Deymovský palác
Deymův palác v Praze-Novém Městě | |
---|---|
Deymův palác v ulici Voršilská | |
Základní informace | |
Sloh | Klasicismus |
Architekt | Ignác Palliardi |
Výstavba | Před rokem 1821 (do současné podoby) |
Stavebník | František Ferdinand Berchtold z Uherčic |
Další majitelé | Berchtoldové z Uherčic Deymové ze Stříteže Malovcové z Malovic Vratislavové z Mitrovic Kinští |
Současný majitel | Schwarzenbergové (Jan Nepomuk Schwarzenberg) |
Poloha | |
Adresa | Voršilská 130/8,10, Praha 1-Nové Město, Česko |
Ulice | Voršilská |
Souřadnice | 50°4′50,88″ s. š., 14°25′0,84″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 39877/1-1084 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Deymovský palác, Deymův palác nebo také dům Čabelických ze Soutic či Schwarzenberský dům je raně klasicistní budova na adrese Voršilská č. 130/8 a 130/10, na rohu ulic Voršilské a Ostrovní na Novém Městě, Praha 1, v sousedství Dietrichsteinského paláce, sídla Apoštolské nunciatury v Praze. Je společně s navazující budovou Ostrovní 129/13 chráněn jako kulturní památka.[1] V objektu sídlí mj. Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.
Dějiny paláce
Po roce 1702 František Ferdinand hrabě Berchtold z Uherčic započal se sjednocováním tří domů ze 14. století, které stávaly na místě současného raně klasicistního paláce. Sjednocování dokončil až další vlastník, Václav Ignác hrabě Deym ze Stříteže po roce 1721.
Pozdějšími majiteli byli například též Malovcové z Malovic a také Kinští. V roce 1800 palác koupil Josef hrabě Vratislav z Mitrovic a nechal jej před rokem 1821 zcela přestavět podle návrhu Ignáce Palliardiho. Palác pak zdědila jeho dcera Josefina (1802–1881), manželka Karla II. ze Schwarzenbergu. Palác již nebyl využíván k bydlení, byl pronajímán a v roce 1928 zde byla zřízena pošta.
V roce 1948 byl palác znárodněn a poté sloužil k diplomatickým účelům (v budově č. 130/10 sídlilo v letech 1948 až 1967 izraelské vyslanectví v Československu),[2] později tam sídlila např. Správa kulturních zařízení.[3] Po roce 1989 byl vrácen rodu Schwarzenbergů v osobě Karla Schwarzenberga, současným majitelem je jeho syn Jan Nepomuk Schwarzenberg.
Architektura
Jednopatrový palác stojí na nepravidelném půdorysu a vnitroblok je rozdělen křídlem na dvě nádvoří. Kolem roku 1840 byl k paláci přistavěn ještě samostatný patrový klasicistní dům (Ostrovní ulice č. 129/13).
V horní části paláce nad štíty ve Voršilské ulici jsou umístěny tři moderní plastiky – sochy žen od Davida Černého.[4]
Galerie
- Pohled z Voršilské ulice
- Stojící socha
- Erb Vratislavů z Mitrovic
- Ležící socha na paláci
- Sedící socha na paláci
- Stojící socha na paláci
- Stojící socha na paláci
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-22]. Identifikátor záznamu 151922 : Měšťanský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ledvinka, Mráz, Vlnas: Pražské paláce, nakladatelství Akropolis, Praha 2000
- ↑ POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. obr. 98.
- ↑ Tři ženy na domě. David Černý Tour [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Deymovský palác na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Coat of arms of Prague