Diaspora

Diaspora (starořecky διασπορά – „setí, rozesetí, rozptýlení semena“) označuje lidi nebo etnickou populaci, kteří dobrovolně, nebo z donucení emigrují ze své domoviny, a přitom si zachovávají vazby na původní kulturu. Příčinou emigrace může být vypuknutí války, přetrvávající ozbrojené konflikty, chudoba, hlad, nepříznivé klimatické podmínky či snaha zlepšit ekonomickou situaci.[1]

Židovská diaspora

Podrobnější informace naleznete v článku Židovská diaspora.

Termín diaspora byl původně používán k označení židovské komunity, jež musela opustit Palestinu po té, co byl Římany zničen druhý jeruzalémský chrám v roce 70 n. l., a byla rozeseta napříč Středomořím. S vytvořením státu Izrael 15. 5. 1948 se Židé mohli vrátit zpět do své domoviny.[2]

Z pohledu sociologie jako vědy jsou Židé, kteří žijí v diaspoře, považováni za menšinová etnická společenství se silnou vazbou na původní etnické území, historickou kontinuitu a vzájemné soužití. Počátek židovské diaspory se datuje k pádu Jeruzaléma v roce 586 př. n. l. O diaspoře se přestalo mluvit už roku 135 n. l., kdy se Židé rozptýlili a vstup do Jeruzaléma jim byl odepřen.[2]

Ostatní diaspory

Africká diaspora

Označuje diasporu Afričanů, kteří se v 16. až 19. století přesouvali ze západní Afriky převážně do Ameriky, kde byli považováni za otroky.[3][4] Tato populace a jejich potomci měli zásadní vliv na kulturu britských, francouzských, portugalských a španělských kolonií nového světa. Před transatlantickým obchodováním s otroky se miliony Afričanů stěhovaly a usadily jako obchodníci, námořníci a otroci v různých částech Evropy a Asie. Od osmého do devatenáctého století se arabsky řízený obchod rozptýlil miliony Afričanů do Asie a ostrovů Indického oceánu.[5]

Evropské diaspory

Evropská historie zaznamenala četné události podobné diasporám. Během obchodní a kolonizující aktivity řeckých kmenů z Balkánu a Malé Asie putovali Řekové kolem středomořských a černomořských pánví, kde vytvářeli řecké městské státy. Tímto způsobem založili více než 400 kolonií.[6]

Další diaspory

Mezi méně známé diaspory patří například irská a arménská diaspora. Pojem diaspora také označuje náboženské, či etnické společenství žijící (rozptýleně) v rámci jiného společenství.

Současnost

Nyní se termín diaspora používá, jak pro izraelskou komunitu čítající přibližně 12 milionů lidí žijících mimo Stát Izrael. Židovské diaspoře je věnováno muzeum Bejt ha-Tfucot v Tel Avivu.[7]

S vlivem globalizace, pohybem pracovní síly a uvolňování pracovních trhů dochází v současné době k rozptylování lidské populace po celém světě. V důsledku toho vznikají diaspory ve smyslu etnických skupin, které tvoří mnohdy uzavřené komunity na území přijímajících států. V Evropě je např. celá řada muslimských diaspor pocházející ze severní Afriky, Blízkého východu a Asie, které čítají kolem 15 milionů lidí.[8]

Diaspory a hostitelské komunity na sebe působí, což vede ke vzájemným kulturním výměnám, směšování tradic či přílivu inovací. Výskyt diaspor v takových společnostech může přispívat k vyšší úrovni multikulturality.[8] Na druhou stranu po staletí historicky doložené jsou ozbrojené konflikty a boje o ovládnutí regionů mnoha státních celků.

Globální diaspory

Na základě historických poznatků dnes rozlišujeme pět typů diaspor. 

  • Diaspory obětí (nucený odsun do exilu, např. obchod s otroky)
  • Pracovní diaspora (stěhování za prací)
  • Obchodní diaspora (přesun za účelem obchodu)
  • Imperiální diaspora (přesun na základě imperialismu)
  • Kulturní diaspora (stěhování z důvodu lidských zvyků, tradic a hodnot)[9] 

Odkazy

Reference

  1. ↑ The Cambridge dictionary of sociology. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. 688 s. Dostupné online. ISBN 9780521540469. 
  2. ↑ a b Velký sociologický slovník / 1 A - O.. 1. vyd. Praha: Karolinum 747 s. Dostupné online. ISBN 8071841641. 
  3. ↑ Africa in the nineteenth century until the 1880s. Abridged ed. vyd. Oxford: J. Currey 356 s. Dostupné online. ISBN 9780520067011. 
  4. ↑ WARREN, Benedict J. The conquest of Michoacán : the Spanish domination of the Tarascan Kingdom in Western Mexico, 1521-1530. 1. vyd. Norman: University of Oklahoma Press 352 s. ISBN 080611858X. 
  5. ↑ DE SILVA, Jayasuriya; PANKHURST, Richard. The African Diaspora in the Indian Ocean. Trenton: Africa World Press, 2003. 
  6. ↑ BENTLEY, Jerry H. Traditions and Encounters | Table of Contents. Traditions and Encounters, 2/e [online]. 2012-03-06 [cit. 2017-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. ↑ NEWMAN, Jacob. Judaismus od A do Z : slovník pojmů a termínů. 1. vyd. Praha: Sefer 285 s. ISBN 8090089534. 
  8. ↑ a b ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5. vyd. London: Penguin 484 s. Dostupné online. ISBN 9780141013756. 
  9. ↑ GIDDENS, Anthony. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo 1049 s. ISBN 9788025708071. 

Související články

Externí odkazy