Denisa Saková

Ing. Denisa Saková, PhD.
© European Union, 2024, CC BY 4.0 Denisa Saková (2023)
27. ministryně hospodářství SR
Úřadující
Ve funkci od: 25. října 2023
Prezidentka	Zuzana Čaputová
Předseda vlády	Robert Fico
Předchůdce	Peter Dovhun
17. ministryně vnitra SR
Ve funkci: 26. dubna 2018 – 20. března 2020
Prezident	Andrej Kiska Zuzana Čaputová
Předseda vlády	Peter Pellegrini
Předchůdce	Peter Pellegrini (pověřen řízením)
Nástupce	Roman Mikulec
Státní tajemnice Ministerstva vnitra SR
Ve funkci: 2016 – 25. dubna 2018
Stranická příslušnost
Členství	SMER-SD HLAS-SD
Narození	17. dubna 1976 (48 let) Nitra Československo Československo
Alma mater	Ekonomická univerzita v Bratislavě
Profese	politička a ekonomka
Commons	Denisa Saková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Denisa Saková (* 17. dubna 1976 Nitra)^[1] je slovenská politička, od října 2023 ministryně hospodářství SR ve čtvrté vládě Roberta Fica^[2] a bývalá ministryně vnitra ve vládě Petera Pellegriniho.

V roce 1994 absolvovala Gymnázium Eugena Gudernu v Nitře. V letech 1994 až 1999 vystudovala obor finanční správa, peněžnictví na Národohospodářské fakultě Ekonomické univerzity v Bratislavě. V letech 1999 až 2006 vystudovala na stejné fakultě doktorandský obor pojišťovnictví^[1]

Během studia začala roku 1998 pracovat ve společnosti DELTA E.S., a.s. jako konzultantka. V letech 2001 až 2003 pracovala pro Cap Gemini Ernst & Young v Bratislavě a Berlíně. V letech 2003 až 2007 pracovala pro E.ON IT Slovakia, s.r.o. jako ředitelka divize aplikací.^[1] Firma DELTA E.S. je podle portálu Aktuality.sk „pod názvem Ness známá jako jeden z nejproblémovějších dodavatelů ve státním IT, podílela se například na zpožděných projektech jako eHealth, nebo na elektronických službách katastru“.^[3]

V letech 2007 až 2010 pracovala na ministerstvu vnitra jako generální ředitelka sekce informatiky, telekomunikací a bezpečnosti. V letech 2011 až 2012 opět pracovala pro E.ON IT Slovakia. V roce 2012 se vrátila na ministerstvo jako vedoucí služebního úřadu.^[1] Během prvního působení na ministerstvu bylo jejím hlavním úkolem připravit Slovensko na schengenský informační systém. Vznikla podezření, že provize za zakázky byly vypláceny ministru vnitra Robertu Kaliňákovi a Jánovi Počiatkovi. Během druhého působení se věnovala reformě veřejné správy ESO.^[3] V parlamentních volbách roku 2016 byla zvolená poslankyní NR SR.^[4] Získala 2 668 preferenčních hlasů a z 29. místa kandidátky byla zvolená na 29. místě.^[5] Ve volbách nebyla členkou strany SMER-SD. Po volbách se nestala poslankyní, ale byla jmenována státní tajemnicí ministerstva vnitra. Celkově na ministerstvu působila 10 let a „v podstatě kopírovala Kaliňákovo působení a tedy všechny tři Ficovy vlády.“^[3] Vláda ji z postu odvolala k 25. dubnu 2018, před jmenováním Sakové do funkce ministryně byl řízením resortu dočasně pověřen premiér Peter Pellegrini.^[6]

Prezident SR Andrej Kiska Sakovou jmenoval 26. dubna 2018.^[7] Stalo se tak navzdory Kiskovým výhradám; podle Ústavy prezident musí ministry na návrh předsedy vlády jmenovat.^[4][6] Jmenování Sakové kritizovala i opozice a organizátoři protivládních demonstrací.^[4] Byla označována za Kaliňákovu „pravou ruku“.^[8] Podle deníku SME je Saková „V zákulisí... považovaná za pravou ruku Roberta Kaliňáka“.^[9] Jako ministryně vnitra působila do 21. března 2020, kdy ji v této funkci nahradil Roman Mikulec.^[10]

V říjnu 2023 se stala ministryní hospodářství ve čtvrté vládě Roberta Fica.^[11]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Denisa Saková na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Denisa Saková na Wikimedia Commons