Dillenburg

Dillenburg
staré město s hradem a kostelem
znak
Poloha
Souřadnice	50°44′ s. š., 8°17′ v. d.
Nadmořská výška	230 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo Německo
Spolková země	Hesensko
Vládní obvod	Gießen
Zemský okres	Zemský okres Lahn-Dill
Dillenburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	83,76 km²
Počet obyvatel	23,028 (k 31,12,2023)
Hustota zalidnění	275 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.dillenburg.de
Telefonní předvolba	02771
PSČ	35683–35690
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dillenburg je německé město ve střední části spolkové země Hesensko, ležící při řece Dill, ve vládním obvodu Gießen a v zemském okrese Lahn-Dill.

Město je oblíbeným cílem turistů, cílem dálkové turistické stezky Rothaarsteig, leží také na německo-nizozemské trase prázdninové Oranžské stezky. Od 2. listopadu 2017 nese oficiální označení Oranienstadt (Oranžské město).

Město má kromě historického centra sedm připojených obcí.

První písemná zmínka o obci je z roku 1254. V roce 1344 získal Dillenburg od císaře Ludvíka IV. Bavora městská práva. Byl sídlem oranžské větve rodu Nassau. Na Schlossbergu si Nassavští na přelomu 13. a 14. století postavili důležitý vlastní a strážní hrad, pravděpodobně ze dřeva, protože po zničení z roku 1323 po něm nezůstaly žádné stopy.

V 16. století byla na místě starého hradu postavena hlavní rezidence hrabat z Nassau-Dillenburgu, která byla od roku 1536 rozšířena na moderní renesanční pevnost. Narodil se zde také Vilém I. Oranžský, který odtud organizoval nizozemský odboj proti Španělsku (1567–1572). Kasematy hradu se částečně zachovaly a patří mezi největší podzemní obranné systémy v Evropě. Během válek poskytovaly ubytování pro více než 2 000 vojáků, jsou dosud přístupné k prohlídkám. Jedním z posledních vládnoucích členů rodu byl Georg Ernst Ludwig, baron z Liebensteina.

Požár devastoval velkou část města v roce 1723. Více než 200 domů bylo zničeno. Většina dochovaných hrázděných domů vznikla po požáru. Hrad Dillenburg byl zničen v sedmileté válce v roce 1760 a z jeho kamene byly postaveny budovy na Wilhelmstrasse. V období Nassavského vévodství byl Dillenburg sídlem okresní správy a soudu. V roce 1875 byla na Schlossbergu na památku Viléma Oranžského postavena věž Wilhelmsturm, nynější dominanta města.

Po polovině 19. století byla postavena železnice Sieg-Dill jako součást železniční trati z Gießenu do Kolína nad Rýnem. Region zažil díky využívání železných rud z okolí Lahnu, Dillu a Siegu průmyslový vzestup, těžařské, hutní a kovodělné podniky si zbudovali další trati a vlečky, všechny zrušené a rozebrané do roku 1983.

Během druhé světové války bylo nádraží a průmyslová zóna Dillenburgu cílem spojeneckých náletů. Těžba rud se po druhé světové válce stala nerentabilní a poslední vysoká pec byla uzavřena v roce 1968 v okrese Oberscheld.

Průmyslová zóna zahrnuje podniky E.ON Mitte, Funkenerosionstechnik Hartwig Hermann, Isabellenhütte Heusler GmbH & Co., Linde & Wiemann, Ströher-Keramik, Outokumpu Dillenburg Works a Weber Kunststofftechnik.

Dillenburg má čtyři desítky památkové chráněných objektů a patří tak k nejlépe dochovaným historickým městům v Hesensku.

• Schlossbergː kasematy a novogotická věž Wilhelmsturm z roku 1875,
• Evangelický městský kostel na úbočí Schlossbergu - gotická halová stavba s dřevěnými emporami, uvnitř se dochovaly gotické a renesanční náhrobky i malovaný epitaf, barokní varhany
• vily továrníkůː Villa Grün, Villa Haas
• Bismarcktempel - Bismarckův vyhlídkový pavilón nad městem

• Vilém I. z Nassau-Dillenburgu (1487–1516), řečený Bohatý
• Vilém I. Oranžský (1833–1594) vojevůdce války proti Španělsku
• Ferdinand Karl Klimsch (1812–1890), česko-německý grafik, rodina zde založila první grafický závod

• Orange, Francie
• Breda, Nizozemí
• Diest, Belgie
• Hereford, Anglie, Spojené království

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dillenburg na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dillenburg na Wikimedia Commons
• (německy) Oficiální stránky