Die Deutsche Wochenschau

(c) Bundesarchiv, Bild 183-2007-1026-501 / NeznámýUnknown / CC-BY-SA 3.0
Voiceover týdeníku Harry Giese (1941)

Die Deutsche Wochenschau (doslova Německá týdenní revue) byl německý filmový týdeník v letech 1940 až 1945. Byl vysílán v kinech nacistického Německa, zpravidla mezi kulturním vstupem (Kulturfilm) a hlavním vysílaným filmem, a sloužil jako zpravodaj o aktuálním společenském, ale především válečném dění. Průběžně navazoval na předválečný týdeník UFA-Tonwoche. Jedním ze stěžejních cílů Wochenschau bylo rovněž šíření nacistické propagandy. Týdně bylo po celé Říši distribuováno zhruba 2000 kopií, přičemž existovaly ještě jazykové mutace pro spojenecké a neutrální státy a zajatecké tábory v zahraničí.

Charakteristika

Filmový materiál Wochenschau byl z velké části pořizován válečnými zpravodaji na frontě (Propagandakompanie – PK). Tito zpravodajové spadali zpravidla pod Wehrmacht. Jako hlasatel týdeníku byl zaměstnán filmovými studii UFA Harry Giese, rozhlasový reportér a bývalý divadelní herec, který namluvil také propagandistický film Der ewige Jude (1940).

Šéfredaktorem Wochenschau byl nejprve Heinrich Roellenbleg a později, když Roellenbleg upadl v nemilost u ministra propagandy Josepha Goebbelse, se stal šéfredaktorem vojenský zpravodaj Fritz Dettmann. Hudbu tvořil filmový skladatel Franz R. Friedl.

Wochenschau byla promítána po celém Německu před hlavním filmem vysílaným v kinech. Charakteristická byla vstupní melodie, která nejprve využívala sekvence z nacistické hymny Horst-Wessel-Lied, později, po napadení Sovětského svazu 22. června 1941, byla používána melodie Ference Liszta „Les Preludes“ v krátké a dlouhé verzi, lidově nazývána „Ruské fanfáry“ nebo „Wochenschau-Fanfaren“. Tato melodie je z celé série zřejmě nejznámější a poněkud neprávem představuje u problematiky neznalé veřejnosti synonymum pro nacistickou propagandu.

Zpravodajství Wochenschau bylo postupem času, když se válka obracela proti Německu, stále méně spolehlivé a propaganda se stávala stále agresivnější. Válečné zločiny německých ozbrojených sil nebyly pochopitelně zmiňovány vůbec nikdy. Naopak spojenecké operace nad územím Říše byly zveličovány a předkládány jako válečné zločiny.

Poslední díl Wochenschau byl uveřejněn na konci dubna 1945 v délce cca 4 minuty.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Die Deutsche Wochenschau na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bundesarchiv Bild 183-2007-1026-501, Sprecher der Deutschen Wochenschau.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-2007-1026-501 / NeznámýUnknown / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Sprecher der Deutschen Wochenschau

Die Deutsche Wochenschau entsteht.

Der Sprecher, dessen Stimme in allen deutschen Lichtspieltheatern zur Wochenschau ertönt.