Diego Schwartzman

Diego Schwartzman
Schwartzman ve Wimbledonu 2019
Přezdívka	Peque[1]
Stát	Argentina Argentina
Datum narození	16. srpna 1992 (31 let)
Místo narození	Buenos Aires, Argentina[1]
Bydliště	Buenos Aires, Argentina[1]
Výška	170 cm[1]
Hmotnost	64 kg[1]
Profesionál od	2010
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	14 060 045 USD
Tenisová raketa	HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů	246–212
Tituly	4 ATP, 8 challengerů, 8 Futures
Nejvyšší umístění	8. místo (12. října 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	4. kolo (2018, 2020)
French Open	semifinále (2020)
Wimbledon	3. kolo (2019, 2021)
US Open	čtvrtfinále (2017, 2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů	základní skupina (2020)
Olympijské hry	3. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	68–111
Tituly	0 ATP, 5 challengerů, 11 Futures
Nejvyšší umístění	39. místo (6. ledna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2015)
French Open	semifinále (2019)
Wimbledon	1. kolo (2015)
US Open	1. kolo (2014, 2017)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	1. kolo (2020)
Týmové soutěže
Davis Cup	semifinále (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240603a3. června 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diego Sebastián Schwartzman (* 16. srpna 1992 Buenos Aires) je argentinský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři singlové turnaje, první trofej si odvezl z antukového Istanbul Open 2016. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct titulů ve dvouhře i ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2020 na 8. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2020 na 39. místě. Trénují ho bývalí argentinští tenisté Juan Ignacio Chela a Leonardo Olguin. Dříve tuto roli plnil Sebastián Prieto.^[1]

V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 utkáním Světové skupiny proti Brazílii, v němž po boku Carlose Berlocqa prohrál čtyřhru s párem Marcelo Melo a Bruno Soares. Argentinci postoupili 3:2 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 7–7 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.^[3]

Argentinu reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v mužské dvouhře startoval jako šestý nasazený. Ve třetím kole jej však vyřadil pozdější stříbrný medailista Karen Chačanov. Do mužské čtyřhry zasáhl s Facundem Bagnisem. Na úvod podlehli německému páru Kevin Krawietz a Tim Pütz.

V květnu 2024 oznámil záměr ukončit kariéru na únorovém Argentina Open 2025.^[4][5]

Profesionálem se stal v roce 2009. Prvním turnajem na okruhu ATP World Tour, kde si zahrál hlavní soutěž se stal únorový VTR Open 2013 ve Viña del Mar. Jako postoupivší kvalifikant skončil v úvodním kole na raketě krajana a pozdějšího vítěze Horacia Zeballose po třísetovém průběhu. Debutová výhra přišla o dva týdny později na Copa Claro 2013 v Buenos Aires, kam obdržel divokou kartu. V úvodním kole překvapivě zdolal čtvrtého nasazeného Brazilce Thomaze Bellucciho, aby mu ve druhé fázi vystavil stopku španělský antukář Tommy Robredo.

Na nejvyšší grandslamové úrovni si poprvé hlavní soutěž zahrál na French Open 2014, kde jako kvalifikant v prvním kole vyřadil Portugalce Gastãa Eliase, než podlehl turnajové čtyřce Rogeru Federerovi.^[6] O rok později na French Open 2015 přehrál Haidera-Maurera, aby v pětisetové bitvě druhého kola skončil na raketě třináctého nasazeného Gaëla Monfilse, když ztratil vedení 2–1 na sety. Na US Open 2014 byl na úvod vyřazen světovou jedničkou Novakem Djokovićem.^[1] Do grandslamového čtvrtfinále se poprvé probojoval na US Open 2017. Odešel z něj poražen od dvanáctého nasazeného Pabla Carreña Busty. Se vzrůstem 170 cm se stal nejmenším čtvrtfinalistou na „turnajích velké čtyřky“ od Peruánce Jaimeho Yzagy na US Open 1994,^[7] což komentoval slovy: „Tohle prostě není pro velký kluky“.^[8]

Do semifinále dvouhry ATP Tour poprvé došel na Istanbul Open 2015, kde hrál v roli osmého nasazeného. V utkání však nestačil na pozdějšího vítěze Federera ve třech setech. Do premiérového finále okruhu ATP Tour se probojoval na únorovém Brasil Open 2015, konaném na antukových dvorcích v São Paulu. V deblové soutěži v něm s Italem Paolem Lorenzim podlehli kolumbijské dvojici Juan Sebastián Cabal a Robert Farah.^[1]

Ve čtvrtfinále římského Internazionali BNL d'Italia 2020 porazil obhájce titulu a devítinásobného šampiona turnaje Rafaela Nadala,^[9] jenž odehrál první turnaj od srpnového obnovení sezóny přerušené kvůli pandemii covidu-19. Španěla zdolal až v desátém vzájemném utkání, do něhož vstupoval s bilancí zápasů 0–9 a poměrem setů 2–22. Proti členům první světové desítky vylepšil pasivní bilanci duelů na 8–28. Zopakoval tak semifinálovou účast z roku 2019 a podruhé v kariéře prošel do této fáze mastersu. K výhře dodal: „Bylo to šílené. Tenis je šílený. Naše střetnutí jsou vždy bláznivá. […] Dnes jsem předváděl svůj nejlepší tenis, velmi podobný tomu z Roland Garros před dvěma lety proti Rafovi“.^[10] Přes kanadskou světovou čtrnáctku Denise Shapovalova prošel do finále, v němž jej vyřadil první hráč žebříčku Novak Djoković ve dvou setech. V prvním z nich prohospodařil náskok dvou prolomených podání.^[11] Do semifinále grandslamu poprvé postoupil na navazujícím French Open 2020 po pětisetové bitvě proti dvojnásobnému obhájci finálové účasti a světové trojce Dominicu Thiemovi. Mezi poslední čtveřicí hráčů mu však římskou porážku oplatil pozdější šampion Rafael Nadal. V říjnu si zahrál finále na kolínském Bett1Hulks Championship 2020, v němž nestačil na Alexandra Zvereva. Bodový zisk z podzimní části sezóny mu premiérově zajistil poslední účastnické místo na londýnském Turnaji mistrů, ATP Finals 2020.^[12]

Narodil se roku 1992 v argentinské metropoli Buenos Aires do židovské rodiny Ricarda a Silvany Schwartzmanových.^[1][13] Během French Open 2024 oznámil zasnoubení s partnerkou Eugenií De Martinovou.^[5]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	1. května 2016	Istanbul, Turecko	antuka	Grigor Dimitrov	6–7(5–7), 7–6(7–4), 6–0
Finalista	1.	23. října 2016	Antverpy, Belgie	tvrdý (h)	Richard Gasquet	6–7(4–7), 1–6
Finalista	2.	22. října 2017	Antverpy, Belgie (2)	tvrdý (h)	Jo-Wilfried Tsonga	3–6, 5–7
Vítěz	2.	25. února 2018	Rio de Janeiro, Brazílie	antuka	Fernando Verdasco	6–2, 6–3
Finalista	3.	17. února 2019	Buenos Aires, Argentina	antuka	Marco Cecchinato	1–6, 2–6
Vítěz	3.	4. srpna 2019	Los Cabos, Mexiko	tvrdý	Taylor Fritz	7–6(8–6), 6–3
Finalista	4.	27. října 2019	Vídeň, Rakousko	tvrdý (h)	Dominic Thiem	6–3, 3–6, 4–6
Finalista	5.	10. února 2020	Córdoba, Argentina	antuka	Cristian Garín	6–2, 4–6, 0–6
Finalista	6.	21. září 2020	Řím, Itálie	antuka	Novak Djoković	5–7, 3–6
Finalista	7.	25. října 2020	Kolín nad Rýnem, Německo	tvrdý (h)	Alexander Zverev	2–6, 1–6
Vítěz	4.	7. března 2021	Buenos Aires, Argentina	antuka	Francisco Cerúndolo	6–1, 6–2
Finalista	8.	24. října 2021	Antverpy, Belgie	tvrdý (h)	Jannik Sinner	2–6, 2–6
Finalista	9.	13. února 2022	Buenos Aires, Argentina	antuka	Casper Ruud	7–5, 2–6, 3–6
Finalista	10.	20. února 2022	Rio de Janeiro, Brazílie	antuka	Carlos Alcaraz	4–6, 2–6

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	15. února 2015	São Paulo, Brazílie	antuka	Paolo Lorenzi	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	4–6, 2–6
Finalista	2.	1. května 2016	Istanbul, Turecko	antuka	Andrés Molteni	Flavio Cipolla Dudi Sela	3–6, 7–5, [7–10]
Finalista	3.	17. února 2019	Buenos Aires, Argentina	antuka	Dominic Thiem	Máximo González Horacio Zeballos	1–6, 1–6
Finalista	4.	19. května 2019	Madrid, Španělsko	antuka	Dominic Thiem	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	2–6, 3–6
Finalista	5.	květen 2022	Řím, Itálie	antuka	John Isner	Nikola Mektić Mate Pavić	2-6, 7–6(8–6), [10–12]

č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
1.	28. října 2012	Buenos Aires, Argentina	antuka	Guillaume Rufin	6–1, 7–5
2.	12. května 2014	Aix-en-Provence, Francie	antuka	Andreas Beck	6–7, 6–3, 6–2
3.	10. srpna 2014	Praha, Česko	antuka	Andre Ghem	6–4, 7–5
4.	21. září 2014	Campinas, Brazílie	antuka	Andre Ghem	4–6, 6–4, 7–5
5.	19. října 2014	San Juan, Argentina	antuka	João Souza	7–6, 6–3
6.	23. listopadu 2014	São Paulo, Brazílie	antuka (h)	Guilherme Clezar	6–2, 6–3
7.	11. září 2016	Barranquilla, Kolumbie	antuka	Rogério Dutra da Silva	6–4, 6–1
8.	19. listopadu 2016	Montevideo, Uruguay	antuka	Rogério Dutra da Silva	6–4, 6–1

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
1.	21. října 2013	Buenos Aires, Argentina	antuka	Máximo González	André Ghem Rogério Dutra da Silva	6–3, 7–5
2.	14. dubna 2014	São Paulo, Brazílie	antuka	Guido Pella	Máximo González Andrés Molteni	1–6, 6–3, [10–4]
3.	5. května 2014	Aix-en-Provence, Francie	antuka	Horacio Zeballos	Andreas Beck Martin Fischer	6–4, 3–6, [10–5]
4.	15. září 2014	Campinas, Brazílie	antuka	Facundo Bagnis	André Ghem Fabricio Neis	7–6(7–4), 5–7, [10–7]
5.	listopad 2016	Montevideo, Uruguay	antuka	Andrés Molteni	Fabiano de Paula Cristian Garín	bez boje

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diego Schwartzman na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Diego Schwartzman na Wikimedia Commons
• Diego Schwartzman na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Diego Schwartzman na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Diego Schwartzman na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Diego Schwartzman v databázi Olympedia (anglicky)
• Diego Schwartzman na Facebooku
• Diego Schwartzman na X (dříve Twitteru)