Devizové právo

Devizové právo je soubor právních předpisů, které upravují dispozice s hodnotami, jimiž je možné uhrazovat závazky do zahraničí a některými dalšími hodnotami, souvisejícími s platebním a úvěrovým stykem se zahraničím.^[1]

Subjekty devizového práva

Fyzické a právnické osoby

Tzv. devizový tuzemec: Jedná se o právnickou osobu, která má v ČR sídlo, a fyzickou osobu, která má v ČR své bydliště nebo se zde alespoň po většinu část roku zdržuje. Ostatní fyzické a právnické osoby jsou považovány za devizové cizozemce, tedy jsou to devizoví nerezidenti.^[2] Není zde rozhodující občanství ani původ kapitálu.

Devizové orgány

Jsou obdařeny působností a pravomocemi. Jedná se o Ministerstvo financí České republiky, které působí vůči státním orgánům a o Českou národní banku, která působí vůči všem ostatním tuzemským a cizozemským osobám.

Devizová místa

Osoba provádějící obchody s devizovými hodnotami, nebo poskytující peněžní služby jako předmět svého podnikání. Jedná se o

• banky se sídlem v tuzemsku, nebo pobočky zahraniční banky
• osoby, kterým byla udělena devizová licence
• osoby s koncesní listinou pro směnárenskou činnost
• osoba oprávněná k provádění obchodů s devizovými hodnotami, nebo k provádění platebního styku ve vztahu k zahraničí na základě principu jednotné licence^[1]

Devizová místa se dělí do jednotlivých kategorií.

Bankovní devizová místa

Je zde nutná licence, což je oprávnění provádět obchody s devizovými hodnotami, nebo platební styk ve vztahu k zahraničí.

Nebankovní devizová místa

Osoba bez licence. Je nutné se registrovat u České národní banky.^[3]

Devizová licence

Je vyžadována při provádění obchodů s devizovými hodnotami, nebo poskytování peněžních služeb, je-li činnost podnikáním. Při podání žádosti ji uděluje Česká národní banka danému devizovému místu. Česká národní banka eviduje seznam devizových míst. Licence může být plná či částečná, a od toho se odvíjí rozsah produktů v cizích měnách. U směnárenských společností není třeba devizová licence, ale vyjádření České národní banky podle zvláštního zákona. V devizové licenci se předepisuje rozsah práv, doba trvání a povinnosti.^[4]

Předměty devizověprávního vztahu

Peněžní prostředky v cizí měně

• valuty
• devizy

Zahraniční cenne papíry

• emitentem je cizozemec

Finanční deriváty

• penězi ocenitelná práva a závazky od nich odvozené

Obchod s devizovými hodnotami

Jedná se o nákup nebo prodej devizových hodnot na vlastní nebo cizí účet, zprostředkování nebo směna. Obchodovat mohou výhradně devizová místa v rozsahu stanoveném udělenou licencí.

Práva a povinnosti

Práva tuzemců

• Tucemci mají právo se smluvně zavazovat vůči cizozemci a plnit závazky z těchto vztahů v české nebo v cizí měně.
• Právo nabývat devizových hodnot.
• Právo nabývání majetku v zahraničí.
• Právo na dovoz a vývoz české i cizí měny.

Povinnosti tuzemců

• Primárně se jedná o oznamovací povinnost, která se může týkat např. peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům. Plní se na vyžádání devizového orgánu a v rozsahu za období ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky.

Práva cizozemců

• Cizozemci mají právo v tuzemsku nakupovat peněžní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak.
• Právo nabývat ostatních devizových hodnot.
• Právo nabývání nemovitostí.
• Právo na dovoz a vývoz české i cizí měny.

Povinnosti cizozemců

• Oznamovací povinnost (viz oznamovací povinnost u tuzemců)
• Jistá omezení při nabývání nemovitostí

Povinnosti tuzemců i cizozemců

• Úhrady do a ze zahraničí mohou být prováděny bezhotovostně pouze prostřednictvím devizových míst.
• Povinnost na výzvu devizového místa označit účel úhrady došlé ze zahraničí v případě, že není účel uveden
• Povinnost poskytnout při devizové kontrole potřebnou součinnost devizovému orgánu.^[1]

Odkazy

Reference