Diecéze brněnská

Diecéze brněnská; Dioecesis Brunensis
	Znak brněnské diecéze
Základní informace
Sídlo	Brno
Katedrála	Katedrála svatého Petra a Pavla v Brně
Zřízena	1777
Církev sui iuris	římskokatolická
Biskup	Pavel Konzbul
Emeritní biskup	Vojtěch Cikrle
Generální vikář	Pavel Kafka
Církevní provincie	moravská
Statistické údaje
Počet děkanátů	20
Počet farností	451
Rozloha	10 597 km²
Počet obyvatel	1 387 000 (rok 2011)
z toho katolíků	533 250 (38 %)
Návštěvnost nedělních bohoslužeb	62 501 (rok 2021)
Další informace
Zeměpisné souřadnice	49°12′0″ s. š., 16°36′0″ v. d.
Web	http://www.biskupstvi.cz
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diecéze brněnská (latinsky Dioecesis Brunensis) je římskokatolická diecéze, která se nachází na jihu historické země Moravy (a od 1. ledna 2013 zahrnuje též farnosti Dolní Cerekev a Vyskytná nad Jihlavou nacházející se převážně v Čechách).

Podle současného správního dělení České republiky se diecéze rozkládá na většině území Jihomoravského kraje, části kraje Vysočina a několika farnostmi zasahuje i do Jihočeského, Pardubického a Olomouckého kraje. Sídlem biskupa je krajské město Brno, katedrálou pak katedrála svatého Petra a Pavla.

Založena byla na žádost Marie Terezie bulou Suprema dispositione papeže Pia VI. 5. prosince 1777. Současným (čtrnáctým) diecézním biskupem je Pavel Konzbul, který kanonicky byl uveden do úřadu diecézního biskupa 29. června 2022. Emeritním biskupem je Vojtěch Cikrle. Působí zde 16 mužských a 24 ženských řádů a kongregací. Diecéze má 61 poutních míst (z toho je 33 zasvěceno Panně Marii). Prvním biskupem brněnské diecéze byl Matyáš František Chorinský z Ledské.

Znak

Současný znak diecéze pochází z roku 1946, kdy první a čtvrté pole svého biskupského znaku prohlásil Karel Skoupý za znak diecéze. V původním znaku diecéze bylo pět kuželů a císařský orel s rakouským štítkem na hrudi s písmeny MT.

Vlajka

Vlajka diecéze pochází z roku 2006, autorem jejího návrhu je Zděnek Velebný z Ústí nad Orlicí. Zlaté zkřížené klíče a stříbrný meč vyskytující se i ve znaku jsou umístěny v modrém vodorovném středním pruhu, který je odkazem na mariánskou tradici. Nad a pod ním jsou směrem od středu umístěny vodorovné pruhy barev žluté, bílé a červené (poslední o dvojnásobné výšce), což je odkaz na barvy Moravy (červená a žlutá) a Brna (červená a bílá). Vodorovné dělení listu je v poměru 2:1:1:9:1:1:2.^[1]

Historie

Kolem roku 1768 byly nastoleny úvahy o možném vzniku nového církevního dělení, v roce 1773 byla ustavena komise, která měla vypracovat návrh na nové rozdělení území Moravy na tři diecéze, které by měly sídlit v Brně, Opavě a Olomouci, kdy olomoucké biskupství by se mělo stát arcibiskupstvím. Dekret o vzniku olomouckého arcibiskupství byl vydán dne 24. května 1777 po smrti biskupa Maxmiliána z Hamiltonu, který byl velice vlivným a těžce se smiřoval s novým rozdělením. V císařském nařízení z roku 1782 je uvedeno, že do brněnského biskupství spadá brněnský, znojemský a jihlavský kraj.^[2]

Po Mnichovské dohodě a odstoupení pohraničí byl biskupským dekretem Msgre. Josefa Kupky (uveřejněném v Acta curiae eposcopalis Brunensis pod č. 1152) generálním vikářem odtržené části brněnské diecéze dne 16. listopadu 1938 ustanoven probošt mikulovské kapituly Mons. Franz Linke,^[3] který spravoval 104 farností. Biskupský generální vikariát se sídlem v Mikulově zahrnoval arcikněžství Mikulov s děkanáty Hustopeče-Drnholec, Hrádek, Mikulov a Olbramovice a arcikněžství Znojmo s vikariáty Vranov nad Dyjí, Hostěradice, Slavonice a Znojmo.^[4] S biskupským generálním vikariátem sousedily děkanáty Telč, Dačice, Jemnice, Jevišovice, Horní Dunajovice, Ivančice, Dolní Kounice, Modřice, Židlochovice, Klobouky, Velké Pavlovice a Podivín.^[5] Po náhlé smrti Franze Linkeho byl provizorním správcem ustanoven Johann Zabel. Od konce května 1945 přebírala správu brněnská kapitulární konzistoř a od 1. ledna 1946 byl zrušen generální vikariát v Mikulově.^[6]

Rozdělení diecéze

Diecéze je tvořena 451 farnostmi, které jsou od 1. srpna 1997 rozděleny do 20 děkanství (jedna farnost, Brno-dóm, je exemptní, tj. nezačleněna do žádného děkanství). K 1. říjnu 2018 bylo 206 farností obsazených a 244 spravovaných excurrendo.

Přehled duchovních úkonů

úkony	1995^[7]	2000^[8]	2011^[9]	2014^[10]	2016^[11]	2017^[12]	2018^[13]
Křty	7 325	5 828	4 947	4 681	4 809	4 525	4 793
Biřmování	2 829	2 105	1 547	912	1 002	1 319	934
První svaté přijímání	-	4 492	2 236	2 293	2 279	2 185	2 376
Sňatky	-	1 827	1 269	1 276	1 432	1 370	1 271
Pomazání nemocných	-	-	20 237	-	-	-	-
Pohřby	-	6 857	4 890	4 811	4 494	4 610	4 696

Statistiky

V roce 2018 bylo v diecézi 547 300 pokřtěných osob z celkového počtu 1 389 300 obyvatel, což představuje 39,4 %.^[14]

rok	populace			kněží				trvalí jáhnové	řeholníci		farnosti
rok	pokřtění	celkem	%	celkem	diecézní	řeholní	počet křtů	trvalí jáhnové	muži	ženy	farnosti
1949	1 050 000	1 150 000	91,3	814	680	134			219	913	450
1970	981 360	1 257 000	78,1	642	525	117			117	784	451
1980	980 000	1 260 000	77,8	464	464						450
1990	900 000	1 280 000	70,3	359	306	53			64	380	450
1999	750 000	1 400 000	53,6	385	290	95		28	132	474	450
2000	750 000	1 400 000	53,6	396	296	100	5 828	28	129	482	450
2001	750 000	1 400 000	53,6	402	307	95		29	125	468	451
2002	750 000	1 400 000	53,6	400	305	95		29	121	456	452
2003	533 000	1 354 000	39,4	409	307	102		32	131	452	452
2004	533 000	1 354 000	39,4	408	303	105		32	132	449	452
2006	533 000	1 354 000	39,4	400	297	103		31	135	436	453
2012	535 500	1 360 000	39,4	358	264	94		40	115	289	449
2015	546 000	1 387 000	39,4	347	256	91	4 716	44	111	243	451
2018	547 300	1 389 300	39,4	336	253	83	4 793	47	101	218	450

Osobnosti diecéze

Galerie

Brno, katedrála sv. Petra a Pavla
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Mikulov, sídlo kapituly a poutní místo Svatý kopeček s kaplí svatého Šebestiána
Brno-Staré Brno, augustiniánské opatství s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie
Nová Říše, premonstrátský klášter s kostelem svatého Petra a Pavla
(c) I, -df-, CC BY-SA 3.0
Předklášteří, cisterciácký klášter Porta Coeli s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Dolní Kounice, torzo kláštera Rosa coeli
Poutní kostel Narození Panny Marie v Přibyslavicích
Třebíč, bazilika sv. Prokopa (UNESCO)
Zelená hora u Žďáru nad Sázavou, kostel sv. Jana Nepomuckého (UNESCO)
(c) Akil, CC BY-SA 3.0
Křtiny, kostel Jména Panny Marie
Znojmo, kostel sv. Mikuláše
Valtice, kostel Nanebevzetí Panny Marie
Mohyla míru u Slavkova s kaplí uvnitř
Románský portál kostela sv. Jana Křtitele v Měříně
Benediktinský klášter v Rajhradě u Brna, nejstarší klášter na Moravě
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Netíně u Velkého Meziříčí
Poutní kostel Navštívení Panny Marie v Obyčtově
Farní kostel Povýšení sv. Kříže v Doubravníku
Hrob kněze a básníka Jakuba Demla v Tasově u Velkého Meziříčí

Odkazy

Reference

↑ Svatý otec Benedikt XVI. v Brně. brno.biskupstvi.cz [online]. [cit. 2024-01-23]. Dostupné online.
↑ HEŘMANOVÁ, Tereza. Historie kůru farního kostela sv. Martina v Třebíči. Praha, 2006 [cit. 2017-01-07]. 45 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta a Collegium Marianum - Týnská vyšší odborná škola. Vedoucí práce Tomáš Slavická. s. 18–20, 27–32, 36–40. Dostupné online.
↑ SIUDA, Mgr Bc Pavel. Narodil se v rodině punčocháře. Stal se proboštem významné kapituly. P. Franz Linke. www.doo.cz [online]. [cit. 2020-11-06]. Dostupné online.
↑ ČERVENKA, Jan, Územně správní organizace římskokatolické církve v Československu (1918-1992), s. 108.
↑ BOHÁČ, Zdeněk, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, mapa 21.
↑ Historické listy, vyd. Lidové noviny, 1992.
↑ http://snem.cirkev.cz/download/Duchovni_sprava_1995.htm
↑ http://snem.cirkev.cz/download/Duchovni_sprava_2000.htm
↑ Katolická církev v České republice. Praha: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-7195-671-6. S. 74 a 75.
↑ Výroční zpráva 2014 S.44
↑ Výroční zpráva 2016 S.7
↑ Výroční zpráva 2017 S.9
↑ Výroční zpráva 2017 S.7
↑ Annuario pontificio, 2019. (italština)

Literatura

Zlámal Bohumil, Založení brněnského biskupství, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 55–158.
Zlámal Bohumil, Posloupnost biskupů brněnských, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 159–169.
Zlámal Bohumil, Biskupská kapitula v Brně, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 171–182.
Jandlová Martina, Brněnská diecéze (1777–2007) – Historie a vzpomínky, Brno 2006. ISBN 80-239-5678-7.
Biskupství brněnské, Brno 2000.
Jindřich Zdeněk Charouz, Pohledy do dějin brněnské diecéze, Brno 2006. ISBN 80-239-6713-4
Katalog brněnské diecéze. Neproměnná část, Brno 2007, ISBN 978-80-254-0298-6. s. 20.
Katolická církev v České republice, Praha 2013, ISBN 978-80-7195-671-6. s. 74 a 75

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Diecéze brněnská na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Brněnské biskupství v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Webové stránky diecéze
Klikací mapa Brněnské diecéze
Údaje na stránkách o katolické hierarchii
Výroční zprávy biskupství

[1] Svatý otec Benedikt XVI. v Brně. brno.biskupstvi.cz [online]. [cit. 2024-01-23]. Dostupné online.

[:0-2] HEŘMANOVÁ, Tereza. Historie kůru farního kostela sv. Martina v Třebíči. Praha, 2006 [cit. 2017-01-07]. 45 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta a Collegium Marianum - Týnská vyšší odborná škola. Vedoucí práce Tomáš Slavická. s. 18–20, 27–32, 36–40. Dostupné online.

[3] SIUDA, Mgr Bc Pavel. Narodil se v rodině punčocháře. Stal se proboštem významné kapituly. P. Franz Linke. www.doo.cz [online]. [cit. 2020-11-06]. Dostupné online.

[4] ČERVENKA, Jan, Územně správní organizace římskokatolické církve v Československu (1918-1992), s. 108.

[5] BOHÁČ, Zdeněk, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, mapa 21.

[6] Historické listy, vyd. Lidové noviny, 1992.

[7] ttp://snem.cirkev.cz/download/Duchovni_sprava_1995.htm

[8] ttp://snem.cirkev.cz/download/Duchovni_sprava_2000.htm

[9] Katolická církev v České republice. Praha: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-7195-671-6. S. 74 a 75.

[10] Výroční zpráva 2014 S.44

[11] Výroční zpráva 2016 S.7

[12] Výroční zpráva 2017 S.9

[13] Výroční zpráva 2017 S.7

[annuario2020-14] Annuario pontificio, 2019. (italština)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

Navigation

Navigace

Tématické portály