Dillíský sultanát
Dillíský sultanát سلطنت دهلی دہلی سلطنت
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
sunnitský islám (státní), hinduistické (majoritní), džinistické, buddhistické, křesťanské, zoroastriánské | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
taka | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Dillíský sultanát (persky سلطنت دهلی, urdsky دہلی سلطنت) je označení pro období v dějinách Indie, ve kterém vládly muslimské dynastie. Jeho datace spadá do rozmezí let 1206–1526. Několik tureckých a paštunských dynastií totiž vládlo z Dillí. Jednalo se o dynastii Muizzí (1206–1290), Chaldží (1290–1320), Tughlakovců (1320–1413), Sajjdovců (1414–1451) a Lódíů (Paštunové, 1451–1526). V roce 1526 byl Dillský sultanát začleněn do rychle se rozmáhající Mughalské říše.
Počátky Dillíského sultanátu spadají do poslední čtvrtiny 12. století, kdy do Indoganžské nížiny vpadl Muhammad z Ghóru. Brzy se mu podařilo podrobit si Ghaznu, Multán, Láhaur, Sind i Dillí. Jeden z jeho generálů, Kutbuddín Ajbak, se prohlásil Dillíským sultánem a položil tak základ první, mamlúcké dynastii Dilliského sultanátu, která je někdy zvaná „otrocká“. Již počátkem 13. století se Dillískému sultanátu podařilo získat kontrolu nad územím od Chajbarského průsmyku po Bengálsko. Dynastie Muizzí skončila v roce 1290.
Historie turkických národů do 14. století | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Turkucký kaganát 552–744 | |||||||
Turkuti | |||||||
Západní Turkuti | |||||||
Východní Turkuti | |||||||
Modří Turci | |||||||
Avarský kaganát 564–804 | |||||||
Chazarský kaganát 618–1048 | |||||||
Sır-Tardušové 628–646 | |||||||
Onogurie 632–668 | |||||||
Dunajské Bulharsko | |||||||
Volžské Bulharsko | |||||||
Kangarská unie 659–750 | |||||||
Türgešský kaganát 699–766 | |||||||
Ujgurský kaganát 744–840 | |||||||
Karlucký jabguluk 756–940 | |||||||
Karachánský chanát 840–1212 | |||||||
Západní Karachánové | |||||||
Východní Karachánové | |||||||
Kan-čouské království 848–1036 | |||||||
Kao-čchangské království 856–1335 | |||||||
Pečeněžský chanát 860–1091 | Kimäcký chanát 743–1035 | ||||||
Kumánie 1067–1239 | Oguzský jabguluk 750–1055 | ||||||
Ghaznovská říše 963–1186 | |||||||
Seldžucká říše 1037–1194 | |||||||
Chórezmská říše 1077–1231 | |||||||
Rúmský sultanát Seldžuků 1092–1307 | |||||||
Dillíský sultanát 1206–1526 | |||||||
Dynastie otroků (Dillí) | |||||||
Dynastie Chaldží | |||||||
Dynastie Tughlakovců | |||||||
Kypčacký chanát[1][2][3]1240–1502 | |||||||
Mamlúcký sultanát (Káhira) 1250–1517 | |||||||
Dynastie Bahríovců | |||||||
Osmanská říše 1299–1923 | |||||||
Jiné turkické dynastie v Anatolii | |||||||
Další dillískou dynastií se stali Chaldžíovci, kteří se již v době Muhammada z Ghóru stali vládci Bengálska. Podařilo se jim iniciovat státní převrat a eliminovat všechny mamlúky. Chaldžíovci dobyli Gudžarát i Málvu a snažili se rozšířit sultanát i na jih Indického subkontinentu. Jejich výboje na nějaký čas zastavil až Vidžajanagar.[4] Těmto i dalším dynastiím se podařilo vybudovat silnou říši se stabilní ekonomikou a rozsáhlou sítí obchodních tras. V době svého největšího rozmachu zabírala takřka celý Indický subkontinent. Pád Dillíského sultanátu přivodil až Bábur, první vládce Mughalů.
Seznam dillíských sultánů
Mamlúcká dynastie (1206–1290)
- Kutbuddín Ajbak (1206–1210)
- Aram Šáh (1210–1211)
- Šamsuddín Iltutmiš (1211–1236)
- Ruknuddín Fírúz (1236)
- Razia ad-Dín (1236–1240)
- Muiz ud din Bahram (1240–1242)
- Aláuddín Masúd (1242–1246)
- Násiruddín Mahmúd (1246–1266)
- Ghijásuddín Balban (1266–1286)
- Muizuddín Kajkubád (1286–1290)
- Kajúmars (1290)
Dynastie Chaldží (1290–1320)
- Džaláluddín Fírúz Šáh (1290–1294)
- Aláuddín Šáh (1294–1316)
- Kutbuddín Mubárak Šáh (1316–1321)
Dynastie Tughlakovců (1320–1413)
- Ghijásuddín Tughlak Šáh I. (1321–1325)
- Ghijásuddín Muhammad Šáh II. (1325–1351)
- Mahmúd ibn Muhammad (březen 1351)
- Firúz Šáh Tughlak (1351–1388)
- Ghijásuddín Tughlak II. (1388–1389)
- Abú Bakr Šáh (1389–1390)
- Násiruddín Muhammad Šáh III. (1390–1393)
- Sikandar Šáh I. (březen – duben 1393)
- Mahmúd Násiruddín (sultán Mahmúd II.) (1393–1394)
- Nusrat Šáh (1394–1398)
Dynastie Sajjdovců (1414–1451)
- Chizr Chán (1414–1421)
- Mubárak Šáh II. (1421–1435)
- Muhammad Šáh IV. (1435–1445)
- Aláuddín Álam Šáh (1445–1451)
Dynastie Lódí (1451–1526)
- Bahlúl Chán Lódí (1451–1489)
- Sikandar lódí (1489–1517)
- Ibráhím Lódí (1517–1526)
(1526–1540 – dynastie Mughalů)
Dynastie Súrú (1540–1555)
- Šér Šáh Súrí (1540–1545)
- Islám Šáh (1545–1553)
- Muhammad Ádil Šáh (1553–1554)
- Firúz Dillíský (29. dubna – 2. května 1554)
- Ibráhim III. (1554 – 1554/5)
- Sikandar Šáh (1554/5 – 1555)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Delhi Sultanate na anglické Wikipedii.
- ↑ CAVENDISH, Marshall. Peoples of Western Asia. New York: Marshall Cavendish Corporation, 2006. 364 s. 2007. ISBN 978-0-7614-7677-1, ISBN 0-7614-7677-6. (anglicky)
- ↑ BOSWORTH, Clifford Edmund. Historic Cities of the Islamic World. Leiden: Brill NV, 2007. 280 s. 2007. ISBN 978-90-04-15388-2. (anglicky)
- ↑ BORRERO, Mauricio. Russia: A Reference Guide from the Renaissance to the Present. New York: Facts On File, 2004. 162 s. 2009. ISBN 0-8160-4454-6. (anglicky)
- ↑ ŠKUTKOVÁ, Karin. Vidžajanagar. Historická revue [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-16.
Literatura
- Fernand Braudel The Perspective of the World, vol. III of Civilization and Capitalism (Harper & Row), 1984.
- Peter Jackson The Delhi Sultanate. A Political and Military History (Cambridge) 1999
- Majumdar, R. C. (ed.), The History and Culture of the Indian People, Volume VI, The Delhi Sultanate, (Bombay) 1960; Volume VII, The Mughal Empire, (Bombay) 1973.
- Nizami, Khaliq Ahmad Some Aspects of Religion and Politics in India in the Thirteenth Century (Delhi) 1961 (Revised Edition Delhi 2002)
- Memoir of the Emperor Timur (Malfuzat-i Timuri) Timur's memoirs on his invasion of India. Compiled in the book: "The History of India, as Told by Its Own Historians. The Muhammadan Period", by Sir H. M. Elliot, Edited by John Dowson; London, Trubner Company; 1867–1877
- Dietmar Rothermund, Geschichte Indiens Vom Mittelalter bis zur Gegenwart, C.H. Beck.
- Elliot, Sir H. M., Edited by Dowson, John. The History of India, as Told by Its Own Historians. The Muhammadan Period; published by London Trubner Company 1867–1877. (Online verze: The History of India, as Told by Its Own Historians. The Muhammadan Period; by Sir H. M. Elliot; Edited by John Dowson; London Trubner Company 1867–1877
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dillíský sultanát na Wikimedia Commons
- (anglicky) Dillíský sultanát Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
No official flag.
Autor: Germenfer, Licence: CC0
Flag of the Bengal Sultanate from 1352 to 1576.
Autor:
Maps created from DEMIS Mapserver, which are public domain. Koba-chan
Map of the Tughlaqs
Autor:
Maps created from DEMIS Mapserver, which are public domain. Koba-chan
Map of the Mamluk Dynasty
Autor: User:Hosmich, Licence: CC0
Vlajka gudžarátskeho sultanátu, ktorý existoval v Indii v rokoch 1407-1573
Flag of Vijayanagara Empire
Flag of the Sultanate of Delhi according to the Catalan Atlas (1375). The flag is grey with a black band in the Catalan Atlas (attached image), not green with a black band as previously uploaded.
The actual grey and black color appears clearly in the primary source (and the Catalan Atlas has plenty of green otherwise, so the grey cannot be a result of color fading), and this interpretation is confirmed by academic sources:
REFERENCE: "....that helps to identify yet another curious flag found in northern India – a brown or originally sliver flag with a vertical black line – as the flag of the Delhi Sultanate (602-962/1206-1555)." in (2010). "On the Timurid flag". Beiträge zur islamischen Kunst und Archäologie 2: 148.
WARNING: This is primary source image, the actual flag is otherwise unknown. The main source pointing to this design is the Catalan Atlas, which as a historical primary source. This image should not be added to articles without clearly attributing its primary source origin, and secondary sources are additionally desired if available (such as the one above). Note that FOTW (where most of those flags on Commons are adapted from) is based on user contributions like Wikipedia, and hence not authoritative.
OVERWRITING OF FICTIONAL FLAG: