Diego García
Diego García | |
---|---|
![]() | |
Stát | ![]() |
Topografie | |
Zeměpisné souřadnice | 7°18′48″ j. š., 72°24′40″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Diego Garcia | |
---|---|
IATA | NKW |
ICAO | FJDG |
Druh | Námořní letecká základna |
Stát | ![]() |
Vznik | 1971–1976; Velké rozšíření 1982–1986 |
Příslušnost | Vláda Spojeného království |
Diego García je ostrov v Indickém oceánu, který je největší ze skupiny Čagoských ostrovů a zároveň nejjižnějším bodem korálového řetězce, který se táhne od západního pobřeží Indie přes Lakadivy a Maledivy až pod rovník. Ostrov je součástí Britského indickooceánského teritoria.
V říjnu 2024 došlo k dohodě o postoupení všech Čagoských ostrovů včetně Diego García Mauriciu. Zárověň se obě země shodly na zachování zdejší britsko-americké základny na období minimálně 99 let.[1]
Přírodní poměry
Rozloha ostrova je 27 km² (174 km² včetně vnitřní laguny). Povrch je plochý ve tvaru podkovy s nejvyšším místem sedm metrů nad hladinou moře. Na ostrově panuje typické tropické klima s teplotami okolo 30 °C a srážkami kolem 2600 mm ročně. Na severovýchodním výběžku ostrova je vojenská základna, zbytek ostrova je pokryt kokosovými palmami. Životní prostředí je nedotčené, ostrov je obklopen korálovými útesy s bohatým podmořským životem.
Historie

Před příchodem Evropanů
Neobydlený ostrov pravděpodobně objevili arabští mořeplavci okolo roku 900. Později zde přistáli čínští mořeplavci, mezi prvními byl mořeplavec a cestovatel Čeng Che.
Evropská kolonizace
Mezi prvními evropskými mořeplavci, kteří ostrov objevili, byl portugalský mořeplavec Pedro Mascarenhas v roce 1512 či 1513. Koncem 18. století ostrov kolonizovali Francouzi, po napoleonských válkách ho postoupili Britům. Ti zde zřídili plantážní pěstování kopry a využívali jeho přirozeného přístavu jako zastávky svých lodí pro doplnění paliva.
20. století
V roce 1965 ostrov přestal být součástí britské kolonie Mauricius a stal se součástí nově vzniklého Britského indickooceánského teritoria. V následujících letech byli místní obyvatelé vysídleni (převážně na Mauricius), aby zde mohla vzniknout britsko-americká vojenská základna.[2]
V 60. létech 20. století, kdy Britové museli vyklidit vojenskou základnu na maledivském ostrově Addu, se rozhodli využít strategické polohy ostrova. Zhruba tisícovka původních obyvatel byla vysídlena na Mauritius a v roce 1971 zde byla otevřena společná britsko-americká vojenská základna. Američané výměnou za možnost užívat ostrov dodali Britům rakety Polaris, získali tak největší vojenskou základnu mimo své území[zdroj?!]. Výhodná poloha mimo pásmo tropických cyklónů umožnila monitorovat území Sovětského svazu a po skončení studené války také nestabilní oblasti Blízkého východu. Na zdejší základně byly vězněny osoby údajně podezřelé z příslušnosti k islámským teroristům. Na ostrově žije 1000 amerických vojáků, 50 britských a asi dva tisíce civilních zaměstnanců, což jsou převážně Sinhálci.
Snahy o navrácení
Původní obyvatelé dlouhodobě požadují navrácení ostrova, objevily se také plány na jeho vyhlášení za biosférickou rezervaci. V roce 2019 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu označil jejich vysídlení a pokračující britskou správu souostroví za nezákonnou, což podpořilo i Valné shromáždění OSN. Britové však toto rozhodnutí odmítli jako právně nezávazné. Vláda Spojených států amerických prohlásila, že se zdejšího opěrného bodu v žádném případě nehodlá vzdát.[3] V roce 2016 byl pronájem základny prodloužen o dalších 20 let do roku 2036.[4]
V říjnu 2024 se vlády Spojeného království a Mauriciu dohodli na vrácení Čagoského souostroví Mauriciu a znovuosídlení ostrovů původními obyvateli. Znovuosídlení se však nebude týkat ostrova Diego García, kde mají Britové podle smlouvy nadále provozovat vojenskou základnu dalších minimálně 99 let.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ UK and Mauritius joint statement, 3 October 2024. GOV.UK [online]. [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mauritius - Arts, Culture, Institutions | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-10-04 [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.independent.co.uk [online]. [cit. 2011-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-12.
- ↑ Governance | British Indian Ocean Territory. biot.gov.io [online]. [cit. 2017-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KAPRÁL, Adam. Británie se vzdá strategických ostrovů ve prospěch původních obyvatel. A možná Číny. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-10-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Diego García na Wikimedia Commons
- (anglicky) Oficiální stránky základny Archivováno 13. 5. 2011 na Wayback Machine.
- (anglicky) Diego Garcia "Camp Justice" 7°20'S 72°25'E
- (anglicky) Geografie ostrova
- Stručně česky Archivováno 9. 11. 2009 na Wayback Machine.
- (anglicky) Vysídlení původních obyvatel
Média použitá na této stránce
Autor: Steve Swayne from Maleny, Australia, Licence: CC BY-SA 2.0
Former coconut plantation on Diego Garcia, out of use since 1970. The buildings have now been restored.
Autor: Tentotwo, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of the Indian Ocean.
- Projection: Lambert azimuthal equal-area projection.
- Area of interest:
- N: 30.0° N
- S: -70.0° N
- W: 30.0° E
- E: 150.0° E
- Projection center:
- NS: -20.0° N
- WE: 90.0° E
- GMT projection: -JA90.0/-20.0/180/19.998266666666666c
- GMT region: -R-12.856058461183775/-43.848273739920856/151.50519408595028/33.22162400070504r
- Land and shoreline: 1:110m Natural Earth Datasets, borders 1:50m