Deseterac

Deseterac (v české odborné literatuře často i desaterac) je pojem z oblasti prozódie, označující nerýmovaný desetislabičný verš (tedy dekasylab, desetislabičník), který je tvořen pěti zpravidla trochejskými stopami s mezislovním předělem po 4. slabice.[1]

Tento verš byl typický především pro lidovou jihoslovanskou epiku,[2] ale vyskytoval se i v milostné poezii, např. v takzvaných sevdalinkách.[3]

Ukázkou poezie využívající tento druh verše je např. text srbské vlastenecké písně z první světové války „Ko to kaže, Srbija je mala”.

V české literatuře se deseterac vyskytl ojediněle, a použití v Rukopisu zelenohorském a v některých písních Rukopisu královédvorského (Čestmír a Vlaslav, Záboj, Jelen) je proto ve sporu o Rukopisy uváděno jako argument proti jejich vzniku ve 13. až 14. století.

Reference

  1. ↑ Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2, c/f. 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 534 s. ISBN 80-902555-4-X. S. 220. 
  2. ↑ KREJČÍ, Karel. Sociologie literatury. 2. vyd. Praha: Grada, 2008. 160 s. ISBN 978-80-247-2623-6. S. 139. 
  3. ↑ PUTNA, Martin c. Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2018. 376 s. ISBN 978-80-7429-977-3. S. 305.