Derviš

Derviš či dervíš (arabsky a persky: درویش) je arabský termín označující stoupence islámské alternativní religiozity,^[1] dervišem je často míněn člen súfijského mystického řádu (taríka). Dervišové žijí v extrémní chudobě a většinou mystickou cestou se snaží přiblížit se Bohu. Používají při tom nestandartní techniky, např. příslušníci řádu mauláwíja mají zvláštní zikr zahrnující tančení v kruzích.

V severní Africe jsou dervišové nahlíženi podobně jako marabuti, kteří inklinují k mystickým liniím islámu nebo islám propojují s tradičními africkými náboženstvími. V Súdánu stále působí afričtí dervišové, kteří se dostávají do extatického vytržení pomocí tance a bubnování za zvuku zpívaných modliteb.^[2] Také tito černí dervišové – v Súdánu často s jizvovým tetováním v obličeji, které označuje klanovou příslušnost – mají blízko k tradičním lokálním náboženstvím. V Súdánu je každý rok pořádán velký festival dervišů, kde je možné pozorovat stovky černých dervišů při extatických tancích a zpívaných modlitbách.^[2]

Kulturní reference

• Dnes poměrně řídce užívané slovo derviš se objevuje například v 18. písni Talisman na albu Tam za tím mořem piva... Na skladbě se podíleli: hudba: Jan F. Fischer, původní text: Johann Nepomuk Nestroy, překlad: Ota Ornest, zpěv: Jan Werich, Orchestr Městských divadel pražských řídil: Josef Smetana^[3].

Reference

Související články

• Tančící dervišové

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Derviš na Wikimedia Commons
• Téma Derviš ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo derviš ve Wikislovníku