Diego Godín

Diego Godín
Diego Godín (2018)
Osobní informace
Celé jméno	Diego Roberto Godín Leal
Datum narození	16. února 1986 (37 let)
Místo narození	Rosario, Uruguay
Výška	186 cm
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	střední obránce
Mládežnické kluby
2001–2003 Defensor Sporting
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 2003–2006 2006–2007 2007–2010 2010–2019 2019–2020 2020–2022 2022 2022–2023 Celkem Cerro Nacional Villarreal Atlético Madrid Inter Milán Cagliari Mineiro Vélez Sarsfield 06300(6) 02600(0) 09100(4) 2770(17) 02300(1) 03900(1) 00500(1) 01900(1) 5430(31)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 2005–2022 Uruguay 16100(8)
Úspěchy
Copa América 2011 Uruguay
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diego Roberto Godín Leal (* 16. února 1986 Rosario) je bývalý uruguayský profesionální fotbalista, který hrával na pozici středního obránce. Svoji kariéru ukončil v létě 2023 v argentinském klubu CA Vélez Sarsfield. Mezi lety 2005 a 2023 odehrál také 161 utkání v dresu uruguayské reprezentace, ve kterých vstřelil 8 branek.

Jeden z nejlepších stoperů své generace si udělal jméno především působením v madridském Atléticu. Za tento klub hrál Godín v letech 2010-19, získal s ním španělský titul, dvakrát vyhrál Evropskou ligu a třikrát Superpohár UEFA. V Evropě vedle toho působil také ve Villarrealu, Interu Milán či Cagliari.

Uruguay reprezentoval Godín na čtyřech světových šampionátech a byl jedním z vůdců úspěšné generace, jež obsadila čtvrté místo na MS 2010 a o rok později vyhrála Copu Américu.

Klubová kariéra

Diego Godín hrál v Uruguayi za kluby Defensor Sporting (v mládežnických týmech), CA Cerro a Nacional Montevideo. V srpnu 2007 přestoupil do Španělska do klubu Villarreal CF, kde podepsal pětiletý kontrakt.^[1] V srpnu 2010 přestoupil do prvoligového klubu Atlético Madrid, zde podepsal rovněž pětiletou smlouvu.^[2] S Atléticem nasbíral řadu trofejí na domácí i evropské scéně, vyhrál např. Evropskou ligu 2011/12, Superpohár UEFA 2010 a 2012 a Copa del Rey 2012/13.

Ve finále Ligy mistrů 2013/14 proti Realu Madrid musel skousnout porážku 1:4 po prodloužení, Atlético vedlo jeho brankou z 37. minuty, kdy hlavičkou překonal špatně vyběhnuvšího gólmana Realu Ikera Casillase, ale vyrovnávající branku na 1:1 Atlético dostalo ve třetí minutě nastavení (hlavička Sergia Ramose). Stal se však v sezóně vítězem Primera División 2013/14.^[3][4]

Obhajoba titulu se v sezóně 2014/15 nezdařila a Atlético Madrid se umístilo třetí, a to 14 bodů za Realem Madrid a 16 bodů za vítěznou Barcelonou.^[5] V průběhu září byl Godín u porážky 2:3 proti řeckému Olympiakosu v Lize mistrů. Následně vstřelil gól v lize proti týmu Celta Vigo stejně jako jeho kolega v obraně João Miranda, ale byla z toho remíza 2:2.^[6] V říjnu vstřelil gól v Lize mistrů proti Malmö při domácí výhře 5:0.^[7] Na Camp Nou proti Barceloně odehrál 11. ledna 2015 celých 90 minut, ale Atlético zde prohrálo 1:3.^[8] Godín nastoupil 7. února 2015 do derby proti Realu Madrid a pomohl povedeným výkonem porazit rivala 4:0 a uštědřit mu nejvyšší porážku od roku 2010.^[9]

Godín skončil po půl roce v brazilském klubu Atlético Mineiro, za který odehrál za tu dobu jen devět zápasů. Šestatřicetiletý obránce se domluvil na ročním angažmá v argentinském Vélezu Sarsfield s cílem získat větší herní vytížení před mistrovstvím světa, na kterém se může představit už počtvrté.^[10]

V létě 2023 Godín ukončil po dvaceti letech kariéru. Dlouholetý kapitán Atlética Madrid a uruguayské reprezentace se rozloučil v 37 letech.^[11]

Reprezentační kariéra

V A-týmu Uruguaye debutoval Godín 26. října 2005 v přátelském zápase proti Mexiku (porážka 1:3).^[12]

Zúčastnil se jihoamerického turnaje Copa América 2007 ve Venezuele (vyřazení Brazílií v semifinále)^[13] a Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice, kde tým Uruguaye obsadil konečné čtvrté místo^[14].

Trenér Óscar Tabárez jej nominoval i na Mistrovství světa 2014 v Brazílii.^[15] Ve třetím zápase Uruguaye v základní skupině D proti Itálii, kde šlo mezi těmito týmy (a bývalými světovými šampiony) o přímý postup do osmifinále, vstřelil vítězný gól. Docílil jej ve výskoku zády po centru ze strany. Uruguay zdolala soupeře z Apeninského poloostrova nejtěsnějším výsledkem 1:0 a postoupila do další fáze turnaje.^[16][17]

Účast na Mistrovství světa jej neminula ani v roce 2022, to byl turnaj pořádaný Katarem. Takřka 37letý Godín patřil mezi nejzkušenější fotbalisty výběru kouče Diega Alonsa, avšak pobyt v základní sestavě jistý neměl.^[18] Od začátku nastoupil jakožto kapitán do úvodního skupinového remízového utkání 24. listopadu proti Jižní Koreji ve stoperské dvojici s José Giménezem. Byl jedním z hráčů v gólové příležitosti, ale jeho hlavička v prvním poločase narazila do brankové konstrukce.^[19] Ve věku 36 let a 281 dní se stal nejstarším reprezentantem svého národa na světovém mistrovství, překonal tímto Obdulia Varelu na Mistrovství světa 1954.^[20]

Úspěchy a ocenění

Klubové

Atlético Madrid^[21]

• 1× vítěz Primera División – 2013/14
• 1× vítěz Copa del Rey – 2012/13
• 1× vítěz Supercopa de España – 2014
  • 2× finalista Ligy mistrů UEFA – 2013/14, 2015/16
• 2× vítěz Evropské ligy UEFA – 2011/12, 2017/18
• 3× vítěz Superpoháru UEFA – 2010, 2012, 2018

Reprezentační

Uruguayská reprezentace^[21]

• 1× vítěz Copa América – 2011

Individuální

• Tým roku podle UEFA – 2014^[22]
• Sestava sezóny Ligy mistrů UEFA – 2013/14,^[23] 2015/16,^[24] 2016/17^[25]
• Sestava sezóny Evropské ligy UEFA – 2017/18^[26]
• Nejlepší jedenáctka podle ESM – 2015/16^[27]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Diego Godín na Wikimedia Commons
• Profil hráče, transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)