Dicraeosauridae

Dicraeosauridae; Stratigrafický výskyt: Střední jura až spodní křída, asi před 174 až 122 miliony let
	Tři zástupci čeledi dikreosauridů.
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	Sauropodomorpha (Sauropodomorpha);
Nadčeleď	Diplodocoidea (Diplodocoidea);
Čeleď	Dicraeosauridae; von Huene, 1927
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dicraeosauridae (příslušníci čeledi = dikreosauridi) byli rozšířenou skupinou sauropodních dinosaurů z kladu Flagellicaudata, především z období pozdní jury a rané křídy (časové rozpětí jejich existence činí přes 50 milionů let).^[1]

Význam

Jejich fosilie byly dosud objevena na území tří kontinentů - Afriky, Severní Ameriky a Jižní Ameriky, jednalo se o poměrně rozšířenou skupinu sauropodů.^[2] S výjimkou rodu Suuwassea, jehož zkameněliny známe z americké Montany byli všichni další dikreosauridi obyvateli jižních pevnin superkontinentu Gondwana. Formálně tuto skupinu popsal německý paleontolog Friedrich von Huene v roce 1927.^[3]

Popis

Dikreosauridi byli spíše menší sauropodi s typickou délkou "pouze" v rozmezí 10 až 13 metrů. Často byli vybaveni bizarními výběžky obratlů, tvořícími na jejich krcích a hřbetech vyčnívající trny nebo i jakési obranné bodce. Jinak se podobali ostatním diplodokoidům, měli dlouhé krky a ocasy, malé hlavy, mohutné trupy a čtyři sloupovité končetiny. Vesměs se jednalo o býložravce, žijící zřejmě v menších stádech.

Podle odborné práce publikované roku 2022 mohli být někteří z těchto sauropodních dinosaurů (např. rody Amargasaurus, Pilmatueia nebo Bajadasaurus) vybaveni jakýmsi "krčním hřebenem" z natažené kůže mezi trnovými výběžky cervikálních obratlů, který sloužil nejspíš k signalizační funkci.^[4]

Zástupci

V současnosti rozlišujeme více než desítku validních (vědecky platných) druhů dikreosauridů, s výjimkou samotného rodu Dicraeosaurus popsaných až od 90. let minulého století. Čeleď spadá do kladu Neosauropoda a Diplodocimorpha.

Odkazy

Reference

↑ Guillermo J Windholz, José L Carballido, Rodolfo A Coria, Virginia L Zurriaguz & Oliver W M Rauhut (2022). How pneumatic were the presacral vertebrae of dicraeosaurid (Sauropoda: Diplodocoidea) dinosaurs?. Biological Journal of the Linnean Society. blac131. doi: https://doi.org/10.1093/biolinnean/blac131
↑ Guillermo J. Windholz, Mattia A. Baiano, Flavio Bellardini & Alberto Garrido (2020). New Dicraeosauridae (Sauropoda, Diplodocoidea) remains from the La Amarga Formation (Barremian–Aptian, Lower Cretaceous), Neuquén Basin, Patagonia, Argentina. Cretaceous Research, 104629. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104629
↑ Huene, F. von (1927). Short review of the present knowledge of the Sauropoda. Memoirs of the Queensland Museum 9(1): 121-126.
↑ Ignacio A. Cerda, Fernando E. Novas, José Luis Carballido & Leonardo Salgado (2022). Osteohistology of the hyperelongate hemispinous processes of Amargasaurus cazaui (Dinosauria: Sauropoda): Implications for soft tissue reconstruction and functional significance. Journal of Anatomy. doi: https://doi.org/10.1111/joa.13659

Literatura

Tschopp, E. and Mateus, O. (2013). The skull and neck of a new flagellicaudatan sauropod from the Morrison Formation and its implication for the evolution and ontogeny of diplodocid dinosaurs. Journal of Systematic Palaeontology 11(7): 853-888.
Mannion, P. D.; et al. (2019). Taxonomic affinities of the putative titanosaurs from the Late Jurassic Tendaguru Formation of Tanzania: phylogenetic and biogeographic implications for eusauropod dinosaur evolution. Zoological Journal of the Linnean Society, 185(3): 784-909.

Česká literatura

Socha, Vladimír (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 26-27)

Externí odkazy

Informace na internetové databázi Fossilworks Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dicraeosauridae na Wikimedia Commons

[1] Guillermo J Windholz, José L Carballido, Rodolfo A Coria, Virginia L Zurriaguz & Oliver W M Rauhut (2022). How pneumatic were the presacral vertebrae of dicraeosaurid (Sauropoda: Diplodocoidea) dinosaurs?. Biological Journal of the Linnean Society. blac131. doi: https://doi.org/10.1093/biolinnean/blac131

[2] Guillermo J. Windholz, Mattia A. Baiano, Flavio Bellardini & Alberto Garrido (2020). New Dicraeosauridae (Sauropoda, Diplodocoidea) remains from the La Amarga Formation (Barremian–Aptian, Lower Cretaceous), Neuquén Basin, Patagonia, Argentina. Cretaceous Research, 104629. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104629

[3] Huene, F. von (1927). Short review of the present knowledge of the Sauropoda. Memoirs of the Queensland Museum 9(1): 121-126.

[4] Ignacio A. Cerda, Fernando E. Novas, José Luis Carballido & Leonardo Salgado (2022). Osteohistology of the hyperelongate hemispinous processes of Amargasaurus cazaui (Dinosauria: Sauropoda): Implications for soft tissue reconstruction and functional significance. Journal of Anatomy. doi: https://doi.org/10.1111/joa.13659

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály