Depo Hostivař (stanice metra)

Depo Hostivař
Vstup do stanice
Stát	Česko
Město	Praha
Čtvrť	Strašnice
Ulice	Sazečská, Černokostelecká
Síť metra	Pražské metro
Vznik	26. května 2006
Dopravce	Dopravní podnik hl. m. Prahy
Tarifní pásmo	P
Linky	linka A
Technické informace
Typ stanice	povrchová
Počet nástupišť	1
Počet vestibulů	1
Hloubka pod povrchem	0,0 m
Projektant	Metroprojekt Praha
Architekt	Pavel Sýs[1]
Externí odkazy
Souřadnice sídla	50°4′32,56″ s. š., 14°30′56,26″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Průběh trati Legenda linka A směr Nemocnice Motol předchozí stanice: Skalka průjezd přes zhlaví depa Hostivař koleje k ostatním halám depa 1 ostrovní nástupiště vestibul
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Depo Hostivař (zkratka HO^[2]) je konečná stanice linky A pražského metra, umístěná na okraji Strašnic v hale depa Hostivař. Pracovní názvy zněly Nové Strašnice nebo také Malešická. Slouží zejména k přestupu mezi metrem a autobusovými linkami do Dolních Měcholup a Uhříněvsi; zpočátku zde byly ukončeny také autobusové linky do Dubče a obcí v blízkosti Prahy (např. Říčan a Kostelce nad Černými lesy). V srpnu 2022 byl dán do provozu zcela nový terminál, kdy ke stanici nově zajíždí tramvajové linky, konkrétně linky 7 a 16, kde linka 7 zde končí. Bylo také opraveno autobusové obratiště a zajíždí sem více linek.

Charakteristika

Stanice je neobvyklé koncepce, nachází se přímo v areálu depa metra, zabírá jeho dvě západní koleje. Mezi nimi bylo vybudováno ostrovní nástupiště, které je v celé síti metra vůbec nejužší a vzniklo v prostoru bývalé myčky vozů. Osvětlení je během dne řešeno prosklenou střechou. Výstup je jeden s velmi malým vestibulem, vede severním směrem k terminálu příměstských autobusových linek. Právě jako přestupní mezi metrem a autobusovou dopravou byla stanice Depo Hostivař zamýšlena a je to její hlavní účel. Součástí komplexu je i záchytné parkoviště P+R.

Výstavba stanice byla zahájena v červenci roku 2004, probíhala za provozu depa. Stanice byla pro veřejnost zprovozněna 26. května 2006 v 15.30 hod.; související změny v povrchové dopravě byly zavedeny 28. května. Během výstavby bylo nutné přestavět část kolejiště před depem (tzv. zhlaví) a upravit jednu halu, která nyní slouží jako vlastní stanice. Po nějakou dobu tak pro linku metra A muselo vypravovat vlaky depo Kačerov. Celkové náklady na výstavbu komplexu včetně autobusového terminálu a záchytného parkoviště jsou uváděny kolem 1,3 miliardy korun, z toho na samotnou stanici metra 860 milionů Kč.

Jako v jediné stanici pražského metra zde není název stanice na obkladu za nástupištěm psán typem písma Metron.

Tato konečná stanice je od předchozí stanice Skalka (dřívější konečné) vzdálena 1 020 m. Část této trati přes zhlaví depa je jediným nekrytým úsekem pražského metra s přepravou cestujících.

V blízkosti stanice metra bude v blízké budoucnosti^[kdy?] vybudována stanice městské železnice Praha - Depo Hostivař.

Od 14. prosince 2008 došlo k výrazným změnám v terminálu Depo Hostivař. Většina autobusových linek, které zde dosud byly ukončeny, byla přesměrována ke stanici linky C Háje (příměstské linky řady 3xx) nebo ke stanici linky A Skalka (autobusy z Kolodějí a Dubče). Důvodem byly stížnosti cestujících na délku intervalu a pásmový provoz (do stanice jezdil po většinu pracovního dne od Skalky pouze každý druhý spoj), na dlouhý přestup od terminálu k samotnému nástupišti a především dopravní komplikace způsobené stále hůře průjezdnými navazujícími komunikacemi Černokostelecká a Kutnohorská, v důsledku čehož nabíraly autobusy zpoždění i v desítkách minut.^[3] Tato změna způsobila další výrazné snížení využití stanice, jejíž účelnost byla od samého počátku předmětem kritiky odborníků i veřejnosti. Nově jsou ve směru od jihovýchodu u této stanice ukončeny pouze městské autobusové linky jedoucí přes Uhříněves do Královic, Benic, Lipan a Kolovrat, příměstská linka do Doubku a linka 382 – ta sice měla končit rovněž u stanice metra Háje, avšak na poslední chvíli (v pátek 12. prosince 2008) bylo pražským primátorem z podnětu starosty Jevan v rozporu s vydanou licencí^[4] rozhodnuto, že zůstane ukončena u Depa Hostivař (příslušné rozhodnutí o dočasné změně bylo vydáno až několik dnů po termínu změny); teprve od 8. března 2009 by měla linka 382 končit stejně jako ostatní linky tohoto svazku u stanice Háje.

Od roku 2017 mají ve stanici konečnou z příměstských linek pouze autobusy č. 364 a 366. Linka 382 je vedena podle původního plánu ke stanici metra C Háje. Z městských linek zde začínají či tudy projíždí linky 163 (z Želivského přes Štěrboholy na Sídl. Rohožník), 223 (přes Černý Most do zast. Ratibořická), 208 (směr Štěrboholy do zast. Bezděkovská) a 229 (spolu s příměstskými linkami 364 a 366 zajišťuje interval 30 minut mimo špičku a 15 minut ve špičce do Uhříněvsi).^[5] linka 163 byla zkrácena na stanici Depo Hostivař, tzn. že nejede dál až na Želivského. Toto opatření bylo uděleno z důvodu zpoždění linky 163 než dojede až na Sídliště Rohožník. Také sem zajíždí prodloužená linka 228 (Poliklinika Malešice - Depo Hostivař - Štěrboholy - Škola Dubeč - Nádraží Uhříněves - Benice) která zde jako jediná nekončí.

Kritika

Schválení projektu výstavby stanice v depu bylo častokrát kritizováno. Hlavním argumentem kritiky bylo, že se stanice nachází v neobydlené oblasti a že se tím pádem nejedná o návratnou nebo výhodnou investici. Zastánci výstavby argumenty vyvracejí tím, že slouží prvořadě pro přestup z příměstské dopravy, čímž ušetří mnoho kilometrů z tras příměstských autobusových linek vedoucích ke stanici metra Skalka, a rovněž je zde vhodnější umístění záchytného parkoviště P+R.

Dalším argumentem bylo, že zavedení přepravy v úseku je levnější, protože využívá již vybudované trati. Také tato informace se již v průběhu stavby ukázala jako nepravdivá, protože většina trati musela být postavena zcela nově kvůli nevyhovujícím (malým) poloměrům traťových oblouků, které by na zhlaví neumožňovaly zvýšení provozní rychlosti na 40 km/h.

Protože provozní poměry v depu neumožňují stejnou dopravní kapacitu, jakou má zbytek trati, zajíždí v pracovní den do této stanice pouze polovina vlaků, ostatní jsou ukončeny ve stanici Skalka. Tím došlo ke zhoršení návaznosti mezi spoji metra a autobusových linek.

Předmětem připomínek byl i místopisně nesprávný název stanice. Celá stanice i depo metra jsou totiž umístěny v katastrálním území Strašnic. Hranice území Hostivaře, v němž z větší části leží dílenské, administrativní a garážovací objekty pro autobusy a tramvaje areálu Dopravního podniku, je od stanice metra vzdálená asi 300 metrů. Vžitý název objektu byl nakonec použit pro název stanice přes nesouhlas městské části Praha 10.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Depo Hostivař na Wikimedia Commons
• Fotografie z výstavby stanice
• Popis stanice na stránce Metroweb
• Obrázky stanice na stránkách prahamhd.vhd.cz Archivováno 7. 9. 2006 na Wayback Machine.
• Článek o stanici na stránkách zpravodajského portálu iDNES.cz
• Fotogalerie Archivováno 9. 2. 2007 na Wayback Machine.
• Různé informace o stanici
• Stanice obrazem

← směr Nemocnice Motol	Metro v Praze	směr Depo Hostivař →
	· · · ·
Skalka	Depo Hostivař
Nemocnice Motol  – Petřiny  – Nádraží Veleslavín   – Bořislavka  – Dejvická  – Hradčanská  – Malostranská – Staroměstská – Můstek   – Muzeum   – Náměstí Míru – Jiřího z Poděbrad – Flora – Želivského – Strašnická  – Skalka  – Depo Hostivař