Deterze

Ledovcovou deterzí zrýhovaný skalní podklad (Národní park Mount Rainier)

Deterze (z latinského detergeo = stírat, čistit, zurážet), v češtině stírání, znamená v geologii erozivní činnost pevninských ledovců. Je to druh ledovcové eroze malého hloubicího účinku, obrušování a ohlazování skalního podloží úlomky hornin zamrzlých v ledovcovém ledu i vlastním ledem, způsobené sunutím ledovce po skalním podkladu. Rýhování se projevuje nejen na podloží, ale i na unášených úlomcích.[1][2][3]

Vznik a výskyt

Erozivní činnost pevninských ledovců, deterze, působí plošně v celém rozsahu a na celé ploše zaledněného kraje. Zvětraliny jsou tím odstraňovány v celém území a obnažený povrch je po celé ploše ohlazován a broušen. Tvrdší horniny a původní nerovnosti jsou ohlazovány a mění se v protáhlé (ve směru pohybu ledu) a zaokrouhlené oblíky. Podklad, po kterém se ledovce sunou, je zároveň škrábán a rýhován unášenými úlomky hornin.Tyto ledovcové ohlazy a rýhy jsou svědectvím o dřívějším zalednění. Rýhy jsou rovnoběžné a jejich směry udávají směr pohybu ledovců.Také kameny, které sebou ledovce strhávají a smýkají, jsou omílány a ohlazovány. Intenzita brázdění a stírání podkladu pevninskými ledovci se místy velmi měnila. Výsledkem toho jsou pak brázdovité prohlubeniny na povrchu podkladu, které jsou někde hlubší a někde opět mělčí. Po ústupu ledovců se pak vyplnily jezery, zpravidla úzkého tvaru a seřazenými za sebou do podélných řad. Nazývají se rinová jezera (z němčiny die Rinne = rýha) a nacházejí se ve Finsku, v jižním Švédsku, v severním Německu v Polsku i jinde.

Odkazy

Reference

  1. ↑ WEBFACE.CZ/, Design: Pavel Kout ~. deterze | Vševěd.cz. encyklopedie.vseved.cz [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. ↑ SVOBODA, Josef Fr.; VĚDEČTÍ REDAKTOŘI: VLADIMÍR ČECH, KAREL ŽEBERA, IVO CHLUPÁČ. Naučný geologický slovník. I. díl, A - M (Deterze). 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, Československá akademie věd, 1960. 704 s. S. 212. 
  3. ↑ BOUČEK, Bedřich; KODYM, Odolen. Geologie I.díl, Všeobecná geologie. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 560 s. S. 358, 359. 

Literatura

  • SVOBODA, Josef Fr,; VĚDEČTÍ REDAKTOŘI:VLADIMÍR ČECH, KAREL ŽEBERA, IVO CHLUPÁČ. Naučný geologický slovník I. díl, A - M. 1. vyd. Praha: Ustřední ústav geologický, Československá akademie věd, 1960. 704 s. S. 212. 
  • BOUČEK, Bedřich; KODYM, Odolen. Geologie I. díl, Všeobecná geologie. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 560 s. S. 358, 359. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce