Deoxynivalenol
Deoxynivalenol | |
---|---|
Vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | 12,13-epoxy-3,7,15-trihydroxy-3α,7α-trichothec-9-en-8-on |
Triviální název | 4-Deoxynivalenol |
Ostatní názvy | vomitoxin |
Sumární vzorec | C15H20O6 |
Vzhled | bílý krystalický prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 51481-10-8 |
PubChem | 40024 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 296,3 g/mol |
Teplota tání | 147–148 °C |
Disociační konstanta pKa | 11,912 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H225 H302 H312 H318 H332 |
R-věty | R25 |
S-věty | S36/37/39 S45 |
NFPA 704 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Deoxynivalenol, DON, též vomitoxin, je jedovatá látka vytvářená plísněmi, které napadají zrno pšenice, ječmene, ovsa, žita, kukuřice i dalších obilnin. Při zpracování zaplísněných zrn deoxynivalenol kontaminuje potraviny a krmiva. U lidí se akutní otrava projevuje nevolností, zvracením, průjmem, bolestí břicha a hlavy, závratěmi a horečkou.[2] Ze zvířat je k účinkům vomitoxinu zvláště citlivé prase, u kterého kromě zvracení a průjmu může způsobit i krváceniny na sliznicích nebo náhlý úhyn. I při nízkých dávkách však látka způsobuje snížení příjmu krmiva. U krav způsobuje snížení dojivosti, u drůbeže snižuje hmotnost vajec.[3] Protože plísně netvoří jen jediný typ mykotoxinů, může přítomnost deoxynivalenolu posloužit i jako ukazatel přítomnosti dalších druhů.[3]
Maximální přípustné množství deoxynivalenolu v potravinách je stanoveno v Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006,[4] limity pro krmiva pak v Doporučení Komise ze dne 17. srpna 2006.[5]
Chemická podstata
Deoxynivalenol patří mezi trichotheceny, což jsou tetracklické seskviterpeny s 12,13 epoxy- skupinou. Funkční skupinou deoxynivalenolu je karbonylová skupina na C-8.[6] Sloučenina je velmi stabilní, zůstává beze změny během skladování obilnin, mletí zrna i během tepelné přípravy potravin.[6]
Reference
- ↑ a b Deoxynivalenol. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OPINION ON FUSARIUM TOXINS Part 1: Deoxynivalenol (DON) [online]. EUROPEAN COMMISSION HEALTH & CONSUMER PROTECTION DIRECTORATE-GENERAL, 2.12.1999 [cit. 2012-05-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Vladimír Kummer, Ludmila Faldíková, Ivan Herzig, Alena Láníková. Účinky mykotoxinů na zdraví a reprodukci zvířat, diagnostika a prevence mykotoxikóz. Brno: Výzkumný ústav veterinárního lékařství, 2001. 43 s. Kapitola účinky mykotoxinů na zdravotní stav a reprodukci zvířat, s. 25.
- ↑ Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 Sb., kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách. In: Sbírka zákonů. 2006. Dostupné online. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Doporučení Komise (ES) č. 576/2006 Sb., o přítomnosti deoxynivalenolu, zearalenonu, ochratoxinu A, T-2 a HT-2 a fumonisinů v produktech určených ke krmení zvířat. In: Sbírka zákonů. 2006. Dostupné online. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ a b ERIKSEN, G.S.; ALEXANDER, J. Fusarium toxins in cereals – a risk assessment. Kodaň: Nordic Council of Ministers, Tema Nord, 1998. 502 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Deoxynivalenol na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for toxic substances
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Chemical structure of deoxynivalenol (DON, vomitoxin).