „v podstatě kopírovala Kaliňákovo působení a tedy všechny tři Ficovy vlády.“[3] Vláda ji z postu odvolala k 25. dubnu 2018, před jmenováním Sakové do funkce ministryně byl řízením resortu dočasně pověřen premiér Peter Pellegrini.[6]
Prezident SR Andrej Kiska Sakovou jmenoval 26. dubna 2018.[7] Stalo se tak navzdory Kiskovým výhradám; podle Ústavy prezident musí ministry na návrh předsedy vlády jmenovat.[4][6] Jmenování Sakové kritizovala i opozice a organizátoři protivládních demonstrací.[4] Byla označována za Kaliňákovu „pravou ruku“.[8] Podle deníku SME je Saková „V zákulisí... považovaná za pravou ruku Roberta Kaliňáka“.[9] Jako ministryně vnitra působila do 21. března 2020, kdy ji v této funkci nahradil Roman Mikulec.[10]
V říjnu 2023 se stala ministryní hospodářství ve čtvrté vládě Roberta Fica.[11]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Denisa Saková na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d Ministerka vnútra Denisa Saková [online]. Ministerstvo vnútra SR [cit. 2018-06-14]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ AKTUALITY.SK. ONLINE: Prezidentka vymenovala štvrtú vládu Roberta Fica. Aktuality.sk [online]. 2023-10-25 [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c ČUNDERLÍKOVÁ, Jana; TURČEK, Martin. Ministerkou vnútra bude Kaliňákova tajomníčka. Aktuality.sk. 2018-04-24. Dostupné online [cit. 2018-06-14]. (slovensky)
- ↑ a b c Nová slovenská ministryně vnitra. Kiska Sakovou jmenoval i přes výtky kvůli spolupráci s Kaliňákem. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-04-26 [cit. 2018-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Definitívne výsledky hlasovania [online]. Štatistický úrad SR [cit. 2018-06-14]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Aktualizované: Denisa Saková ako štátna tajomníčka skončila, pretože má byť ministerkou vnútra. WebNoviny.sk. 2018-04-25. Dostupné online [cit. 2018-06-14]. (slovensky)
- ↑ Vymenovania a odvolania [online]. Kancelária prezidenta SR [cit. 2018-06-14]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Úzke vedenie Smeru sa dohodlo. Ministerkou vnútra má byť Denisa Saková. etrend.sk. 2018-04-23. Dostupné online [cit. 2018-06-14]. ISSN 1336-2674. (slovensky)
- ↑ Denisa Saková. sme.sk. Dostupné online [cit. 2018-06-14]. ISSN 1335-4418. (slovensky)
- ↑ Exministerka Denisa Saková odovzdala rezort vnútra novému ministrovi Romanovi Mikulcovi. pravdive.eu [online]. Dostupné online.
- ↑ A.S, Petit Press. SME Minúta: Fico je štvrtýkrát premiérom, prezidentka vymenovala novú vládu. domov.sme.sk [online]. [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Denisa Saková na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: European Commission, Licence: Attribution
Maroš Šefcovic, Executive Vice-President of the European Commission in charge of the European Green Deal, Interinstitutional Relations and Foresight, receives Denisa Saková, Slovak Deputy Prime Minister and Minister for Economy.