Deset dnů, které otřásly světem (opera)

Deset dnů, které otřásly světem
Десять дней, которые потрясли мир
Marko Karminskyj
Marko Karminskyj
Základní informace
Žánropera
SkladatelMarko Veniaminovyč Karminskyj
LibretistaViktor Jakovlevič Dubrovskij
Počet dějstvíprolog a 10 obrazů
Originální jazykruština
Literární předlohaJohn Reed: 10 Days That Shook the World
Premiéra30. října 1970, Doněck, Doněcké státní ruské divadlo opery a baletu
Česká premiéra2. listopadu 1972, Praha, Národní divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deset dnů, které otřásly světem (v ruském originále Десять дней, которые потрясли мир, v ukrajinštině Десять днів, що сколихнули світ) s podtitulem Fresky o revoluci je opera o deseti obrazech s prologem ukrajinského skladatele Marka Veniaminovyče Karminského (rusky Mark Veniaminovič Karminskij). Libreto napsal ruský teatrolog Viktor Jakovlevič Dubrovskij (1929–2003) na námět známé reportážní knihy Johna Reeda: Deset dnů, které otřásly světem. Opera popisuje události Říjnové revoluce. Opera měla premiéru v divadle opery a baletu v Doněcku 30. října 1970.[1][2]

I když v centru Karminského opery stojí postava Vladimíra Iljiče Lenina, nejedná se o konvenční historicko-hrdinskou operu ve stylu socialistického realismu, jaké napsali například Vano Muradeli (Říjen, 1961) nebo Julij Mejtus (Bratři Uljanovovi, 1967). Skladatel i libretista si vzali inspiraci z avantgardních dramat a oper z bezprostředně porevolučních 20. let 20. století, ale také z brechtovského epického divadla, a výchozí podoba Deseti dnů není příliš odlišná od soudobého levicově angažovaného divadla na Západě.[2]

Deset obrazů opery sleduje deset dnů z jejího názvu, nepředstavuje však dramaticky rozvíjený děj, ale spíše publicistické či kronikářské zachycení událostí. Libreto je koláží citací z Reedovy knihy, ale i z jiných dobových textů od Leninových řečí a článků po novinové titulky a telegramy; charakterizuje ho útržkovitost, lapidárnost a plakátovost promluv. Podobně jako jejich vzory z 20. let používají Karminskyj a Dubrovskyj metody příbuzné filmové montáži. (Filmové záběry z doby ruské revoluce byly ostatně zapojeny i do inscenačního řešení.) Hudba je založena na deklamaci kombinované s úryvky připomínajícími dobové revoluční masové písně, ale přímo citována je jen Vy žertvoju pali (Pochod padlých revolucionářů).[2]

V opeře vystupuje na 200 samostatných postav, všechny se však objeví jen jednorázově. Vícekrát se objevuje jen hlavní postava – V. I. Lenin (baryton). Jeho zpěv, pojednaný jako metricky volná melodická deklamace, sestává z autentických výroků revolučního vůdce. Celá opera začíná jeho monologem citujícím „Dopis členům ÚV“ z 6. listopadu 1917, předvečera revoluce. Dějem procházejí také dvě postavy komentátorů, Rudogvardějec (Námořník, baryton) a Voják (bas). Spolu se sborem se na scéně v první inscenaci vystřídalo přes 300 účinkujících.[1] Díky velkému zapojení sboru a symbolicky, nepsychologicky pojatým postavám má Karminského opera blíže ke scénickému oratoriu, rozměrné kantátě či vokální symfonii než k tradiční opeře.[2][3]

Doněcká inscenace byla připravena k běžnému výročí 7. listopadu a v roce 100. jubilea narození V. I. Lenina. Inscenaci připravili režisér Igor Vasiljevič Lacanič, dirigent Jevgenij Ivanovič Kušakov a scénograf B. Kupenko. Lenina zpíval I. Pokora, vojáka I. Dikov a rudogvardějce A. Galenkin. Divadlo ji dlouhodobě udržovalo na repertoáru a získalo s ní 2. cenu na všesvazovém konkursu hudebních představení vytvořených k leninskému jubileu.[1]

Operu Deset dnů, které otřásly světem, uvedlo roku 1972 k výročí 55. výročí VŘSR a 50. výročí vzniku Sovětského svazu Národní divadlo v Praze. Z doněckého divadla se na inscenaci podíleli režisér Je. I. Kušakov a I. V. Lacanič, scénografii navrhl Oldřich Šimánek, kostýmy navrhl ukrajinský rodák působící v Československu Michael Romberg. Hlavní role obsadili Jindřich Jindrák jako V. I. Lenin, Přemysl Kočí jako Námořník (Rudogvardějec) a Jaroslav Horáček jako Voják. Premiéra se konala 2. listopadu 1970 a opera se hrála celkem třináctkrát.[4][1] Spolu s Mejtusovou Mladou gardou je to jediná ukrajinská opera profesionálně provedená v českém divadle.

Vedle Doněcka a Prahy se Karminského Deset dnů hrálo jen ve Lvově.[5] Klavírní výtah opery s ruským a ukrajinským textem vydalo roku 1973 nakladatelství Muzyčna Ukrajina.[6]

Reference

  1. ↑ a b c d СТАНІШЕВСЬКИЙ, Юрій Александрович. Оперний театр Радянської України. Київ: Музична Україна, 1988. 248 s. ISBN 5-88510-020-9. S. 188–190. (ukrajinsky) 
  2. ↑ a b c d СЕРДЮК, О.В.; УМАНЕЦЬ, О.В.; СЛЮСАРЕНКО, Т.О. Українська музична культура: Від джерел до сьогодення. Харків: Основа, 2002. 400 s. Dostupné online. ISBN 5-7768-0708-5. Kapitola část ІІ, oddíl 5 Музична культура 60 – 80-х рр., 5.6. Музичний театр. (ukrajinsky) 
  3. ↑ РОЖОК, Владимир Иванович. Образ народа в украинской советской героико-революционной опере (к проблеме музыкально-сценического воплощения) (resumé disertace) [online]. disserCat — электронная библиотека диссертаций, 1984 [cit. 2015-11-01]. Dostupné online. (rusky) 
  4. ↑ Deset dnů, které otřásly světem v databázi Archivu Národního divadla
  5. ↑ Дубровский Виктор Яковлевич [online]. kino-teatr.ru, rev. 2014-04-05 [cit. 2015-11-01]. Dostupné online. (rusky) 
  6. ↑ NPLG Online Catalogue [online]. National Parliamentary Library of Georgia [cit. 2015-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Karminski 7.jpg
Autor: Щербинин Юрий, Licence: CC BY-SA 3.0
композитор Марк Карминский на заседании правления Харьковской организации Союза композиторов Украины (к 80-летию со дня рождения)