Dileniovité

Jak číst taxoboxDileniovité
alternativní popis obrázku chybí
Dilenie indická (Dillenia indica)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řáddileniotvaré (Dilleniales)
Čeleďdileniovité (Dilleniaceae)
Salisb., 1807
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dileniovité (Dilleniaceae) je jediná čeleď řádu dileniotvaré (Dilleniales) vyšších dvouděložných rostlin. Jsou to převážně dřeviny se střídavými jednoduchými listy s nápadně souběžnou, zpeřenou žilnatinou a pravidelnými květy. Čeleď zahrnuje přes 300 druhů v 11 rodech. Je rozšířena v tropech celého světa, na jižní polokouli místy přesahuje i do mírného pásu. Plody dilenie indické a některých dalších druhů jsou jedlé. Dilenie a hibercie jsou pěstovány v tropech jako okrasné rostliny.

Dilenie D. suffruticosa na indonéské známce

Popis

Zástupci dileniovitých jsou jednodomé nebo výjimečně dvoudomé liány, keře a stromy, výjimečně i byliny (rod Acrotrema). Listy jsou jednoduché, u většiny zástupců střídavé (vstřícné u jediného madagaskarského zástupce), s celokrajnou nebo zubatou čepelí, bez palistů. Některé druhy dilenií mají křídlaté řapíky, které mohou palisty připomínat. Žilnatina je zpeřená, zpravidla s větším množstvím paralelních postranních žilek. Květy jsou pravidelné nebo částečně dvoustranně souměrné, většinou bílé nebo žluté, převážně oboupohlavné, uspořádané v úžlabních nebo koncových latách, svazečcích nebo thyrsech, případně jednotlivé. Kalich a koruna jsou obvykle tří až pětičetné, u některých zástupců i více. Koruna většinou opadává brzy po rozkvětu. Tyčinek je mnoho, jsou volné nebo částečně srostlé, často je část nahrazena sterilními patyčinkami. Gyneceum je svrchní, apokarpní až synkarpní, tvořené 1 až 5 (20) volnými nebo na vnitřní straně srostlými plodolisty. Každý plodolist obsahuje 1 až mnoho vajíček. Čnělky jsou volné. Plodem je bobule, měchýřek, tobolka nebo nažka. Nepukavé plody jsou u některých zástupců obaleny vytrvalým kalichem, který je u dilenií zdužnatělý. Semena obsahují olejnatý endosperm a malé embryo a často mají míšek.[1][2]

Rozšíření

Kuratela americká na venezuelské savaně

Čeleď zahrnuje 11 rodů a asi 300 až 400 druhů. Největší rody jsou dilenie (Dillenia, asi 60 druhů), Doliocarpus (65) a Tetracera (44 druhů). Rozšíření čeledi je pantropické, na jižní polokouli i s přesahem do teplých oblastí mírného pásu. Rod Tetracera je rozšířen v tropech téměř celého světa. V tropické Americe se vyskytuje asi 70 druhů z 5 rodů.[1]

Nejtypičtějším stanovištěm jsou nížinné tropické lesy. Curatella americana je charakteristická složka jihoamerických savan.

Ekologické inerakce

Květy dileniovitých jsou navštěvovány zejména samotářskými včelami a brouky sbírajícími pyl. Semena mnohých druhů rozšiřují ptáci.[1]

Taxonomie

Cronquist řadil čeleď Dilleniaceae společně s čeledí pivoňkovité (Paeoniaceae) do řádu Dilleniales v rámci podtřídy Dilleniidae. V systému APG byla zprvu ponechána nezařazená do řádu v rámci jádrových pravých dvouděložných (tzv. Core Eudicots), v aktualizovaném systému APG III je již zařazena do samostatného řádu Dilleniales. Ten tvoří sesterskou skupinu k větvi Rosidae.[3][4]

Význam

Dužnaté plody dilenie indické (Dillenia indica), dilenie filipínské (D. philippinensis) i některých dalších asijských druhů jsou jedlé. Konzumují se čerstvé nebo se z nich připravují džemy, osvěžující nápoje ap. Jsou známy též jako sloní jablka. Dilenie a hibercie jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné rostliny. Listy kurately americké jsou drsné (obsahují křemičitá tělíska) a místně jsou využívány jako smirkový papír. Kmeny lián z této čeledi obsahují mnoho vody a při přeseknutí slouží v tropickém pralese jako zdroj čisté pitné tekutiny.[1][5][6][7]

Zástupci

Seznam rodů

Acrotrema, Curatella, Davilla, Didesmandra, Dillenia, Doliocarpus, Hibbertia, Neodillenia, Pinzona, Schumacheria, Tetracera[9]

Odkazy

Reference

  1. a b c d SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky) 
  2. STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 4. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1954. (anglicky) 
  3. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  4. BREMER, B. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG II. Botanical Journal of the Linnean Society. Říjen 2009, roč. 161, čís. 2. ISSN 1095-8339. 
  5. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. (česky) 
  6. NOWAK, B.; SCHULZOVÁ, B. Tropické plody. [s.l.]: Knižní klub, 2002. (česky) 
  7. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  8. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  9. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  • Nowak B., Schulzová B. Tropické plody. Knižní Klub, 2002. ISBN 80-242-1653-1.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Makok724.jpg
Autor: Xufanc, Licence: CC BY-SA 3.0
Makok (Dillenia indica) at a market in Nonthaburi distr.
Dillenia philippinensis (Scott Zona) 001.jpg
Autor: Scott Zona from Miami, Florida, USA, Licence: CC BY 2.0

cultivated, Boa Esperanza ranch, Brazil.

The wing-like stipules are decurrent along the petiole, but eventually dry up and fall away. No flowers. If you recognize it, please comment.
Gardenology-IMG 7965 hunt10aug.jpg
Autor: Raffi Kojian, Licence: CC BY-SA 3.0
This photo is from Gardenology.org and is available under CC-BY-SA 3.0 license. If you use it, please include attribution to Gardenology.org, with a link if the media allows it. If the name is missing, click here.
10846-Curatella americana-Ventuari.jpg
Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 4.0
Fruits of Curatella americana, Rio Ventuari, Venezuela
Dillenia indica.jpg
Autor: Scott.zona, Licence: CC BY 2.0
Dillenia_indica flower
Hibbertia calycina (5091561050).jpg
Autor: Donald Hobern from Copenhagen, Denmark, Licence: CC BY 2.0
Hibbertia calycina (DC.) N.A.Wakef., Black Mountain, Canberra, ACT, 18 October 2010
Hibbertia scandens orig.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Casliber assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 2.5
Hibbertia scandens -after rain. In cultivation in Dulwich Hill NSW
Elephant Apple - മലമ്പുന്ന 03.JPG
Autor: കാക്കര, Licence: CC BY-SA 4.0
Elephant Apple

Dillenia_indica

മലമ്പുന്ന
Curatella americana 11278.jpg
Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 4.0
Curatella americana on savana near Cacuri, Venezuela