Dennis Gabor

Dennis Gabor
Narození5. června 1900
Budapešť
Úmrtí8. února 1979 (ve věku 78 let)
Londýn
BydlištěMaďarsko
Alma materTechnická a hospodářská univerzita v Budapešti (do 1921)
Humboldtova univerzita (do 1924)
Technická univerzita Berlín (do 1927)
Povolánífyzik, akademik, vynálezce, vysokoškolský učitel a holographer
ZaměstnavateléTechnická univerzita Berlín
Imperial College London
OceněníYoungova medaile a cena (1967)
Rumfordova medaile (1968)
medaile Alberta A. Michelsona (1968)
komandér Řádu britského impéria (1970)
Čestná medaile IEEE (1970)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníluteránství
ChoťMarjorie Louise Butler
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dennis Gabor (maďarsky Gábor Dénes, 5. června 1900, Budapešť8. února 1979, Londýn) byl maďarsko-britský fyzik. V roce 1948 objevil princip holografie. V roce 1971 získal Nobelovu cenu za fyziku.

Životopis

Princip holografie:
• HG — dle Gabora
• HL-U — dle Leitha-Upatnieksa
• HD — dle Denisiuka
  • Narodil se 5. června 1900 v Budapešti (Maďarsko) židovské rodině jako nejstarší syn otce Bertalana Gábora, ředitele důlní společnosti a matky Adrienne.
  • narozen mladší bratr Jiří.
  • V 15 letech se u něj probudil zájem o fyziku, s mladším bratrem budovali domácí laboratoř, kde reprodukovali moderní objevy v oblasti Rentgenova záření a radioaktivity.
  • Studoval na Technické univerzitě v Budapešti elektroinženýrství (neboť fyzika dosud nebyla tolik uznávaným oborem), později dokončil studia v Berlíně.
  • 1924 získal diplom na Technische Hochschule Berlin.
  • I když stále studoval na Technice, víc ho přitahovala Německá Univerzita, kde tou dobou přednášeli fyzici jako Albert Einstein, Max Planck, Walther Hermann Nernst a Max von Laue.
  • Profesí zůstal elektroinženýrem, avšak v práci se zaměřoval se na aplikovanou fyziku.
  • Doktorská práce na téma rychlého osciloskopu, v průběhu které vyrobil první železem stíněnou magnetickou elektronovou čočku.
  • 1927 získal titul Dr-Ing.
  • 1927 nastoupil k firmě Siemens & Halske AG, jedním z jeho prvních úspěšných vynálezů byla vysokotlaká křemenná rtuťová výbojka
  • 1933, po nástupu Hitlera k moci, pro svůj židovský původ opustil Německo a po krátkém pobytu v Maďarsku o rok později uprchl do Anglie, podařilo se mu získat zaměstnání u British Thomson-Houston Co. v Rugby.
  • BTH Research Laboratory
  • 1936 oženil se s Marjorií Louisou (její otec: Joseph Kennard Butler, její matka: Louise Butler of Rugby). Manželství zůstalo bezdětné.
  • 1946 První články v oblasti Teorie komunikace.
  • Vývoj stereoskopického kinematografu.
  • 1948 Základní experimenty v oblasti holografie (v té době nazývané wavefront reconstruction), které byly vedlejším důsledkem práce na zdokonalení elektronového mikroskopu.
  • 19501953 spolupráce s AEI Research Laboratory v Aldermastonu.
  • 1. ledna 1949 nastoupil na Imperial College of Science & Technology v Londýně, kde je později jmenován profesorem aplikované elektronové fyziky a kde zůstal až do důchodu. Během této doby se spolu se svými doktorandy podílel na řešení problémů v řadě oblastí:
    • Experimentální práce:
      • Langmuirův paradox
      • holografický mikroskop
    • Teoretické práce v oblasti:
  • 1967 odchází do důchodu
  • Zůstává v kontaktu s Imperial College jakožto Senior Research Fellow
  • Stává se členem Staff Scientist of CBS Laboratories, Stamford, Conn, kde spolupracoval s jejím presidentem a svým dlouholetým přítelem Dr. Petrem Goldmarkem na nových schématech komunikace a zobrazování
  • Od roku 1958 až do konce života tráví hodně času zájmem o budoucnost industriální společnosti, je zneklidněn nerovnováhou mezi technologickým růstem a sociální oblastí. Svoje názory na toto téma vyjádřil ve třech knihách:
    • 1963: Inventing the Future
    • 1970: Innovations
    • 1972: The Mature Society,
  • Zemřel 8. února 1979 v Londýně (Anglie)

Vyznamenání

Publikace

  • GABOR, Dennis. Theory of communication. J. IEEE. Listopad 1946, roč. 93(III), s. 429–457. 

Literatura

  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Hologram.svg
Autor: MesserWoland, Licence: CC BY-SA 3.0
3 typy układów Holografów. Ze względu na wzajemne usytuowanie źródła wiązki odniesienia R, obiektu O i ośrodka światłoczułego H mamy trzy typy układów Holografów
  • HG — układ współosiowy (hologram Gabora),ukł.gaborowskie, gdy płyta holograficzna, obiekt i źródło wiązki odniesienia umieszczone są wzdłuż jednej prostej, więc wiązka przedmiotowa i wiązka odniesienia biegną współosiowo
  • HL-U — układ z boczną wiązką odniesienia (hologram Leitha-Upatnieksa) gdy kierunki propagacji fali przedmiotowej i fali odniesienia tworzą ze sobą pewien kąt, lecz do płyty holograficznej dochodzą z tej samej strony
  • HD — układ z wiązkami przeciwsobnymi (hologram Denisiuka), gdy wiązki przedmiotowa i odniesienia docierają do ośrodka rejestrującego z przeciwnych stron.
Dennis Gabor 1971.jpg
1971 Press Photo Dr. Dennis Gabor winner Nobel Prize Physics - RSC14429