Deutsches Kasino

Deutsches Kasino
Dům U tří jezdců (německy Zu den drei Reitern) na Senovážném náměstí na pražském Novém Městě postavený pro spolek Deutsches Haus.
Dům U tří jezdců (německy Zu den drei Reitern) na Senovážném náměstí na pražském Novém Městě postavený pro spolek Deutsches Haus.
Právní formaspolek
AdresaDům U tří jezdců, Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deutsches Kasino, někdy též Německé kasino, byl název pražského německého spolku - měšťanské besedy se sídlem v Praze, hlavního společenského spolku sdružující německojazyčné občany, jehož členy byli německy hovořící občané, včetně židovských.

Historie

U zrodu pražského spolku stáli trutnovský politik Hieronymus Roth a poslanec Franz Schmeykal. Roth následně zastával funkci předsedy spolku,[1][2] Franz Schmeykal byl jeho prvním starostou.[3] V letech 1933–1934 pak pod vedením architekta Fritze Lehmanna proběhla přestavba a dostavba Vernierovského (Pöttingenského) paláce pro Německé kasino. Budova se v letech 1873–1945 nazývala Německý dům, od roku 1945 pak Slovanský dům. [4]

Členové spolku

  • Heinrich Mercy, knihkupec a politik, podílel i na založení spolku.[5]
  • Franz Mandelblüh, advokát a politik, 1864 se stal prvním předsedou německého společenského spolku v Olomouci.[6]
  • Otto Forchheimer, podnikatel, člen od roku 1864, od roku 1881 působil v jeho předsednictvu, od roku 1883 jako zástupce jeho předsedy a od 20. prosince 1894 jako předseda, přičemž v této funkci setrval až do své smrti.[7]
  • Johann Krumbholz, podnikatel a politik, císařský rada, člen ředitelství spolku
  • Moritz Raudnitz, advokát a politik, zasedal ve správní radě spolku,[8] jehož byl místopředsedou.[9]
  • Ludwig Tedesco, lékař a politik, zasedal ve správní radě spolku.[8]
  • Alexander Richter, podnikatel a politik, působil ve vedení spolku.[10][11]
  • Johann Blaschka, podnikatel a politik, člen spolku.[12]
  • Friedrich Wiener, právník a politik
  • Mezi odpůrce pražského spolku Deutsches Kasino. naopak patřil politik Rudolf Lodgman von Auen. Ten měl za úkol podporovat středostavovské německé zájmy, vyhnout se útokům na židy a zároveň podporovat německé nacionální zájmy při obstrukcích na sněmu.[13]

Reference

  1. ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Roth, Hieronymus von (1826-1897), Politiker und Advokat, s. 276. (německy) 
  2. ↑ Wien. Bohemia. Prosinec 1897, roč. 70, čís. 345, s. 3–4. Dostupné online. 
  3. ↑ Michael Polák. Významný rodák, či německý nacionalista? F. Schmeykal má výročí. Českolipský deník [online]. 2014-04-05 [cit. 2014-04-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 481-483
  5. ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Mercy, Heinrich (1826-1912), Buchhändler und Verleger, s. 227. (německy) 
  6. ↑ PUŠ, Ivan: Starosta Karl Brandhuber a národní život v Olomouci za jeho úřadu (1896-1918). Příspěvek k tématu vzájemného soužití českého a německého obyvatelstva na Moravě před rokem 1918 [online]. theses.cz [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ Otto Forchheimer. Bohemia. Prosinec 1913, roč. 86, čís. 337, s. 8. Dostupné online. 
  8. ↑ a b AUBRECHT, Radek: NA PROMENÁDĚ: Pražští Židé a Německé kasino [online]. Roš Chodeš, ČERVEN 2012 [cit. 2013-08-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ Sterbfall. Bohemia. Červen 1881, roč. 54, čís. 159, s. 4. Dostupné online. 
  10. ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Richter, Alexander (1843-1914), Politiker und Industrieller, s. 120. (německy) 
  11. ↑ BICHLER Minna [online]. Česká divadelní encyklopedie [cit. 2013-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-02. 
  12. ↑ Doplňovací volby do říšské rady v Čechách. Moravská orlice. Listopad 1883, roč. 21, čís. 252, s. 2. Dostupné online. 
  13. ↑ Politická hlídka. Národní listy. Květen 1911, roč. 51, čís. 128, s. 2. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

U tri jezdcu 1.JPG
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 3.0
Východní průčelí. Dum U tří jezdců, raha-Nové Město, Senovážné náměstí 869/28.