Dietrichsteinský palác (Brno)
Ditrichštejnský palác na Zelném trhu v Brně | |
---|---|
Ditrichštejnský palác na Zelném trhu v Brně | |
Účel stavby | |
Základní informace | |
Sloh | rané baroko, pozdní baroko |
Architekt | Giovanni Giacomo Tencalla ? |
Výstavba | 1614–1618 |
Přestavba | 20. léta 18. století, před rokem 1748 (Domenico Martinelli), 1928–1929, 80. léta 20. století |
Stavebník | František kardinál z Ditrichštejna |
Další majitelé | Ditrichštejnové |
Současný majitel | Moravské zemské muzeum |
Poloha | |
Adresa | Zelný trh 295/8, Brno-město, Česko |
Ulice | Zelný trh a Muzejní |
Souřadnice | 49°11′31,18″ s. š., 16°36′29,93″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 32883/7-86 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dietrichsteinský (Dietrichštejnský, Ditrichštejnský) palác je stavba v centru Brna na Zelném trhu, hlavní výstavní budova Moravského zemského muzea.
Historie
Budova se nachází v centru města, v horní části jednoho z nejdůležitějších brněnských náměstí – Zelného trhu těsně pod brněnským dómem. Na místě pěti domů ji jako jedno z rodových sídel v letech 1614–1618 nechal postavit olomoucký biskup kardinál František z Ditrichštejna. Předpokládalo se, že plány pro stavbu vypracoval italsko-švýcarský architekt Giovanni Giacomo Tencalla, tato domněnka se však dnes považuje za málo pravděpodobnou.
Z tohoto raně barokního paláce se po radikální přestavbě Domenicem Martinellim (dvacátá léta 18. století, před rokem 1748) do vrcholně barokní podoby dochovaly jen hlavní zdi a některé klenby. Pozoruhodným a intaktně dochovaným Martinelliho dílem je vstupní portál a vestibul.
Budova sloužila v 19. století nejdříve jako Apelační a později jako Vrchní zemský soud a pro potřeby justičních úřadů byla postupně upravována; zásahy do barokní architektury paláce vyvrcholily v letech 1928–1929 nástavbou třetího, půdního patra. To už Dietrichsteinský palác sloužil převážně výstavním účelům Moravského zemského muzea, pro které byl zakoupen roku 1911. Při památkové rekonstrukci paláce v 80. letech minulého století byla tato nástavba snesena a exteriér stavby byl připodobněn původnímu baroknímu stavu, zatímco její vnitřní dispozice byla přizpůsobena modernímu muzejnímu provozu. Ten zde byl zahájen otevřením nových expozic v říjnu roku 1991.
Reprezentativní budova hostila v době českého stavovského povstání roku 1620 „zimního krále“ Fridricha Falckého a roku 1748 královnu Marii Terezii. V říjnu 1805, před bitvou u Slavkova v Dietrichsteinském paláci pobýval ruský vojevůdce Michail Illarionovič Kutuzov, jak o tom informuje pamětní deska.
Současnost
V současnosti je budova Dietrichštejnského paláce hlavní výstavní budovou Moravského zemského muzea. Své místo zde nalezly expozice paleontologie, mineralogie, pravěku, raného středověku, dále prostory pro práci s dětmi, konferenční sál a salónek, kavárna, galerie, muzejní prodejna, zázemí.
Přízemí
- Dětské muzeum – od roku 1992 specializované pracoviště, zaměřené na tvorbu interaktivních výstav a programů pro děti a mládež
- kavárna
- galerie „Parnas“
- muzejní prodejna
- zázemí
První patro
- „Zaniklý život na Moravě“ – paleontologická expozice dokumentující vývoj během trvání jednotlivých geologických ér
- „Svět nerostů“ – mineralogická expozice představující nerostné bohatství Moravy a Slezska i ve světě.
Druhé patro
- „Pravěk Moravy“ – archeologická expozice zachycující vývoj od nejstarší doby kamenné po stěhování národů.
- „Velká Morava“ – archeologická expozice dokumentující vývoj slovanského osídlení v rozmezí 6.-10. století
- „Morava ve středověku“ – historicko-archeologická expozice navazující na „Velkou Moravu“ a dokumentující vývoj především středověké vesnice do 15. století
Třetí patro
- prostory pro dočasné (příležitostné krátkodobé) výstavy
Galerie
nádvoří budovy
hlavní vchod
pracovna Karla Absolona, expozice MZM
- (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
pamětní deska Michaila Kutuzova
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dietrichsteinský palác na Wikimedia Commons
- Dietrichsteinský palác na webu Moravského zemského muzea
- Dietrichsteinský palác v Encyklopedii dějin města Brna
- Dietrichsteinský palác na TravelGuide.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
Pamětní deska na budově Moravského zemského muzea na Zelném trhu s textem: Zde přebýval ve dnech 2. až 5. října 1805 před bitvou u Slavkova ruský vojevůdce maršál M. I. Kutuzov (rusky: ЗДЕСЬ ПОБЫВАЛ С 2-5 ОГО ОКТЯБРЯ 1805 НА КАНУНЕ СРАЖЕНИЯ У СЛАВКОВА РУССКИЙ ПОЛКОВОДЕЦ МАРШАЛ М.И.КУТУЗОВ.) Desku vyhotovil brněnský sochař František Šenk (1914–1978) ve spolupráci s Janem Drábkem a byla odhalena 11. prosince 1955.
Autor: Radler59 (diskuse), Licence: CC BY-SA 4.0
Dietrichsteinský palác, Zelný trh, Brno
Autor: PatrikPaprika, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno-Město. Petrov, katedrála svatých Petra a Pavla, pohled z věže na Dietrichsteinský palác.
Autor: Jan Sapák, Licence: CC BY-SA 4.0
Moravian Museum Brno - Palais Dietrichstein, entrance
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Moravské zemské muzeum, Zelný trh 299/6, Brno.