Devětsil Kablíkové

Jak číst taxoboxDevětsil Kablíkové
alternativní popis obrázku chybí
Devětsil Kablíkové (Petasites kablikianus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Roddevětsil (Petasites)
Binomické jméno
Petasites kablikianus
Tausch, 1851
Synonyma
  • Petasites glabratus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Devětsil Kablíkové (Petasites kablikianus) je horský druh rodu devětsil, který je v české přírodě poměrně vzácný. Je to původní druh české květeny a roste pouze ve střední a jihovýchodní Evropě. Objeven byl roku 1846 v okolí Špindlerova MlýnaKrkonoších českou botaničkou Josefínou Kablíkovou a roku 1851 jej správně zařadil a popsal botanik Ignaz Friedrich Tausch; z úcty k objevitelce dal tomuto devětsilu druhové jméno "Kablíkové" (kablikianus).[1][2]

Rozšíření

České republice je nacházen v Krkonoších, Hrubém Jeseníku, Beskydech a Javornících, na západní a severní hranici nespojitého areálu, jenž dále pokračuje jihovýchodním směrem do Karpat a hor na Balkánském poloostrově.

Mimo ČR, Slovensko a Polsko roste od submontánního do montánního stupněChorvatsku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Srbsku, Kosovu, Albánii, Bulharsku, Rumunsku a v Řecku.[1][2][3]

Ekologie

Upřednostňuje, stejně jako většina devětsilů, na dusík a ostatní živiny bohaté, propustné a trvale vlhké půdy. Vyrůstá nejčastěji na březích potoků, horních toků řek a jejich štěrkových naplaveninách, stejně jako na silně vlhkých, nízkostébelných horských loukách nebo stinných okrajích cest. Požaduje vysokou hladinu podzemní vody a může být krátkodobě zaplavován. Nároky na prostředí má obdobné jako ostatní tři v Česku původní druhy devětsilu.

Často se nachází ve společnosti devětsilu lékařského i devětsilu bílého a na příhodných místech společně vytvářejí veliké shluky. Patří mezi rostliny kvetoucí brzy zjara, ještě před vyrašením listů.[1][4][5]

Popis

Tato vytrvalá aromatická bylina má hrubý oddenkem s krátkými výběžky, z nichž v trsech vyrůstají další rostliny. Přízemní listy s rýhovaným a mírně promáčklým, až 50 cm dlouhým řapíkem jsou tuhé, kožovité, trojúhelníkovitě srdčité, po obvodě nepravidelně oddáleně zoubkované a velké až 50 cm. Na lícní straně jsou tmavě zelené, na spodní šedé a v mládí plstnaté. Lodyhy se zelenými, šupinovitými, pavučinatě chlupatými listy jsou duté a během kvetení bývají vysoké do 40 cm; po opylení se prodlužují až na 70 cm. Květenství je vytvořeno hroznem květních úborů se špičatými, zelenými, zákrovními listeny. Nejprve rozkvétají úbory nejvýše postavené. Úbor bývá složen ze samčích, samičích i oboupohlavných květů, které jsou trubkovité a mají bílé koruny. Kvete od března do května. Plody jsou 3 mm dlouhé nažkychmýrem dvojnásobně delším než tělo nažky. Ploidie druhu je 2n = 60.[1][6]

Možnost záměny

Pro rychlé a spolehlivé odlišení devětsilu Kablíkové od podobných, v české přírodě taktéž původních druhů, je důležitý tvar na průřezu řapíku přízemních listů. Devětsil bílý má řapík téměř oblý a plný, devětsil lékařský zase výrazně žebernatý a dutý, nažky nejvíce podobného devětsilu bílého mají chmýr třikrát delší než je nažka.[1]

Ohrožení

Devětsil Kablíkové je napadán parazitickou rostlinou zárazou devětsilovou (Orobanche flava), která odčerpáváním živin zpomaluje jeho růst a mnohdy i omezuje kvetení. Z lidských činností je ohrožován hlavně regulací vodních toků, odlesňováním i eutrofizací vodních toků, stejně jako šířením nepůvodních invazních rostlinných druhů, například netýkavkou žláznatou a křídlatkou. Z hlediska ohrožení v české přírodě je "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" hodnocen jako vzácnější druh vyžadující si další pozornost (C4b).[1][5][7]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f DVORSKÝ, Miroslav. BOTANY.cz: Devětsil Kablíkové [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 07.05.2009 [cit. 2017-03-23]. Dostupné online. 
  2. a b LIMBERSKÁ, Jana. Josefina Kablíková, vrchlabská osobnost 19. století. Praha, 2014 [cit. 23.03.2017]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Vít Vlnas. Dostupné online.
  3. HASSLER, M. Catalogue of Life: Petasites kablikianus [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  4. Vegetace štěrkových náplavů s devětsilem Kablíkové [online]. PřF Masarykovy univerzity v Brně [cit. 2017-03-23]. Dostupné online. 
  5. a b Devětsilové lemy horských potoků [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha [cit. 2017-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-24. 
  6. JANUŠOVÁ, Denisa. Portál české flory: Květena: Devětsil Kablíkové [online]. PřF, Univerzita Palackého, Olomouc [cit. 2017-03-23]. Dostupné online. 
  7. DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Záraza devětsilová [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 28.05.2009 [cit. 2017-03-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Petasites kablikianus a1.jpg
Autor: Jerzy Opioła, Licence: CC BY-SA 4.0
Lepiężnik wyłysiały